Zálohy na daň z příjmů FO
prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D., Ing. Jan Ambrož
Zdaňovacím obdobím u daně z příjmů fyzických osob je vždy kalendářní rok. Splatnost daně je totožná s posledním dnem lhůty pro podání řádného daňového přiznání.
Poplatník často kromě toho musí řádně hradit i zálohy na daň, které mohou mít různou povahu:
-
zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků sráží poplatníkovi z měsíční mzdy zaměstnavatel, poplatník (zaměstnanec) tak obdrží netto částku,
-
se specifikem u solidární daně,
-
zálohy stanovené podle poslední známé daňové povinnosti si vypočte a platí sám poplatník daně z příjmů.
Procesní postupy pro stanovení a odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob obsahuje zákon o daních z příjmů u závislé činnosti v § 38h ZDP, solidárního zvýšení daně v § 38ha a v § 38a pro „druhý” typ záloh. Neméně důležité je roční zúčtování záloh podle § 38ch.
Obecně platí, že záloha na daň se spravuje jako daň podle Daňového řádu, viz například § 174 odst. 5 DŘ k problematice stanovení záloh jinak.
V textu se také odvoláváme na publikované názory Finanční správy, v Pokynu D-22.
Výklad
Postupně se budeme věnovat zálohám souvisejícím se závislou činností a zvláštností u solidární daně (1), zálohám, které si musí vypočítat poplatník sám (2). Poslední třetí kapitola obsahuje informace týkající se opatření k nouzovému stavu a jejich vliv na aktuální zálohy.
Nahoru 1. Závislá činnost
Prvnímu typu záloh, které poplatník vlastně nijak neřeší a ovlivnit je nemůže, se věnuje podrobně článek Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti, proto si jen krátce připomeneme základní zásady.
Samozřejmě platí, že po skončení zdaňovacího období využívá poplatník v rámci ročního zúčtování záloh zálohy hrazené ze závislé činnosti. Musí je doložit Potvrzením o zdanitelných příjmech a sražených zálohách na daň.
Při splnění zákonných podmínek poplatníkovi ani nevzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO.
Nahoru Výpočet měsíčních záloh
Výše pravidelných „měsíčních” záloh u daně z příjmů ze závislé činnosti je jasná, neboť vychází z úhrnu zúčtovaného nebo vyplaceného příjmu za daný kalendářní měsíc. Postupuje se podle § 38h ZDP.
Částka měsíční sražené zálohy nezávisí jen na výši příjmů a sazbě daně, ale upravuje se:
Do základny pro výpočet se nezahrnují příjmy zatížené srážkovou daní.
Vypočtenou a zaokrouhlenou zálohu plátce daně, zaměstnavatel, sníží také o slevu na dani pro poplatníka a daňové zvýhodnění, je-li poplatníkem podepsáno tzv. Prohlášení.
Paní Nová má za měsíc květen 2020 zúčtovaný příjem ve výši 30 000 Kč, žádná částka nebyla osvobozena a uplatňuje pouze slevu na poplatníka.
Výpočet zálohy je následující:
Základ daně je zaokrouhlen na 100 Kč nahoru, pojistné zaměstnavatele činí 33,8 %. Paní Nová musí svému zaměstnavateli předat příslušné prohlášení, v němž potvrzuje, že požaduje uplatnit výše uvedenou slevu na dani. V příkladech pro zjednodušení uvažujeme pouze se základní slevou na poplatníka, není-li dále uvedeno jinak.
Nahoru Příjmy ze zahraničí
Podle ustanovení § 38a odst. 9 ZDP platí, že se obecná pravidla pro výpočet záloh podle odstavce prvního až osmého nepoužijí na příjmy ze závislé činnosti, jestliže se nejedná o příjmy ze závislé činnosti plynoucí ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
V Pokynu D-22 je doplněno, že se pro tyto případy za příjmy ze zahraničí považují příjmy plynoucí poplatníkovi od zahraničních subjektů, které nejsou plátci daně podle § 38c odst. 2 ZDP.
