Štěstí přeje připraveným – a u kontrol z inspektorátu práce to platí dvojnásob. Pečlivá příprava a znalost svých práv a povinností se vyplatí.
Od roku 2025 má Státní úřad inspekce práce nově možnost při kontrolách pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Počet kontrol navíc v posledních letech stoupá a s ohledem na legislativní změny (flexinovela zákoníku práce a transpozice tzv. směrnice o transparentním odměňování), jejichž dodržování zaměstnavateli bude rovněž v hledáčku inspekce práce, a proto je stále důležitější být na případnou kontrolu dobře připraven.
PŮSOBNOST INSPEKCE PRÁCE
Působnost inspekce práce dopadá do čtyř hlavních okruhů: bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dodržování pravidel BOZP i šetření pracovních úrazů), pracovněprávní vztahy (typicky otázky odměňování, pracovní doby a doby odpočinku, zaměstnávání žen, mladistvých a pečujících osob), vysílání pracovníků (zejm. plnění souvisejících administrativních povinností i kontrola dodržování pracovních podmínek vyslaných zaměstnanců) a oblast zaměstnanosti.
Do poslední kategorie spadá mimo jiné boj proti nelegálnímu zaměstnávání (tzv. švarcsystém nebo neoprávněné zaměstnávání cizinců) a zastřenému zprostředkování zaměstnání, tedy pronájem pracovní síly bez příslušného povolení. Z ročních programů kontrolních akcí i z ročních výsledků kontrol, které SÚIP zveřejňuje na svých webových stránkách, vyplývá, že právě na tyto přestupky se inspekce práce zaměřuje nejčastěji a rovněž v této oblasti uděluje dlouhodobě nejvyšší pokuty.
Novým trendem v oblasti kontrol je rovné odměňování. Transpozice evropské směrnice se sice teprve blíží, zásadu stejné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty zná ale české pracovní právo už dlouho. I vzhledem k tomu, že jde o žhavé celospolečenské téma, kontrol zaměřených na tuto problematiku dle našich zkušeností přibývá.
ZAHÁJENÍ KONTROLY
SÚIP může kontrolu zahájit namátkově, v rámci ročního programu kontrolních akcí, na základě podnětu zaměstnance, třetí osoby i jiného úřadu nebo v návaznosti na hlášení o pracovním úrazu. Je dobré mít na paměti, že podněty ke kontrolám jsou v praxi oblíbeným nástrojem konkurenčního boje. Stejně tak není ničím neobvyklým, že podnět k SÚIP podá odborová organizace nebo nespokojený zaměstnanec. Může se také stát, že inspektoři při kontrole zaměřené na určitou oblast zjistí jiné (s podnětem nebo i původním zaměřením kontroly nesouvisející) nedostatky, které můžou být podkladem pro další kontrolu.
Inspekce práce může kontrolu zahájit po předchozím ohlášení, v takovém případě je nejprve kontrolované osobě doručeno oznámení o zahájení kontroly. Kontrola ale může být zahájena i bez předchozího oznámení. Inspektoři rovněž nemusí přijít sami – doprovázet je mohou i příslušníci dalších orgánů, např. cizinecká policie, hygiena nebo celní správa. Kontrolu lze provést i "na dálku". V takovém případě si příslušný inspektorát může vystačit s podklady, které mu na výzvu zašle kontrolovaná osoba. Již před jejím zahájením kontroly může inspekce opatřovat od kontrolovaného i od třetích osob podklady pro posouzení, zda má být kontrola provedena a v jakém rozsahu, případně zda je podaný podnět relevantní.
Samotná kontrola bývá zahájena předložením pověření ke kontrole, kontrolor se prokazuje průkazem inspektora, jehož předložení můžete před zahájením kontroly vyžadovat. Už zde lze doporučit, aby osoba, se kterou se pravděpodobně inspektoři setkají jako první (tj. typicky osoba na vrátnici nebo na recepci), věděla, že taková situace může nastat, a byla poučena, jak se v takové situaci správně chovat (tj. zejména kontrole nebránit, ale ani nesdělovat nic, co není nezbytně nutné), jakou osobu – pravděpodobně manažera nebo jiného vedoucího zaměstnance – v takové situaci kontaktovat a případně na koho se obrátit, kdyby daná osoba byla momentálně nedostupná. O zahájení kontroly musí inspektor informovat také odbory, radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li u zaměstnavatele.
PRŮBĚH KONTROLY, PRÁVA A POVINNOSTI INSPEKCE A KONTROLOVANÉHO
Následuje samotná kontrola, při níž mají inspektoři řadu pravomocí. Jejich využívání by ale mělo odpovídat předmětu konkrétní kontroly a mělo by být přiměřené. Ve vztahu k obchodnímu tajemství by měl inspektor šetřit práva kontrolované osoby a je zároveň vázán mlčenlivostí.
Inspektoři mohou vstupovat na pozemky a do budov zaměstnavatele i do jeho dopravních prostředků, provádět měření, zkoušky, testy, sledování a prohlídky, pořizovat zvukové i obrazové záznamy, ověřovat totožnost fyzických osob na místě a dotazovat se jich (i bez přítomnosti dalších osob), požadovat dokumenty a další podklady (v odůvodněných případech i jejich originály), vyžadovat přístup do systémů zaměstnavatele, (úřední) překlady cizojazyčných dokumentů i další součinnost. Inspekce je v odůvodněných případech oprávněna požadovat, aby se kontrolovaný subjekt nebo konkrétní osoby dostavily na pracoviště inspektorátu poskytnout požadované údaje, dokumenty nebo věci.
Je-li to nezbytné, může inspekce provést i konkrétní bezodkladná opatření, např. rozhodnout o zákazu používání určitého pracoviště, prostředků, zařízení, postupů nebo činnosti, nařídit opuštění prostor, kde hrozí nebezpečí, nařídit zachování stavu místa, kde došlo k pracovnímu úrazu, zakázat práci přesčas, v noci, práci zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, rozhodnout o odejmutí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na technických zařízeních nebo uložit kontrolované osobě odstranění nedostatků zjištěných při kontrole.
Základní povinností kontrolované osoby je umožnit inspektorovi provedení kontroly a poskytnout mu potřebnou součinnost. V případě nesplnění této povinnosti hrozí kontrolované osobě pokuta ve výši až 500 000 Kč. Kontrolovaná osoba je rovněž povinna odstranit ve lhůtě zjištěné nedostatky a rizika, pokud to kontrolor uložil.
Zaměstnavatel má právo, aby byl jeho zástupce či zmocněnec přítomen při jednotlivých kontrolních úkonech, a to s výjimkou podání výpovědi konkrétní osoby. Zaměstnavatelé se také mohou bránit proti přístupu inspektora – mohou namítat jeho podjatost nebo podat stížnost proti jeho nevhodnému chování. Kontrolovaná osoba, tedy zaměstnavatel, může také nahlížet do spisu, který inspekce práce vede o dané kontrole, a je samozřejmě jejím právem zvolit si právního zástupce či zmocněnce s plnou mocí pro jednání s inspektorátem.
DALŠÍ PRŮBĚH
Kontrola končí doručením písemného protokolu o kontrole, který by měl být…
