dnes je 29.3.2024

Input:

č. 261/2004 Sb. NSS; Azyl: zastavení řízení

č. 261/2004 Sb. NSS
Azyl: zastavení řízení
k § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 a zákona č. 519/2002 Sb.
Nebylo-li možné přes opakovanou snahu soudu v průběhu soudního řízení zjistit místo pobytu žadatele o azyl po dobu nejméně 90 dnů a nevyzvedával-li si žadatel zásilky uložené na adrese, kterou uváděl ve svých podáních adresovaných soudu, a nemohl-li soud z tohoto důvodu o věci rozhodnout, byly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení dle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Stěžovatelova námitka, že všechny zaslané zásilky mu měla vydávat po jeho odstěhování z pronajatého bytu jeho pronajímatelka, je ve smyslu citovaného ustanovení zákona o azylu právně bezvýznamná.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24.3. 2004, čj. 7 Azs 34/2004-65)
Věc: Mohamed H. (Alžírsko) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný dne 5. 3. 2001 žalobci neudělil azyl a ani neshledal, že by se na žalobce vztahovala překážka vycestování dle § 91 zákona o azylu. K rozkladu, kterým žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, ministr vnitra dne 4. 10. 2001 napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.
Proti rozhodnutí o rozkladu podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně, který řízení zastavil, neboť nebylo možné zjistit místo stěžovatelova pobytu a tato skutečnost bránila po více než 90 dnů vydání rozhodnutí ve věci.
V kasační stížnosti směřující proti usnesení krajského soudu nesouhlasil žalobce (dále jen „stěžovatel“) se závěrem soudu, že nebylo možno zjistit jeho pobyt, neboť ještě v srpnu roku 2003 fakticky bydlel v Brně. I poté, co se z tohoto bytu odstěhoval, byl s pronajímatelkou bytu dohodnut, že mu bude předávat veškerou poštu. Rovněž namítl, že se soud v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal s otázkou, zda skutečně nebylo možno místo jeho pobytu zjistit.
Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že na adresu, kterou stěžovatel uvedl v žalobě, se krajskému soudu žádnou písemnost nepodařilo doručit. Jinou adresu se krajskému soudu nepodařilo zjistit ani dotazem u cizinecké a pohraniční policie, a proto Nejvyšší
Nahrávám...
Nahrávám...