dnes je 28.3.2024

Input:

Vracení daně z přidané hodnoty v praktických příkladech

3.4.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 28 minut

2017.0600.1
Vracení daně z přidané hodnoty v praktických příkladech

Mgr. Ing. Alena Dugová

Český plátce daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") v praxi nakupuje různé vstupy, u kterých nemá přímo nárok na odpočet DPH formou zahrnutí vstupů do přiznání k DPH, ale jeho nárok na odpočet DPH na vstupu se realizuje formou institutu vrácení DPH (v praxi nazýváno "vratka DPH" či "refundace DPH"). V praxi se zejména jedná o nákupy v zemích Evropské unie (dále jen "EU"), kde jeho dodavatel uplatnil tamní DPH. Tento článek představuje jednotlivé zákonné možnosti vracení DPH a blíže se zabývá vybranými případy, se kterými se český plátce DPH může v praxi nejčastěji setkat, a dále informuje plátce DPH o různých nástrahách, kterým mohou čelit a je potřeba se s nimi vypořádat, aby jejich nárok na vrácení DPH nebyl zamítnut. Dále jsou představeny i případy, kdy má nárok na vrácení DPH fyzická osoba za splnění zákonem stanovených podmínek.

Jednotlivé případy vracení DPH

Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen "zákon o DPH"), vymezuje okruh případů, kdy je možné požádat o vrácení DPH v § 82 až § 86. Jedná se o tyto případy:

  • Vracení daně plátcům v jiných členských státech EU a zrcadlově vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě EU

O vrácení DPH zaplacené v jiných členských státech EU může požádat každý český plátce DPH, který má sídlo nebo provozovnu pro účely DPH v České republice za splnění věcných i formálních podmínek stanovených zákonem o DPH.

Základní podmínky pro vrácení DPH

Obecně platí, že pro vrácení DPH je potřeba splnit následující podmínky:

  1. Vstup, u kterého je vrácení DPH uplatňováno, má místo plnění v jiném členském státě EU, tedy DPH byla uplatněna v souladu s pravidly v daném státě EU.
  2. Plátce DPH v období pro vrácení DPH neměl sídlo ani provozovnu v daném členském státě EU, tedy ve státě vrácení.
  3. Vrácení se řídí podle pravidel stanovených daným jiným členským státem EU. Tato pravidla se mohou výrazně lišit, takže je vždy potřeba si prověřit konkrétní specifická pravidla v dané zemi.
  4. Plátce využívá daný vstup pro jeho ekonomickou činnost zakládající nárok na odpočet DPH. Případně pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění zároveň pro uskutečnění plnění, které zakládají nárok na odpočet DPH, tak pro jiné účely, pak má plátce DPH nárok na vrácení daně pouze v částečné výši (tj., poměrným nebo kráceným koeficientem s tím, že je případně nutné i provést opravu při změně koeficientů).
  5. Plátce podá včas (tj. nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně) žádost o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím.

Zrcadlově je v českém zákoně o DPH vyřešena i úprava, která se týká žadatelů z jiných členských států EU, kdy platí specifická procesní pravidla pro řízení o vrácení DPH oproti daňovému řádu. Tito žadatelé totiž podají žádost přes svůj portál ve své zemi usazení a následně je žádost předána českému správci daně (Finanční úřad pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 1), který dále žádost vyřizuje a případně procesně kontaktuje žadatele z EU právě podle speciálních procesních pravidel zákona o DPH.

Praktický postup vrácení DPH

Od 1. 1. 2010 je na základě Směrnice Rady 2008/9/ES platné pravidlo stanovující, že žádost o vrácení DPH od jiného členského státu EU se podává prostřednictvím daňové správy státu usazení žadatele o vrácení DPH. O vrácení DPH z jiných členských států EU lze požádat pouze elektronickou formou přes elektronický portál1.

