dnes je 28.3.2024

Input:

Účtová skupina 56 - Finanční náklady

5.5.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 57 minut

8.3.2.7
Účtová skupina 56 – Finanční náklady

Ing. Blanka Jindrová

Skupina 56

56 – Finanční náklady

561 – Prodané cenné papíry a podíly

562 – Úroky

563 – Kurzové ztráty

564 – Náklady z přecenění majetkových cenných papírů

565 – Mimořádné finanční náklady

566 – Náklady z finančního majetku

567 – Náklady z derivátových operací

568 – Ostatní finanční náklady

569 – Manka a škody na finančním majetku

561 – Prodané cenné papíry a podíly

Účetní aspekty

Úbytek všech cenných papírů a podílů – finančního majetku (krátkodobých i dlouhodobých, majetkových i dluhových) se při jejich prodeji zachycuje na tomto účtu.

1) Členění CP a podílů podle doby držby

Základní rozdělení cenných papírů a podílů podle doby, po kterou je bude mít účetní jednotka v držení, tj. podle záměru účetní jednotky:

Dlouhodobý finanční majetek:

  • cenné papíry, které představují podíl v ovládaných a ovládajících osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem:

061 – Podíly – ovládaná osoba,

062 – Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem,

  • dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti:

065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti,

  • ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky:

063 – Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly.

Krátkodobý finanční majetek:

  • cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu – max. 12 měsíců:

251 – Majetkové cenné papíry k obchodování,

253 – Dluhové cenné papíry k obchodování,

  • dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, které bude účetní jednotka držet je do splatnosti:

256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti,

  • ostatní krátkodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky; sem patří i opční listy:

257 – Ostatní cenné papíry

  • výjimečně může účetní jednotka držet dočasně i vlastní akcie nebo vlastní dluhopisy, půjde vždy rovněž o krátkodobý finanční majetek:

252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly,

255 – Vlastní dluhopisy.

2) Členění CP a podílů dle formy

a) Podílové cenné papíry, resp. majetkové účasti, vyjadřují účast na majetku jiné osoby (právnické osoby), kterou je možno v závislosti na míře účasti ovládat a podílet se na jejím výsledku hospodaření (např. v podobě dividend). Nezakládají nárok na vrácení investovaného kapitálu. Z cenných papírů do této kategorie patří:

  • akcie, zatímní listy,

  • podílové listy.

Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.

Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.

Osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.

Osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.

Osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

Rozhodující vliv vymezuje § 74 ZOK (zákona o obchodních korporacích).

b) Dluhové (úvěrové) cenné papíry jsou cenné papíry úvěrové povahy. Jejich vlastník (věřitel) se nepodílí na majetku dlužníka (emitenta dlužných cenných papírů), ale má nárok na vrácení investované částky a na dohodnutý výnos, obdobně jako u úvěru. Dlužník vydává cenný papír se záměrem opatřit si tímto způsobem dočasný kapitál.

Do této skupiny patří:

  • dluhopisy:

    • - pevně úročené,
    • - s pohyblivým úrokem,
    • - s nulovým kuponem (dluhopisy s diskontem),
  • vyměnitelné dluhopisy,

  • zástavní listy,

  • vkladové listy,

  • směnky.

3) Členění cenných papírů a podílů z hlediska převoditelnosti

  • na doručitele (označován též na majitele), tzn., práva spojená s cenným papírem uplatní vlastník cenného papíru,

  • na doručitele (označován též na majitele), tzn., práva spojená s cenným papírem uplatní vlastník cenného papíru,

  • na jméno; u cenného papíru na jméno může být omezená, nebo znemožněná převoditelnost.

4) Členění cenných papírů podle podoby

  • cenné papíry zaknihované

Evidenci o cenných papírech zaknihovaných, které nemají listinnou podobu, vede “Středisko cenných papírů“. Toto středisko je právnickou osobou zřizovanou státem. Cenné papíry vede středisko na účtech majitelů cenných papírů a v registru emitentů cenných papírů.

  • cenné papíry listinné

Tyto papíry mají podobu listiny, kterou jejich držitel fyzicky vlastní.

