Letní prázdniny a jejich daňová specifika

2022.15.5

Letní prázdniny a jejich daňová specifika

Ing. Petr Koubovský

VYŠLO V ČÍSLE 15/2022

Daně se týkají i brigádníků, tedy nejenom studentů, kteří pracují třeba přes letní prázdniny, ale i zaměstnanců či penzistů. Podívejme se na praktické příklady zdanění z praxe.

V praxi asi nejčastější možností přivýdělku je tzv. na dohodu. Tedy z hlediska právní terminologie na "Dohodu o provedení práce" (dále jen "DPP"), resp. případně na "Dohodu o pracovní činnosti" (dále jen "DPČ").

Hlavní výhodou DPP je totiž nižší zdanění a rozhodně jednodušší administrativa tohoto smluvního vztahu. DPP jakožto smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být uzavřena písemně.¹ Podle § 75 ZP nesmí být rozsah práce, na který se DPP uzavírá, větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP.

Z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění je v případě DPP platné jednoduché pravidlo, a to že do výdělku 10 000 Kč za měsíc se neodvádí nic na straně zaměstnance ani zaměstnavatele. Při výpočtu daně z příjmu pak hraje zásadní roli skutečnost, zda zaměstnanec (brigádník) podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžové prohlášení) a zda tedy uplatňuje právě u tohoto zaměstnavatele základní daňovou slevu na poplatníka.

Pojďme si zdanění DPP ukázat na konkrétních příkladech.

Příklad č. 1

Antonín je studentem VŠ. Část července pracoval pro společnost Easy, s.r.o. na dohodu o provedení práce. Za dobu 14 dnů si vydělal odměnu v hrubé výši 10 000 Kč. Díky podepsání prohlášení k dani může být uplatněna kromě základní daňové slevy na poplatníka (2 570 Kč), také daňová sleva na studenta (335 Kč).

Vzhledem k těmto okolnostem se Antonín může těšit, že na svůj bankovní účet obdrží v čisté výši odměnu ve výši 10 000 Kč. Ba co více, při hrubé mzdě 10 000 Kč z dohody o provedení práce se neplatí ani sociální a zdravotní pojištění.

Příklad č. 2

Pan Pepa ukončí svůj zaměstnanecký pracovní poměr u zaměstnavatele Ája, s.r.o. k 30. 6. 2022. Během letních měsíců (tedy července a srpna) si zamýšlí hlavně odpočinout a proto hodlá pracovat pro dva různé zaměstnavatele, u obou na DPP, a to s hrubou odměnou 10 000 Kč u každého. Prohlášení k dani pan Pepa bude moci podepsat pouze u jednoho z těchto zaměstnavatelů.

S čím by měl Pepa z hlediska možných odvodů tedy počítat?

• U zaměstnavatele, u kterého podepíše prohlášení k dani, a tedy uplatní i daňovou slevu na poplatníka, bude jeho čistá odměna činit 10 000 Kč.

• U druhého zaměstnavatele (bez podepsaného prohlášení k dani) bude panu Pepovi odvedena 15% srážková daň z příjmu a může tedy počítat s čistou odměnou ve výši 8 500 Kč.

• Ani jedna DPP nebude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění, nicméně si pan Pepa bude muset sám zaplatit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (není totiž zaměstnancem, OSVČ, ani státním pojištěncem). Výše pojistného na zdravotní pojištění se vypočítá z minimální mzdy, což je od 1. 1. 2022 částka 16 200 Kč a pojistné tedy bude činit 2 187 Kč měsíčně.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že sociální a zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, pokud výdělek u DPP nepřesáhne 10 000 Kč. Tzn., že při hrubé mzdě
10 001 Kč měsíčně se již sociální i zdravotní pojištění platí, a to z celé částky hrubé mzdy a nikoliv, jak se někdy mylně uvádí, z oné zde 1 Kč.

Jak již bylo výše naznačeno v případě, že je dle DPP měsíční příjem do 10 000 Kč včetně, nebude uvedený pojištěnec pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance a pokud nevykonává ještě jiné zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, případně za něj není plátcem pojistného ani stát, je povinen hradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Příklad

Příklad č. 3

Paní Petra již není pracovně činná a užívá si zaslouženého důchodu. Neustálé zdražování ji však přimělo k tomu, že si v roce 2022 začala přivydělávat prací pro dva zaměstnavatele na DPČ. Prohlášení k dani a tedy slevu na poplatníka bude po jeho podpisu moci uplatňovat pouze u jednoho z nich. U prvního zaměstnavatele má hrubou odměnu 30 000 Kč, u druhého 10 000 Kč. S jakými odvody musí počítat?

I. zaměstnavatel

II. zaměstnavatel

*slevu na poplatníka je možné uplatnit pouze jednou, a to u zaměstnavatele, u kterého je podepsáno prohlášení k dani

**v případě přivýdělku na dvě dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění i zdravotní pojištění odvádí z obou hrubých odměn, pokud je každá hrubá odměna 3 500 Kč a více

Dále bude muset paní Petra počítat s tím, že v roce 2023 bude muset sama podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, neboť během roku 2022 pracovala pro dva zaměstnavatele současně alespoň v jednom kalendářním měsíci a z obou těchto zaměstnání jí bude odvedena zálohová daň z příjmů.

Srovnání výhod a nevýhod takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) podle zákoníku práce² shrnuje následující tabulka.

Zam-nec = zaměstanec, zam-tel = zaměstnavatel

V souvislosti s výše uvedenými informacemi ještě upozorňuji, že kromě základní slevy na poplatníka si studenti mohou uplatnit slevu na dani na studenta, která činí 4 020 Kč, avšak lze ji uplatnit pouze, pokud je splněna podmínka soustavného se připravování na budoucí povolání a zároveň je limitována věkovou hranicí 26 let³, a to bez ohledu na to, jestli jeho rodič uplatňuje na něj daňové zvýhodnění či nikoli.

Kromě samotných studentů však mohou určité komplikace čekat i na jejich rodiče.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti⁴ může uplatňovat vždy jeden z rodičů, a to u toho ze zaměstnavatelů, u kterého má podepsané prohlášení k…