Finanční správa ČR také na svém webu nabízí poměrně kvalitní návod k jednotlivým krokům.2 Ohledně vrácení DPH je možné standardně využít zástupce, který na základě udělené plné moci doručené v originálu místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu může podat příslušné žádosti v zastoupení svého klienta.

  1. Nejprve je třeba získat přístup do aplikace pro vracení DPH z EU

Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o přidělení oprávnění k přístupu. Pro podání žádosti i práci s aplikací je potřeba disponovat uznávaným elektronickým podpisem nebo mít zpřístupněnu datovou schránku3. Tuto elektronickou žádost o přístupy lze rovněž nalézt na daňovém portálu.4 Schválení přístupu je oznámeno formou SMS zprávy a případné zamítavé rozhodnutí je doručeno v písemné formě.

  1. Dále je třeba podat včas žádost přes aplikaci pro vracení DPH z EU

Do aplikace se lze přihlásit opět na základě stejného zaručeného elektronického podpisu či stejnými údaji pro vstup do datové schránky.

Pro vyplnění žádosti je potřeba znát konkrétní pravidla, zejména jde o následující:

  • - Žádost o vrácení DPH plátce DPH podává v členském státě EU svého usazení, a tedy pro českého plátce DPH, který žádá o vrácení DPH v jiném členském státě EU, se prvotní žádost vyplňuje v českém jazyce. Nicméně, další komunikace (pokud nastane ze strany finančního úřadu z EU) již probíhá se správcem daně z členského státu EU, ze kterého se žádá o vrácení DPH. Některé země jako druhý jednací jazyk umožňují i angličtinu (např. Belgie, Kypr, Francie), jiné umožňují komunikaci výhradně v tamním jazyce (např. Slovensko, Rumunsko, Polsko). Jazyková bariéra tedy představuje úskalí pro mnoho českých plátců DPH, kterým doručí na základě řádně podané žádosti finanční úřad z EU výzvu k prokázání skutečností a tato výzva je v cizím jazyce a je na ni potřeba odpovídat v tomto cizím jazyce, případně mohou být vyžadovány i překlady důkazních prostředků do příslušného jazyka.
  • - Žádost se podává obvykle za jeden celý kalendářní rok, je možné ji podat i za nejméně tři kalendářní měsíce. Logicky může být období i kratší než tři měsíce, v případě, že období je konec kalendářního roku a období končí dnem 31.12.
  • - Existují také minimální limity pro možnost vrácení DPH. Částka činí 400 EUR pro období kratší než jeden kalendářní rok, avšak nejméně tři měsíce a 50 EUR pro období jednoho kalendářního roku nebo na zbytek kalendářního roku. V některých zemích je částka stanovena ekvivalentem místní měny. Pokud tedy vratka DPH činí méně než 50 EUR za kalendářní rok, není možné o vrácení DPH zažádat a DPH tak není vůbec možné vrátit.
  • - Plátce DPH v žádosti musí uvést i kód druhu zboží nebo přijaté služby. Plátce DPH by si měl i zjistit, zda v zemi EU, ze které o DPH žádá, nejsou určitá omezení v odpočtu DPH. Například v Rakousku není možné uplatnit vratku DPH u výdajů spojených s osobním automobilem, přičemž omezení platí i u pohonných hmot, mýtného a oprav. Omezení neplatí pro taxikáře, autoškoly či pronajímatele vozidel.

Seznam kódů:

1 = palivo

2 = nájem dopravního prostředku

3 = výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2)

4 = mýtné a silniční poplatky

5 = cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě

6 = ubytování

7 = potraviny, nápoje a restaurační služby

8 = vstupné na veletrhy a výstavy

9 = výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci

10 = jiné (plátce musí uvést popis k plnění v požadovaném jazyce nebo uvést patřičný sub-kód5)