5) Členění cenných papírů podle místa pořízení

Účetní jednotka tyto cenné papíry získává:

a) nákupem na primárním trhu (od jejich emitenta). Nákup může mít různou formu, která je závislá na konkrétním druhu nakupovaného cenného papíru. Nákup může být spojen s

  • upsáním (úpisem), kdy upisovatel stvrdí svým podpisem, že se zavazuje v určené lhůtě cenné papíry splatit,

  • okamžitou platbou (prodej z volné ruky).

V tomto případě se prodává za tak zvaný emisní kurz.

b) nákupem na sekundárním trhu (od jejich předchozího vlastníka)

V tomto případě se prodává za tak zvaný prodejní kurz.

Ocenění CP a podílů

Cenné papíry a podíly se oceňují:

  • při pořízení v souladu s § 25 ZoÚ a § 48 PVZÚ pořizovací cenou (tj. cenou pořízení a přímými náklady, které s pořízením souvisely) a

  • v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) ZoÚ ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, reálnou hodnotou.

1) Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu

Jmenovitá hodnota cenného papíru je peněžní částka, která je na něm uvedena. Určení jmenovité hodnoty je věcí emitenta cenného papíru. Jmenovitou hodnotu musí u akcií určit stanovy pro všechny druhy akcií, které mají být vydány, protože součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat základnímu kapitálu společnosti.

K okamžiku uskutečnění účetního případu se podíly a cenné papíry oceňují pořizovacími cenami.

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu (§ 48 PVZÚ).

Jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu.

2) Oceňování ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku

Reálnou hodnotou se k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, oceňují cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou a deriváty.

Pro účely ZoÚ se jako reálná hodnota použije:

  • tržní hodnota,

  • ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici, nebo pokud nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

  • ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmene a) a b).

Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu.

Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu.

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.

Výjimkou jsou a na reálnou hodnotu se nepřeceňují:

  • CP držené do splatnosti,

  • dluhopisy pořízené v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování,

  • CP představující účast s rozhodujícím a podstatným vlivem (které se buď nepřeceňují, nebo se přeceňují ekvivalenční metodou),

  • CP emitované samotnou účetní jednotkou,

  • žádné dluhové CP s pevným výnosem, neboť zde se k rozvahovému dni pořizovací cena opravuje o úrokové výnosy nebo náklady.

Účtování změn reálných hodnot CP

Změny reálných hodnot CP se podle § 51 PVZÚ účtují:

  • výsledkově – CP určené účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisku z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu – finanční náklad nebo výnos:

564 – Náklady z přecenění majetkových CP,

664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů,

566 – Náklady z finančního majetku,

666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku,

  • rozvahově – ostatní CP oceňované reálnou hodnotou (realizovatelné CP), stejně tak i CP oceňované ekvivalencí (CP a podíly oceňované podílem na vlastním kapitálu):

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků.

Ocenění cenných papírů a podílů k rozvahovému dni

Účet  Způsob ocenění  Zvýšení hodnoty  Snížení hodnoty 
MD  MD 
061, 062  Ekvivalencí – přecenění rozvahově  06x  414  414  06x 
061, 062  Ekvivalence není použita, přecenění s OP  Neúčtuje se  579  096 
063 – podíly  Ekvivalenci nelze použít, přecenění s OP  Neúčtuje se  579  096 
063 – CP  Reálnou hodnotou – přecenění rozvahově  063  414  414  063 
065  Pořizovací cenou, která se koriguje o úrokové výnosy nebo náklady  –  –  –  – 
251  Reálnou hodnotou – přecenění výsledkově  251  664  564  251 
252  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
253  Reálnou hodnotou – přecenění výsledkově  253  666  566  253 
255  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
256  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
257  Reálnou hodnotou – přecenění rozvahově  257  414  414  257 

Při snížení stavu CP musíme (kromě operace úbytku CP) zaúčtovat ještě:

  • zrušení přecenění na reálnou hodnotu nebo ekvivalencí na účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků,

  • zrušení, zúčtování opravné položky k finančnímu majetku, pokud byla vytvořena na účtu 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku nebo na 291 – Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku

Snížení finančního majetku

Snížení finančního majetku (dlouhodobých i krátkodobých CP a podílů) se uskutečňuje zejména prodejem (účet 561), inkasem splatných cenných papírů (účty 211, 221), bezúplatným převodem, darováním (účet 543) a vkladem do obchodní korporace (účet 06x – podíl na vkladu).

