Inventarizace majetku a závazků

9.2.2.1

Inventarizace majetku a závazků

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Povinnost provádět inventarizaci na doložení zůstatků jednotlivých položek účetní závěrky ukládá účetním jednotkám zákon o účetnictví (§ 29 a § 30 ZoÚ). Cílem inventarizace je:

1. kontrola věcné správnosti účetnictví (účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků (existence) a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví),

1. kontrola reálnosti ocenění majetku a závazků (účetní jednotky berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků, a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta – § 25 odst. 3 ZoÚ).

Účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku, jako řádnou nebo mimořádnou (tzv. periodické inventarizace) a pro účely podání návrhu na vyrovnání. Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Přitom musí prokázat stavy hmotného majetku ke konci rozvahového dne na základě stavů zjištěných fyzickou inventurou opravené o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním nebo ve druhém měsíci tohoto účetního období.

V průběhu účetního období mohou provádět průběžné inventarizace účetní jednotky pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení, nebo u hmotně odpovědných osob a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

 NahoruKroky inventarizace

Inventarizace zahrnuje několik kroků:

• zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura),

• kontrola správnosti ocenění zjištěného majetku a závazků,

• porovnání stavu zjištěného inventurou se stavem účetním,

• vyčíslení inventarizačních rozdílů,

• proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů.

Inventura v závislosti na charakteru inventarizovaných položek může být:

1. fyzická inventura u hmotného, popřípadě nehmotného majetku (dlouhodobý majetek, zásoby, peněžní hotovost, ceniny, cenné papíry v listinné podobě), skutečný stav se zjišťuje počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby podle druhu majetku,
2. dokladová inventura (u bankovních účtů, závazků, pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru).

 NahoruInventurní soupisy

Stavy zjištěné inventurou musí účetní jednotky zaznamenat v inventurních soupisech. Zákon o účetnictví (§ 30 odst. 7 ZoÚ) označuje inventurní soupisy jako průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat minimálně tyto skutečnosti:

• o jaký majetek a závazky jde, aby inventarizované položky bylo možné jednoznačně určit,

  • podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,

  • způsob zjišťování skutečných stavů,

  • ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,

  • rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,

  • okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace (tj. uchovávat inventurní soupisy) u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení [§ 29 odst. 3 ZoÚ a § 31 odst. 2 písm. b) ZoÚ].

Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení týkající se pravidel inventarizace podle zákona použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.

 NahoruInventarizační rozdíly

Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat v souladu se zákonem a které se označují jako:

1. manko (skutečný stav je nižší než stav v účetnictví),
2. schodek u peněžní hotovosti a cenin (skutečný stav je nižší než stav v účetnictví),
3. přebytek (skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví).

Mankem nejsou technologické ztráty, které vznikají v rámci norem přirozených úbytků (např. rozprachem, vysycháním), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, které nejsou dlouhodobým majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněných norem stanovených účetní jednotkou ve vnitřní směrnici (§ 25 odst. 2 ZDP).

Inventarizační rozdíly se proúčtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků, následovně (ČÚS č. 007):

• přirozené úbytky (technologické ztráty a ztratné v maloobchodě) na nakupovaných zásobách do spotřeby (účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy), na zásobách vlastní výroby jako změna stavu (účtová skupina 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace),

• manka a škody na hmotném majetku podle charakteru do provozních nákladů (účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady),

• schodek u pokladní hotovosti a cenin jako pohledávka vůči odpovědné osobě (účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, nebo 35 – Pohledávky za společníky), případně do finančních nákladů (účtová skupina 56 – Finanční náklady),

• chybějící cenné papíry na analytický účet Cenné papíry v umořovacím řízení, pokud ze zvláštního právního předpisu vyplývá, že je nutné umořovací řízení zahájit,

• přebytky nakoupených zásob buď ve prospěch provozních nákladů, má-li se za to, že vznikly chybným účtováním při vyskladnění (účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy), nebo jako provozní výnosy (účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy), přebytky zásob vlastní výroby jako změna stavu (účtová skupina 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace),

• přebytky pokladní hotovosti a cenin jako ostatní finanční výnosy (účtová skupina 66 – Finanční výnosy),

• přebytky dlouhodobého odpisovaného hmotného majetku na vrub účtu příslušného majetkového účtu (účtová skupina 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a ve prospěch účtu oprávek (účtové skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku),

• přebytky dlouhodobého neodpisovaného hmotného majetku se…