  • - Pokud základ daně převyšuje 250 EUR u paliv a 1 000 EUR u ostatních vstupů (přičemž hranice se mohou lišit v jednotlivých státech EU), tak je dále nutné přiložit i kopii daného daňového dokladu. Nicméně, správce daně si může vyžádat kopii daňového dokladu, i pokud základ daně nepřevyšuje stanovené hodnoty. Kopie dokladů se vkládají jako příloha žádosti o vrácení daně do 5MB, zbytek je vhodné zaslat poštou.
  • - V žádosti se vyplňuje také ekonomická činnost podle harmonizovaných kódů NACE, nicméně, na tento požadavek je český plátce DPH zvyklý z tiskopisu přiznání k DPH.
  • - Plátce DPH by měl počítat s tím, že vyplnění žádosti o vrácení DPH je administrativně náročná záležitost, protože u každého daňového dokladu je potřeba do žádosti přepsat DIČ DPH dodavatele (údaj není povinný u zadání zjednodušeného daňového dokladu), údaje o dodavateli, číslo dokladu, datum vystavení dokladu, základ daně, částka daně a požadovaná částka v měně členského státu EU vrácení daně platné ke dni vystavení dokladu, popis zboží specifikován dle kódů a sub-kódů.
  • - Do žádosti se také vyplňuje e-mailová adresa, kterou je nezbytné využívat, protože na tuto adresu může přijít výzva či rozhodnutí o vrácení DPH.
  • - Po odeslání žádosti se automaticky vygeneruje referenční číslo ve tvaru CZXXXXXX doplněné časovým razítkem okamžiku podání, které je vhodné archivovat pro případné opravné žádosti či další komunikaci. Po podání se zkontroluje správnost vyplněných informací a oprávněnost podání a poté je žádost Českou republikou předána do EU příslušnému státu vracení DPH.
  • - Proces rozhodování o vratce DPH

O žádosti o vrácení DPH rozhoduje vždy konkrétní stát EU podle své aktuálně platné a účinné DPH legislativy, která může obsahovat různá omezení pro nárok na odpočet DPH oproti České republice. V praxi lze doporučit plátci DPH přímo v aplikaci sledovat stav a vývoj žádosti a případně se o její kladné vyřízení aktivně zajímat u příslušného kontaktního místa.6

Pokud správce daně nemá k žádosti žádné pochybnosti, které by zaslal formou výzvy, tak se doručí rozhodnutí o vrácení DPH do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud správce daně požaduje doplnění či vysvětlení skutečností, tak zašle plátci DPH výzvu. Na tuto výzvu je potřeba do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění řádně a včas reagovat a pochybnosti odstranit či údaje doplnit. Český plátce DPH by si zejména měl dát pozor, aby na případnou výzvu odpověděl včas, kvalifikovanou formou podání a v jazyce, který je povolený pro jednotlivé členské státy EU. V opačném případě může být žádost o vrácení DPH bez dalšího zamítnuta. V praxi by měl zejména český plátce DPH zpozornět zejména v ohledu na doručování, protože v některých zemích EU je korespondence včetně výzev zaslána elektronickou datovou zprávou (tj. e-mailem), což může představovat praktickou překážku. E-mail totiž může být ztracen, zařazen do nevyžádané pošty (tzv. spam), může být ignorován, protože je psán v cizím jazyce či může být zaměstnancem přečten po uplynutí příslušné lhůty. Pokud však plátce DPH odpoví a pochybnosti řádně odstraní, tak správce daně doručí rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů. Pokud správce výzvou vyžádané doplňující informace neobdrží, doručí žadateli své rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje zaslány.

Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti nebo její části v případě vyžádání si doplňujících údajů ale neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti a maximálně činí 8 měsíců.

V případě nevyhovění žádosti se může plátce DPH bránit prostřednictvím odvolání proti rozhodnutí adresovaného správci daně, který rozhodnutí vydal, a to způsobem a ve lhůtě daného státu.