Akcie

Při prodeji CP musíme nejdříve zrušit změnu v ocenění (rozdíl k reálné hodnotě) zachycenou na analytickém účtu CP a na rozvahovém účtu 414.

Operace související s prodejem akcií

Č.  Text  MD 
1.  Zrušení zvýšení ocenění reálnou hodnotou nebo oceněním ekvivalencí  414  06x.AÚ,
257.AÚ 
2.  Zrušení snížení ocenění reálnou hodnotou nebo oceněním ekvivalencí  06x.AÚ,
257.AÚ 
414 
3.  Zrušení OP zaúčtované u některých CP při snížení hodnoty  096, 291  579 
4.  Úbytek, vyřazení prodaných CP 561  06x, 25x
5.  Tržba z prodeje ve výši prodejní ceny  211, 221,
315, 378 
661 

Dluhové CP

Při prodeji dluhových CP musíme k okamžiku prodeje nejdříve doúčtovat naběhlý alikvotní výnosový úrok, který tím navýší hodnotu CP:

Operace související s prodejem dluhových CP

Č.  Text  MD 
1.  Úrokový výnos za celou dobu držby dluhopisu  065, 253, 256  665, 666 
2.  Úbytek prodaných dluhových CP před jejich výplatou  561  253, 256, 065 
3. Tržba z prodeje ve výši prodejní ceny  211,221, 315,378 661
4.  Dluhové CP, které držíme do splatnosti, jsou při jejich splatnosti vyplaceny emitentem  211, 221, 315, 378  065, 256 

Směnky

Směnka je cenný papír, který může sloužit ke třem účelům:

  • cenný papír (jako dluhový CP sloužící k efektivnímu dočasnému uložení volných peněžních prostředků),

  • platební prostředek (směnka nahrazuje běžnou pohledávku/závazek),

  • zajišťovací prostředek (o kterém se účtuje pouze na podrozvahových účtech 75x – 79x).

Daňové aspekty

Z hlediska daně z příjmů je daňově uznatelná:

  • nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se ZoÚ reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu [§ 24 odst. 2 písm. w) ZDP] – sleduje se za každou akcii jednotlivě,

  • pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle ZoÚ jako o CP, zachycená v účetnictví ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje [§ 24 odst. 2 písm. ze) ZDP] za každou směnku jednotlivě,

  • výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástroje přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší [§ 24 odst. 2 písm. zk) ZDP].

Předpisy

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 8 – Dlouhodobý finanční majetek
    • - § 12 – Krátkodobý finanční majetek
    • - § 48 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
    • - § 51 – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
  • ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly

  • ČÚS č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek

  • ČÚS č. 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 25 až 27 – Způsoby oceňování
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 19 odst. 9 – Osvobození od daně
    • - § 24 odst. 2 písm. r), w), ze) a zk) – Daňově uznatelné náklady (výdaje)
    • - § 25 odst. 1 písm. c), m) a zk) – Daňová neuznatelnost nákladů (výdajů)

562 – Úroky

Účetní aspekty

Úroky mohou být v rámci finančního výsledku hospodaření významným nákladem v případě, že účetní jednotka financuje svoji činnost z cizích zdrojů. O úrocích musí být účtováno v časovém rozlišení po celou dobu existence dluhu ze zápůjčky nebo úvěru.

Účtování o úrocích a jejich časovém rozlišení

Č.  Text  MD 
1.  Úroky běžného účetního období – zvýšení závazku     
a) 
  • z krátkodobého bankovního úvěru 

562  231 
  • z dlouhodobého bankovního úvěru 

562  461 
b) 
  • z krátkodobého obchodního úvěru 

562  321, 325, 379 
  • z dlouhodobého obchodního úvěru 

562  471, 479 
c) úroky ze zápůjček     
 
  • od společníků 

562  365 
  • od podniků ve skupině – krátkodobé a dlouhodobé 

562  361, 471 
d) ostatní     
 
  • krátkodobé 

562  379, 249 
  • dlouhodobé 

562  479 
2.  Úroky:a) zaplacené předem – běžné období  381  221 
b) časové rozlišení v následujících obdobích  562  381 
3.  Úroky:a) placené pozadu – běžné období  562  383
b) úhrada úroků v budoucnu  383  221 

