Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Institut ochranné lhůty v nemocenském a zdravotním pojištění

5.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.25.26.06
Institut ochranné lhůty v nemocenském a zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Nemocenské pojištění vychází z důležitého principu, podle kterého mohou nárok na dávky z tohoto pojištění uplatnit pouze osoby pojištěné neboli účastné nemocenského pojištění. Jinak také řečeno, před vznikem nemocenského pojištění a po jeho zániku již nárok na dávky uplatnit nelze. Z této zásady registrujeme jedinou výjimku, kterou je právě ochranná lhůta jako jeden z prvků sociálně ochranného charakteru.

Uveďme si nejprve nejdůležitější zásady, vztahující se k ochranné lhůtě:

  • ochranná lhůta se neuplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, ale platí jen pro základní dávky tohoto pojištění, tedy pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství;

  • institut ochranné lhůty se vztahuje pouze k pojištěné činnosti s tím, že její běh plyne samostatně z každé takové pojištěné činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ochranná lhůta však neplyne například z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

  • nemocenské náleží, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od dne zániku nemocenského pojištění;

  • běh ochranné lhůty však nikdy nemůže být delší, než kolik činila délka zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění (pojištěné zaměstnání).

Příklad č. 1

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. dne kalendářního měsíce, avšak již 4. dne sám ukončil tento pracovní poměr ve zkušební době, neboli zaměstnání trvalo 4 kalendářní dny. Na dočasnou pracovní neschopnost nastoupil 10. dne v měsíci.

Nárok na nemocenské z titulu ochranné lhůty nevznikl, protože ochranná lhůta trvala pouze 4 dny, a tudíž již uplynula.

  • rozhodujícím dnem pro počátek ochranné lhůty je den, který bezprostředně následuje po skončení pojištěné činnosti (zaměstnání).

  • pokud jde o skončení ochranné lhůty, pak logicky vzato je nejčastějším případem jejího zániku okamžik (den) jejího uplynutí.

OCHRANNÁ LHŮTA A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Ochranná lhůta hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli především z těchto důvodů:

  • navazuje na ni postup zaměstnavatele při oznamování pobírání nemocenských dávek zdravotní pojišťovně. Z Poučení k formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele” vyplývá, že prostřednictvím kódů „N” a „K” vymezuje zaměstnavatel období pobírání těchto dávek tehdy, je-li mu daná skutečnost známa – fakticky i v situaci, když zaměstnanec onemocní v ochranné lhůtě, neboť zaměstnavateli dokládá neschopenku.

  • řeší pojistný vztah osoby, která se pobíráním nemocenských dávek (třeba jen po část kalendářního měsíce) stala „státním pojištěncem” a po dobu pobírání těchto dávek jí nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Zařazení do této kategorie osob, za které hradí pojistné stát, by měla osoba primárně oznámit zdravotní pojišťovně sama. I když může dojít k duplicitnímu oznámení této kategorie (tedy zaměstnavatelem i pojištěncem),