dnes je 19.5.2024

Input:

č. 697/2005 Sb. NSS; Daňové řízení: důkazní prostředky; protokol o místním šetření

č. 697/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: důkazní prostředky; protokol o místním šetření
k § 12 a § 15 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Protokol o místním šetření (§ 12 a § 15 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nesplňuje požadavky na řádný důkazní prostředek, jsou-li v něm zaznamenána zjištění, která byla učiněna u daňového subjektu odlišného od žalobce (jiné společnosti), a není přitom zřejmé, které z tvrzení v protokolu uvedené je tvrzením pracovníka této společnosti a které je vlastním zjištěním pracovníka dožádaného správce daně učiněným na základě předloženého účetnictví a dalších podkladů, přičemž navíc chybí i údaj o rozsahu předloženého účetnictví. Stejně vážnou chybou je pak i to, nelze-li z protokolu seznat, jakým způsobem toto místní šetření vůbec probíhalo, zda pracovník uvedené společnosti byl vyslechnut, a šlo tak o jeho výpověď jako svědka či jako pověřeného zástupce společnosti, či naopak zda podával vysvětlení.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2004, čj. 10 Ca 239/2003-102)
Věc: Společnost s ručením omezeným L. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů právnických osob.

Finanční úřad pro Prahu 4 dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 6. 2000 žalobci vyměřil za část zdaňovacího období roku 1995 daň z příjmů právnických osob ve výši 1 382 110 Kč.
Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 19. 11. 2001 zamítl odvolání žalobce proti výše uvedenému dodatečnému platebnímu výměru. Dle § 36 odst. 1 daňového řádu je správce daně povinen ověřovat a zjišťovat všechny údaje a další skutečnosti rozhodné pro správné a úplné vyměření daně, a protože u žalobce vznikly pochybnosti o účtování se společností s ručením omezeným H., byl 16. 12. 1999 vyzván v souladu s § 36 a § 31 odst. 9 d. ř. k předložení smluv a dalších podkladů, na základe nichž bylo účtováno. Dále na základě dožádání Finančního úřadu pro Prahu 9 provedl místně příslušný správce daně ve věci místní šetření dle § 15 d. ř. u společnosti H. Žalobce pak na základě výzvy předložil písemnosti dokládající pokračování spolupráce s danou společností. Tyto písemnosti neosvědčil správce daně jako důkaz zdůvodňující předmětné účtování a na základě provedeného místního šetření zjistil, že částka byla žalobci poukázána 30. 11. 1995 jako úhrada makléřského poplatku, na jehož výplatu mu vznikl nárok po realizaci jím sjednané kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze 14. 7. 1995 mezi Jaroslavem a Richardem S. a společností H. Zplnomocněný zástupce této společnosti do protokolu ze dne 11. 4. 2000 uvedl, že spolupráce s žalobcem probíhala na základě objednávky z 19. 3. 1995 a prodloužení objednávky (na rok 1998 a 1999), ale tato spolupráce se týkala jiných zakázek než uvedené kupní smlouvy, za jejíž zprostředkování byla uhrazena předmětná částka, o které společnost H. neúčtovala jako o poskytnuté záloze.
Žalobce se žalobou podanou dne 11. 2. 2002 k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného. Kromě hmotně-právních námitek poukázal na to, že žalovaný porušil právo daňového subjektu na
Nahrávám...
Nahrávám...