Příklad – Vstupenky na veletrh v Rakousku

Česká společnost (plátce DPH) vyslala svého zaměstnance na veletrh do Salcburku v lednu 2016. Zaměstnanec si zakoupil vstupenku na místě a pořadatel mu předal daňový doklad k úhradě vstupného na veletrh. Na daňovém dokladu je uvedená rakouská DPH v souladu s rakouským zákonem o DPH, protože místo plnění u veletrhů představující oprávnění ke vstupu na tuto akci je stanoveno podle speciálního pravidla, jako místo konání takové akce. Vstupné stálo 100 EUR vč. rakouské DPH. Zaměstnanec jel na veletrh osobním automobilem, pohonné hmoty natankoval ještě na území ČR. Žádný jiný daňový doklad zaměstnanec nepředložil a žádný jiný vstup v Rakousku ani v daném roce nebyl zaplacen.

Český plátce DPH si nemůže požádat o vracení DPH v Rakousku, protože nesplnil podmínku minimální hranice 50 EUR na DPH za kalendářní rok.

Příklad – Podání žádosti o vrácení DPH ve Francii a v USA

Český plátce DPH (fyzická osoba IT specialista se živnostenským listem) jel v únoru 2016 na veletrh o novinkách ve světě IT a trendech ve výpočetní technice do Paříže (vstupenka stála 1 000 EUR vč. DPH). Protože vstupenka byla poměrně drahá, rozhodl se IT specialista požádat o vrácení DPH. DPH přiznání pro IT specialistu podává jeho sestra, která má plnou moc na podávání DPH přiznání a kontrolního hlášení. IT specialista nemá zřízenou datovou schránku a ani kvalifikovaný elektronický podpis, sestra má datovou schránku na svoji osobu.

IT specialista je oprávněn uplatnit vrácení daně za vstupenku z Francie. IT specialista však nemá ani datovou schránku ani kvalifikovaný elektronický podpis, a proto nemůže požádat o přístup do e-portálu, což je jediná možná forma pro podání žádosti. IT specialista si buď musí zřídit datovou schránku či kvalifikovaný elektronický podpis, anebo může využít možnosti zmocnění a udělit plnou moc na zastoupení ve věci vracení DPH svojí sestře. Po doručení originálu plné moci místně příslušnému finančnímu úřadu může zplnomocněná osoba požádat o přístupy a po udělení přístupu může podat žádost o vrácení DPH. Uvedené platí za předpokladu, že pro tuto službu neplatí v dané zemi omezení vratky DPH.

Příklad – Závody v Rakousku

Český plátce DPH provozuje ekonomickou činnost závodění na motorce. Jeho zdanitelné výstupy jsou reklamní služby, které poskytuje různým společnostem a uplatňuje DPH pro české zákazníky, případně fakturuje bez DPH z důvodu místa plnění u reklamních služeb mimo tuzemsko, kdy je DPH přiznána příjemci služby. Závodník se účastnil v létě 2016 závodů v Rakousku ve Vídni. Závodník tedy uhradil následující vstupy podléhající rakouské DPH z důvodu místa plnění v Rakousku. Závodníkova účetní zvažuje podat žádost o vrácení DPH u těchto vstupů - mýtné zaplacené s rakouskou DPH (20 EUR vč. DPH), čerpání benzínu na rakouské dálnici (celkem 2x po 300 EUR vč. DPH), ubytování v hotelu (1 000 EUR vč. DPH), jídlo v místních restauracích (celkem doklady za 550 EUR vč. DPH).

Rakouská DPH je u všech vstupů uplatněna v souladu s tím, že místo plnění se nachází v Rakousku. Nicméně, v Rakousku platí omezení, že není možné uplatnit odpočet DPH u mýtného ani pohonných hmot. Stejně tak není možné uplatnit vratku DPH u stravování. Jediný vstup, u kterého je možné uplatnit vratku DPH, je tedy ubytování v hotelu za předpokladu, že využití bylo výhradně pro ekonomickou činnost (tj., netrávil zde dovolenou). Uvedené platí za předpokladu, že pro tuto službu neplatí v dané zemi omezení vratky DPH.

