dnes je 8.12.2024

Input:

Nesouhlas s postupem správce daně v průběhu kontroly

14.4.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

8.5 Nesouhlas s postupem správce daně v průběhu kontroly

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Právní úprava
  • § 16 odst. 4 písm. d) ZSDP§ 16 odst. 6 ZSDP – Daňová kontrola

  • § 261 DŘ – Stížnost

2009–2010   2011–2016   2017–2023  
Námitka
Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně.  
Stížnost
Osoba zúčastněná na správě daní má právo podat správci daně stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, neposkytuje-li daňový zákon jiný prostředek ochrany.

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.

Správce daně prošetří skutečnosti uvedené ve stížnosti. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci.  
Námitky vyřizuje pracovník správce daně nejblíže nadřízený tomu, vůči němuž směřují. Tento nadřízený pracovník námitce vyhoví a zajistí nápravu nebo daňovému subjektu sdělí písemně důvody, pro které nelze námitce vyhovět. Proti tomuto rozhodnutí se nelze samostatně odvolat.  

 
Stížnost musí být vyřízena
do 60 dnů ode dne jejího doručení správci daně příslušnému k jejímu vyřízení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při daňové kontrole nebo postupu správce daně při daňové kontrole musí být vyřízena nejpozději do ukončení daňové kontroly.  
Stížnost musí být vyřízena
do 60 dnů ode dne, kdy byla podána. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.  

 
Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, učiní správce daně bezodkladně nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní úřední záznam a správce daně o tomto výsledku bezodkladně vyrozumí stěžovatele.
Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nejblíže nadřízeného správce daně, aby prošetřil způsob vyřízení stížnosti. Tento správce daně postupuje při prošetření způsobu vyřízení stížnosti podle odstavců 3 až 5.  

Komentář:

Zatímco za platnosti ZSDP obsahoval tento zákon při nesouhlasu s postupem pracovníka správce daně při daňové kontrole speciální opravný prostředek – námitku, DŘ již takovéto ustanovení nemá. To ovšem neznamená, že daňový subjekt nemá žádnou možnost obrany a musí čekat až na uzavření kontroly. Nejde však o prostředek speciální, nýbrž univerzální – stížnost dle § 261 DŘ – tato možnost vychází z univerzálního použití tohoto instrumentu v případech, kdy DŘ neposkytuje jiný prostředek ochrany.

Stížnost se podává přímo u dotčeného správce daně. Správce daně prošetří skutečnosti uvedené ve stížnosti. Obecná lhůta k vyřízení stížnosti daná DŘ je do 60 dnů ode dne jejího podání věcně a místně příslušnému správci daně.

DŘ do roku 2016 v případě daňové kontroly namísto této lhůty uváděl, že stížnost musí být vyřízena nejpozději do ukončení daňové kontroly. To mohlo na jedné straně znamenat ochranu daňového subjektu pro případy, kdy by těsně před ukončením kontroly podával stížnost, a kontrola byla před uplynutím šedesátidenní lhůty ukončena. Na druhé straně zde ale stejné ustanovení mohlo znamenat umožnění nečinnosti napadaného orgánu, protože některé kontroly trvaly i několik let, a čekat s vyřízením námitky podané na začátku kontroly až do jejího ukončení mohlo být vůči daňovému subjektu nepřiměřené.

Pokud stížnost nebude kladně vyřízena, může daňový subjekt požádat nejblíže nadřízeného správce daně (tedy obvykle finanční ředitelství), aby prošetřil způsob vyřízení stížnosti – tedy podat stížnost na stížnost.

Oproti námitce dle ZSDP může dojít v případě stížnosti i k jednoznačnější a rychlejší aktivaci nadřízených orgánů, než tomu bylo v případě námitek dle ZSDP.

Podání stížnosti nesmí být pro stěžovatele spojeno s žádnou újmou, s výjimkou odpovědnosti za spáchání trestného činu či správního deliktu. Jde o konkrétní připomenutí obecné zásady správy daní, kdy nikdo nemůže být postižen za uplatnění svých práv.

Změna v roce 2017: Nově se ruší nutnost vyřízení stížnosti při kontrole do jejího ukončení. I zde tedy platí lhůta 60 dnů bez ohledu na to, zda byla kontrola ukončena dříve. Autoři zákona argumentovali tím, že při aplikaci dosavadního znění v praxi mohlo dojít k účelovému protahování kontroly ze strany daňového subjektu tím, že např. opakovaně podával nedůvodné stížnosti a kontrola tak nemohla být ukončena. Daňový subjekt pak mohl této skutečnosti využívat např. k tomu, aby získal čas na "vyvedení" majetku z firmy či ke spekulacím s uplynutím prekluzivní lhůty pro vyměření daně. Je však otázkou, zda takováto přísnější úprava byla opravdu nutná. Pokud půjde o oprávněnou stížnost a kontrola bude mezitím uzavřena, může to způsobit problémy v dalším řízení. Na druhé straně i při stávajícím znění zákona si soudy s namítanými možnými obstrukcemi ze strany daňových subjektů dokázaly poradit, když akceptovaly postup finančního úřadu, který uzavřel kontrolu, aniž vyčkal na vyřízení stížnosti. Soudy prozkoumaly obsah stížnosti i její výsledek a došly k názoru, že přestože nebyl dodržen zákon, není nutné již věc znovu otevírat, protože výsledek stížnosti by na výsledku kontroly v daném případě stejně nic nezměnil. Přesto si autoři zákona novou úpravu prosadili.

Příklad

Ve firmě HHH, a. s., je prováděna daňová kontrola pracovníky kontrolního oddělení finančního úřadu paní Janáčkovou a Drbohlavovou. Představitelé firmy HHH, a. s., mají za to,

Nahrávám...
Nahrávám...