§ 350 ZP Výklad některých pojmů - osamělí a mladiství zaměstnanci

2.13.350

§ 350 ZP Výklad některých pojmů – osamělí a mladiství zaměstnanci

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 88 – přestávka na jídlo a oddech

  • § 187 – člen rodiny zaměstnance pro účely poskytování cestovních náhrad

  • § 240 odst. 2 – vysílání osamělé zaměstnankyně a osamělého zaměstnance na pracovní cesty

  • § 241 odst. 2 – úprava či zkrácení pracovní doby

  • § 243 – povinnost zaměstnavatele vytvářet podmínky pro zaměstnávání mladistvých zaměstnanců

  • § 244 – přiměřené práce pro mladistvé

  • § 244a – přiměřené práce pro mladistvé mladší než 15 let nebo s neukončenou povinnou školní docházkou

  • § 245 – zákaz zaměstnání mladistvých prací přesčas a prací v noci

  • § 246 – zákazy prací pro mladistvé

  • § 247 – pracovnělékařské prohlídky u mladistvých

  • § 252 odst. 2 – sjednání dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mladistvým

  • § 255 odst. 3 – sjednání dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí mladistvým

  • § 347 odst. 5 – definice domácnosti

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 22 odst. 1 – osoby blízké

  • § 30 – zletilost a svéprávnost

  • § 34 – zákaz výkonu závislé práce osob mladších 15 let, odchylky pro nezletilé od 14 let

  • § 35 – svéprávnost ke sjednání pracovněprávních vztahů

• Vyhláška č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím matkám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

 NahoruOsamělí zaměstnanci

Zákoník práce vznik některých práv, případně stanovení povinnosti zaměstnavatele, garantuje pouze zaměstnancům osamělým. Z toho důvodu § 350 odst. 1 ZP definuje okruh těchto zaměstnanců. Novelou ZP od 1. 6. 2025 byl okruh osob částečně upraven v souvislosti s přijetím novelizace občanského zákoníku zákonem č. 123/2024 Sb., a z něj plynoucích změn, tak aby definice osamělého zaměstnance dopadala jak na partnery z registrovaných partnerství uzavřených podle zákona č.115/2006 Sb., tak na partnery, kteří uzavřou partnerství podle občanského zákoníku.

Došlo také k jazykovému zjednodušení definice osamělých osob. Věcně byl dosavadní obsah ustanovení zachován, a to včetně pojmu osob "osamělých z jiných vážných důvodů". Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá z jiného vážného důvodu, a to nežije-li s druhem nebo družkou. Zákoník práce za osamělé zaměstnance považuje za určitých podmínek i zaměstnance a zaměstnankyně, kteří uzavřeli manželství, partnerství nebo registrované partnerství, pokud jsou osamělí z jiných vážných důvodů. Podmínkou v tomto případě ale je, že nežijí s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem. Jestliže se jedná o vdanou zaměstnankyni nebo ženatého zaměstnance či partnera nebo registrovaného partnera, který se chce z titulu osamělosti domáhat určitých výhod, např. omezení ve výkonu pracovních cest, je na něm, aby svou osamělost zaměstnavateli tvrdil a aby skutečnost, že je osamělý z jiných vážných důvodů, prokázal. Mezi osamělost z jiných vážných důvodů patří např. situace, kdy je druhý z manželů či partnerů v dlouhodobém výkonu trestu, případně je nezvěstný, nebo jiné situace, kdy se v domácnosti s druhým manželem či partnerem nezdržuje. Každý případ je však nutné posuzovat podle konkrétních okolností.

Občanský zákoník však ani v současné době nedefinuje, co se rozumí druhem a družkou. Určitým vodítkem v tomto směru je úprava § 22 odst. 1 OZ, který upravuje osoby blízké. Za ně se považují nejen vyjmenované osoby v příbuzenském vztahu (příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner či registrovaný partner), ale také jiné osoby v poměru rodinném či obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se také za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Domácností se pro účely zákoníku práce rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Domácnost není definována příbuzenskými vztahy, ale považuje se za ni trvalé, tj. nikoliv přechodné, hospodářské a fyzické soužití jedné společné domácnosti. Pokud se za osobu blízkou i pro účely zákoníku práce považuje partner, rozumí se tím osoba, která uzavřela se zaměstnancem registrované partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství nebo partnery, kteří uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku.

Prokázání osamělosti má vliv na to, že zaměstnavatel je při vyslání osamělého zaměstnance na pracovní cestu omezen v místě, kam může zaměstnance bez jeho souhlasu vyslat. Obecně platí, že na pracovní cestu může zaměstnavatel zaměstnance vyslat jen na základě dohody s ním. Pro všechny pracovní cesty tuto zásadu upravuje § 42 ZP. U vyjmenovaných zaměstnanců, tj. těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti mladší než 9 let, příp. pro osamělé zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, však platí další ochrana. Tato další ochrana nastupuje i pro případ, že se zaměstnancem je sjednána možnost vysílání na pracovní cesty podle § 42 ZP, zaměstnavatel však musí navíc zajišťovat dodržení dalších podmínek. Osamělou zaměstnankyni nebo osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, smí zaměstnavatel vyslat na pracovní cestu mimo obvod pracoviště nebo bydliště zaměstnance jen s jeho souhlasem. Zaměstnavatel tedy může zaměstnance vyslat bez jeho souhlasu do obce, v níž zaměstnanec bydlí, anebo do obce, v níž má zaměstnanec pracoviště, k tomu žádný souhlas zaměstnance nepotřebuje. Pokud jej však potřebuje vyslat mimo shora uvedená místa, může tak učinit jen s jejich souhlasem. Souhlas může být dán i ústně, zákoník práce nevyžaduje, aby byl písemný. Za souhlas lze považovat i takovou situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nařídí výkon pracovní cesty mimo obvod jeho bydliště či pracoviště a zaměstnanec tuto cestu absolvuje.

 NahoruMladiství

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána (§ 34 OZ). Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Nezletilí po dosažení pracovněprávní svéprávnosti závislou práci již konat mohou bez omezení. Nově také nezletilý, který dovršil čtrnáct let, může od 1. 6. 2025 vykonávat závislou práci v období hlavních prázdnin. K výkonu závislé práce v období hlavních prázdnin se ale nezletilý podle § 34 odst. 2 OZ může zavázat jen s písemným souhlasem zákonného zástupce. Zaměstnance mladší než 18 let považuje zákoník práce za mladistvé a z důvodu ochrany pro ně upravuje při výkonu práce některá omezení. Převážná část zaměstnanců v pracovněprávních vztazích je starší 18 let, protože většinou příprava na zaměstnání a studium střední či střední odborné školy trvá zpravidla do 18 let. Náš právní řád nicméně umožňuje, aby pracovněprávní vztahy v plném rozsahu sjednávaly i osoby mladší 18 let. To upravuje § 35 OZ. Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce, jako den nástupu do práce však nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. Po dosažení pracovněprávní svéprávnosti může mladistvý zaměstnanec sjednat pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Může tyto dohody podepsat i v době, kdy ještě nemá ukončenou povinnou školní docházku, jako den nástupu do práce však nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Nezletilý, který…