Příklad – Ubytovací a stravovací služby a pronájem salónku na Slovensku

Česká společnost (plátce DPH) uspořádala v listopadu 2016 školení svých zaměstnanců ohledně prezentačních dovedností na horské chatě ve Vysokých Tatrách. Slovenský hotel vystavil daňový doklad a fakturoval na české DIČ a na daňovém dokladu uplatnil slovenskou DPH (ubytovací služby 8 000 EUR vč. slovenské DPH a stravovací služby 2 000 EUR vč. slovenské DPH, pronájem školicího salónku 1000 EUR vč. slovenské DPH).

U služeb spojených s nemovitou věcí, kam patří i ubytovací služby a pronájem salónku, je místo plnění stanoveno podle speciálního pravidla, jako místo, kde se nemovitá věc nachází. U stravovacích služeb je místo plnění stanoveno podle speciálního pravidla, jako místo, kde je stravovací služba skutečně poskytnuta. Místem plnění při poskytování ubytovacích služeb, pronájmu salónku i stravovacích služeb je tedy správně Slovensko a bude uplatněna slovenská DPH. Český plátce DPH si může požádat o vrácení DPH ze Slovenska za splnění daných podmínek s tím, že bude možné vrátit DPH pouze u ubytování a pronájmu salónku, protože u občerstvení není možné nárok na odpočet DPH uplatnit. Uvedené platí za předpokladu, že pro tuto službu neplatí v dané zemi omezení vratky DPH.

Příklad – Stavební práce na Slovensku

Česká společnost (plátce DPH) prováděla v listopadu 2016 stavební práce vztahující se k nemovitosti na Slovensku pro plátce DPH na Slovensku. Společnost pro poskytování stavebních prací nakoupila na Slovensku menší bagr a různé nástroje v obchodě v Bratislavě se stavebními potřebami. Prodej bagru a nástrojů je zatížen slovenskou DPH (celkem 20 000 EUR vč. DPH), protože jak bagr, tak nástroje zůstávají na území Slovenska a nelze aplikovat osvobození od DPH z titulu dodání zboží do České republiky.

Protože místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází, tedy na Slovensku, je potřeba vyřešit otázku, zda se česká společnost nemá registrovat k DPH (případně jiným daním) na Slovensku. Pokud by na Slovensku byla analogická úprava jako v českém zákoně o DPH, povinnost registrace by nevznikla, stavební práce by se fakturovaly v režimu reverse-charge a slovenský plátce DPH by přiznal DPH ve svém přiznání k DPH. Česká společnost by služby vykázala na ř. 26 českého přiznání k DPH. U vstupů zatížených slovenskou DPH by bylo možné požádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku, protože jde o vstupy, které se týkají ekonomické činnosti zakládající nárok na vrácení DPH. Uvedené platí za předpokladu, že pro tuto službu neplatí v dané zemi omezení vratky DPH.

Příklad – Překladatelské služby týkající se nemovité věci

Česká společnost (plátce DPH) prováděla v listopadu 2016 stavební práce vztahující se k nemovitosti na Slovensku pro slovenského plátce DPH. Společnost pro poskytování stavebních prací potřebovala získat na Slovensku stavební povolení. Nechala si tedy u slovenské společnosti přeložit stavební dokumentaci do slovenštiny, protože veškerá odborná dokumentace byla v českém jazyce. Slovenská překladatelská společnost vystavila daňový doklad na české DIČ za překladatelské služby a uplatnila slovenskou DPH (1 200 EUR vč. slovenské DPH).

U překladatelských služeb je spíše místo plnění určeno podle základního pravidla jako místo, kde má příjemce služby sídlo. Slovenský plátce DPH pravděpodobně toto pravidlo nezná, anebo stanovil místo plnění podle pravidla pro služby vztahující se k nemovité věci, tedy tam kde se nemovitá věc nachází. Nicméně, překladatelská služba je spíše služba obecná, a nikoliv přímo vztahující se k nemovité věci. Otázku místa

Nahrávám...
Nahrávám...