Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy v souvislosti se zavedením kamerových systémů

3.19

Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy v souvislosti se zavedením kamerových systémů

JUDr. Anna Janáková

Zaměstnavatel ............................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................

Ke splnění povinností při zpracování osobních údajů získaných při zavedení kamerového systému se záznamovým zařízením ve firmě, vyplývajících zejména z ust. § 5 - § 26 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a ust. § 316 odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce

vydávám tento

1. Účel monitorovacího systému kamerami

V zájmu ............................. (uvede se důvod nebo důvody, pro které budou ve firmě instalovány kamery, jako například ochrana majetku, kontrola plnění pracovních úkolů, zvýšení zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)budou ve firmě instalovány kamery ke sledování ..............(uvede se, co bude sledováno, např. provoz ve výrobních halách, v kancelářích ap).

2. Umístění kamer

Kamery se záznamových zařízením budou umístěny v těchto prostorách.........(uvedou se konkrétní místa a počet kamer).

3. Provoz kamer a zpracování informací

1. Kamery budou mít zapnuté snímání od ....do...... (lze stanovit různě pro jednotlivé kamery; některé mohou být zapnuté v pracovní době, jiné právě mimo pracovní dobu - například při ostraze majetku). Za provoz kamer odpovídá..................(identifikace odpovědných osob).

2. Informace (včetně osobních údajů) získané z kamerového systému budou uchovávány po dobu..........(stanoví se přesně doba) a poté budou nevratně vymazány/zlikvidovány. Za uchovávání informací po stanovenou dobu a následné jejich vymazání/likvidaci ve stanovené době odpovídá...................(identifikace odpovědných osob).

3. Informace získané z kamerového systému se záznamovým zařízením budou zpracovávány a vyhodnocovány...... (kým).................. (v jakých termínech)..................a zpráva o výsledcích bude předkládána............ (kým).....................(komu). Za vyhodnocení a zpracování informací a zprávy odpovídá.......................(identifikace odpovědných osob).

4. Informace z kamerových systémů musí být zabezpečeny a chráněny proti vynesení či kopírování a proti zneužití. Za ochranu a zabezpečení informací získaných kamerovým systémem odpovídá..................(identifikace odpovědných osob).

4. Zaměstnanci jako subjekty údajů

1. Informace o zavedení kamerového systému a o této směrnici obdrží každý zaměstnanec, jehož se to týká, a to před umístěním kamer. Zaměstnanci budou informováni bez odkladu i o změnách v použití kamerového systému a změnách ve zpracování informací jím získaných. Zajistí .................... (identifikace odpovědných osob).

2. Každý zaměstnanec jako subjekt údajů může žádat o vysvětlení a o informace ohledně zpracování osobních údajů a může si stěžovat. Za firmu vysvětlení poskytuje a stížnosti vyřizuje............................. (identifikace odpovědných osob).

5. Vztah k Úřad pro ochranu osobních údajů

1. Oznamovací povinnost firmy Úřadu pro ochranu osobních údajů (ohledně zpracování osobních údajů získaných kamerovým systémem) prostřednictvím registračního formuláře včetně následných změn registrace zajišťuje.................. (identifikace odpovědné osoby).

2. Podklady pro případnou kontrolu prováděnou inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů eviduje a zajišťuje.......................................... (identifikace odpovědné osoby).

6. Závěrečná ustanovení

1. Předpis byl dne .......................projednán s odborovou organizací ................a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

2. Písemné vyhotovení tohoto vnitřního předpisu obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

3. Kontrolou dodržování tohoto vnitřního předpisu pověřuji............... (identifikace odpovědné osoby).

4. Nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se ruší vnitřní předpis............... vydaný k této problematice dne....... a nahrazuje tímto vnitřním předpisem novým.

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.................

6. Předpis nabývá účinnosti dnem .....................

V ............. dne...........

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis jeho

oprávněného zástupce 

Komentář:

Důvody, které vedou firmu k úvaze o zavedení kamerového systému, jsou různé. Jako prvotní bývá především zájem na ochraně majetku podnikatele jak vůči externím zlodějům, tak ale i ohledně rozkrádání majetku vlastními zaměstnanci. Dalším zájmem je sledování plynulosti technologických a provozních postupů, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti, ochrana proti požárům a kontrola plnění pracovních úkolů zaměstnanci.

Umístnění kamer na pracovišti v sobě zahrnuje dva protichůdné zájmy, a to:

- záměr zaměstnavatele na kontrolu svých prostor, technologických procesů a pracovní činnosti zaměstnanců,

- zájem zaměstnance na ochraně jeho soukromí a osobnosti.

Ochrana soukromí a osobnosti

Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy, stanoví v:

- v článku 7 nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

- v článku 10 každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

Zásahy do těchto základních práv občana mohou být provedeny pouze na základě zákona a v jeho mezích. Podmínky takových zásahů jsou obsaženy v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a zároveň též zákoníkem práce č. 262/2006 Sb.

Kdy půjde o kamerový systém podléhající režimu zákona č. 101/2000 Sb.

Právní režim provozování kamerového systému ve firmě je odvislý od té skutečnosti, zda:

a) je instalován kamerový systém k přímému přenosu a sledování monitorovaného prostoru bez záznamu (bez následného zpracování a vyhodnocování informací), nebo

b) jsou v záznamovém zařízení kamerového systému uchovávány informace a pořizované záznamy (vybrané informace) lze využit k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.

V prvním případě a) - pouhé monitorování sledovaných míst (včetně fyzických osob) prostřednictvím kamerového systému z hlediska zákona č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, není považováno za zpracování osobních údajů podle citovaného zákona, neboť postrádá úroveň podmínek pro zpracování osobních údajů ve smyslu ust. § 4 písm. e) citovaného zákona a nepodléhá proto režimu zákona č. 101/2000 Sb.

Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace.

V druhém případě b) - když se údaje získané kamerovým monitorováním prostoru uchovávají v záznamovém zařízení (obrazové nebo zvukové nebo obojí), pak jsou tyto údaje osobními údaji za předpokladu, že na základě těchto záznamů je možné přímo či nepřímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1/2006 je fyzická osoba identifikovatelná, pokud ze snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě propojení rozpoznávacích znaků s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby.

Osobním údajem se přitom rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Osobní údaj pak ve svém souhrnu tvoří ty identifikátory, které umožňují příslušnou osobu spojit s určitým, na snímku zachyceným, jednáním. V tomto případě (pokud je možné identifikovat konkrétní fyzické osoby) podléhá kamerový systém ve firmě režimu zákona č. 101/2000 Sb.

Podle shora uvedeného stanoviska č. 1/2006 a ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. je zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému je přípustné:

1. v rámci plnění úkolů uložených zákonem (např. Policii České republiky); v těchto případech je třeba dbát ustanovení příslušného zákona,

2. dále je toto možné na základě řádného souhlasu subjektu údajů; to však je prakticky realizovatelné ve velmi omezených případech, kdy je možné jednoznačně vymezit okruh osob nacházejících se v dosahu kamery,

3. užití kamerového systému však je možné i bez souhlasu subjektu údajů s využitím ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.; tedy pokud je to nezbytné…