Podle § 38ha ZDP se při výpočtu zálohy, standardně zjištěné (§ 38h odst. 2 ZDP), záloha zvýší o 7% solidární zvýšení daně.
Jedná se o kladný rozdíl mezi:
Nahoru Kalendářní rok 2020
Pro rok 2020 platí, že se vychází z limitu 1 672 080 Kč, tj. měsíčně jde o částku do 139 340 Kč, která nepodléhá solidární dani (v loňském roce to bylo 130 796 Kč).
V této části textu rozebíráme základní pravidla a problematiku poslední známé daňové povinnosti (2.1), výše záloh (2.2), souběh záloh (2.3), pravidla pro spolupracující osoby a při ukončení činnosti (2.4), možnost stanovení záloh jinak v části 2.5.
Nahoru 2.1 Poslední známá daňová povinnost a záloha
Nejvíce starostí poplatníkovi zpravidla činí zálohy podle poslední známé daňové povinnosti, které je povinen si sám vypočítat.
Základní pravidla pro stanovení záloh na základě poslední známé daňové povinnosti jsou u fyzických osob totožná s podmínkami pro právnické osoby, např. zálohové období, splatnost záloh, stanovení záloh jinak (viz Zálohy na daň z příjmů PO).
Odlišností u záloh na daň z příjmů fyzických osob je několik:
-
do poslední známé daňové povinnosti pro výpočet záloh se nezapočítávají příjmy obsažené v dílčím základu daně (DDZ) podle § 10 ZDP – ostatní příjmy,
-
doplňková pravidla upravují souběh záloh podle poslední známé daňové povinnosti a záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků,
-
poplatník, který ukončil činnost, nebo mu zanikl zdroj příjmů, není povinen platit zálohy na daň.
Nahoru Zaokrouhlení záloh
Zálohy podle poslední známé daňové povinnosti se vždy zaokrouhlují na celé stovky korun nahoru.
U dílčího daňového základu Ostatní příjmy podle § 10 ZDP lze jen stěží předpokládat, že budou opakované zhruba ve stejné výši, a proto fyzické osoby, které zdaňují příjmy v tomto dílčím základu daně, musí poslední známou daňovou povinnost v podstatě vypočítat znovu. Udělají to tak, že základ daně sníží o příjmy a výdaje zahrnuté do dílčího základu daně ostatní příjmy, resp. o velikost tohoto dílčího základu daně.
Poplatník pan Jakoubek má za zdaňovací období 2020 následující strukturu dílčích základů daně a výpočtu daně:
Doplatek daně bude samozřejmě jiný, protože se zohlední zálohy ze závislé činnosti, případně též zálohy související s předchozí poslední známou daňovou povinností. Naopak se využijí odpočty, například daňová ztráta.
Nahoru 2.2 Nové zálohy a jejich periodicita
Jak uvádíme v teoretické části, nejdříve vyloučíme „ze základu daně” pro tyto účely dílčí daňový základ podle § 10 ZDP. Na tuto výhodu nesmí poplatníci zapomínat, proto si uvedeme další vzorový příklad.
Pro stanovení výše záloh je třeba ze základu daně vyloučit dílčí základ daně ostatní příjmy. Navážeme na předchozí příklad, jen si částečně změníme zadání: DZD z § 9 ZDP činí 100 000 Kč, z § 10 částku 400 000 Kč. Takto upravený základ daně je pro naše účely ve výši 600 000 Kč. Pokud bychom tuto hodnotu přenesli do výše uvedené tabulky, poslední známá daňová povinnost by byla ve výši:
Poslední známá daňová povinnost pro výpočet záloh pana Jakoubka činí 50 160 Kč. Pan Jakoubek bude povinen platit zálohy na daň, protože přepočtená poslední známá daňová povinnost je vyšší než 30 000 Kč (viz níže).
Připomínáme, že v průběhu zálohového období se může poslední známá daňová povinnost změnit třeba proto, že poplatník podal za…
