č. 1393/2007 Sb. NSS, Správní trestání: účastenství v přestupkovém řízení
č. 1393/2007 Sb. NSS
Správní trestání: účastenství v přestupkovém řízení
k § 72 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích k § 46 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Poškozený, který v přestupkovém řízení neuplatnil nárok na náhradu škody a který není ani navrhovatelem tohoto řízení, nemá postavení účastníka přestupkového řízení ve smyslu § 72 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Pokud taková osoba podá žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, které se týká pouze viny a trestu obviněného z přestupku, soud takovou žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, čj. 2 As 73/2006-53)
Prejudikatura: srov. č. 802/2006 Sb. NSS a č. 1043/2007 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost V. proti Ministerstvu dopravy o účastenství v řízení, o kasační stížnosti žalovaného.
Dne 19. 12. 1999 došlo v obci Loučná nad Desnou k dopravní nehodě mezi osobním vozidlem, které řídil Ing. K., a protijedoucím vozidlem, které řídil Zdeněk F., jenž byl členem představenstva žalobkyně.
O probíhajícím přestupkovém řízení byla žalobkyně jako poškozená vyrozuměna s tím, že má možnost uplatnit nárok na náhradu škody. Zdeněk F. však jménem žalobkyně prohlásil, že bude požadovat náhradu škody prostřednictvím zákonného pojištění a že další náhradu škody neuplatňuje, žádal pouze o zaslání konečného rozhodnutí v přestupkovém řízení.
Na základě znaleckého posudku dospěl dopravní inspektorát Okresního ředitelství Policie ČR v Šumperku k závěru, že dopravní nehodu zavinil Ing. K. Podle rozhodnutí tohoto orgánu ze dne 9. 5. 2000 spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. b) a přestupek proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 zákona o přestupcích, za což mu tento orgán také uložil pokutu.
Proti tomuto rozhodnutí podal Ing. K. odvolání, které Krajský dopravní inspektorát Správy Severomoravského kraje Policie ČR v Ostravě rozhodnutím ze dne 27. 7. 2000 zamítl a potvrdil správní rozhodnutí I. stupně.
Následně na základě podnětu Ing. K. k přezkoumání uvedených rozhodnutí mimo odvolací řízení Policejní prezidium ČR, Ředitelství služby dopravní policie, rozhodnutím ze dne 10. 11. 2000 obě rozhodnutí o předmětných přestupcích vydaná v prvním i druhém stupni zrušilo a věc vrátilo správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení. Toto rozhodnutí odůvodnilo tak, že znalec doplňkem znaleckého posudku, který vpracoval v odvolacím řízení, zpochybnil závěry, ke kterým dospěl v původním znaleckém posudku.
Rozhodnutí vydané mimo odvolací řízení napadla žalobkyně žalobou, v níž uváděla, že o průběhu řízení vedeného policejním prezidiem nebyla informována a neobdržela žádné písemnosti týkající se projednávané věci, a to i přesto, že uvedenou dopravní nehodou jí byla způsobena škoda. V důsledku žalobou napadeného rozhodnutí pojišťovna odmítá vzniklou škodu uhradit, neboť není určen viník dopravní nehody.
Městský soud v Praze žalobu odmítl usnesením ze dne 26. 5. 2004. Podle jeho názoru je nepochybné, že žalobkyně měla v řízení vedeném policejním prezidiem postavení účastníka řízení ve smyslu § 14 správního řádu…