Daňové aspekty

Z hlediska daňové uznatelnosti úroků musíme rozlišovat úroky, které by nemusely být za určitých podmínek daňově uznatelné. Jedná se zejména:

  1. O úroky z úvěru, které se stávají součástí ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a technického zhodnocení, pokud se tak účetní jednotka rozhodne, a to jen do okamžiku uvedení tohoto majetku do užívání Tyto úroky jsou součástí nákladů až při odpisování tohoto majetku, jinak se účtují přímo do nákladů.
  2. O úroky z úvěrů a zápůjček od fyzických osob, které nevedou účetnictví, a daňově uznatelné jsou až při jejich zaplacení. To znamená, že jsou součástí časově rozlišených účetních nákladů. Částka v nákladech zaúčtovaných, ale nevyplacených úroků, však zvyšuje základ daně dlužníka [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP]. Ke snížení základu daně dojde až při jejich vyplacení.
  3. O úroky z úvěrů a zápůjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi. V tomto případě jsou daňově neuznatelné úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástroje banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojů [§ 25 odst. 1 písm. w) ZDP].

Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. Vlastní kapitál ovlivňuje i výsledek hospodaření z předchozích účetních období.

Finančními náklady v tomto případě rozumí a do výpočtu se započítávají – úroky z úvěrových finančních nástrojů a související náklady včetně nákladů na obstarání, zpracování úvěrů a poplatků za:

  • poplatky za bankovní záruky,

  • poplatky za vedení úvěrového účtu a správu úvěru, za předčasné splácení úvěru, za změnu typu úrokové sazby nebo typu úročení, za přechod k jiné bankovní instituci, za rezervaci prostředků k čerpání (pokyn GFŘ D–22 k ZDP) atd.

Finančními náklady naopak nejsou a do výpočtu se nezapočítávají, např. náklady:

  • na zajištění úvěrového rizika věřitele (např. vyhotovení zástavní smlouvy),

  • na zajištění úrokového, měnového aj. rizika dlužníka (např. zajišťovací deriváty),

  • penále či jiné sankce za nesplácení úvěru,

  • kurzové rozdíly,

  • náklady na poradenství,

  • odměna ručiteli (vyjma bankovní záruky a jiných obdobných poplatků bance) a další podle pokynu GFŘ D–22 k ZDP.

Výpočet podílu úvěrů a zápůjček na vlastním kapitálu

Částka úroků z úvěrů a zápůjček, kterou nelze za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, uznat za daňový výdaj, se stanoví podle podílu úvěrů a zápůjček na vlastním kapitálu poskytnutých tuzemskými a zahraničními subjekty, které jsou spojenými osobami, např. takto:

kde:

koeficient pro stanovení částky úroků uznávaných jako daňový výdaj, 
n 4, když poskytovatel úvěru či zápůjčky je spojená osoba a současně příjemce těchto úvěrů či půjček není bankovní nebo pojišťovací společností, 
n 6, kdy poskytovatel úvěru i zápůjčky je spojenou osobou a současně příjemce těchto úvěrů či půjček je bankovní nebo pojišťovací společností, 
SVK  stav vlastního kapitálu k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období nebo ke dni vzniku poplatníka, a nebo ke dni vstupu do likvidace, pokud nedojde v průběhu zdaňovacího období, popřípadě jeho části, ke změně vlastního kapitálu; přitom ke změně vlastního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného výsledku hospodaření za příslušné zdaňovací období nebo jeho část, se nepřihlíží. Dojde-li v průběhu zdaňovacího období nebo jeho části ke změně stavu vlastního kapitálu, je rozhodný průměrný stav vlastního kapitálu ve zdaňovacím období nebo jeho části vypočtený jako aritmetický průměr stavů vlastního kapitálu k prvnímu dni ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části, a stavů, kdy ke změnám vlastního kapitálu došlo. I v tomto případě se nepřihlíží ke změně vlastního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného výsledku hospodaření za příslušné zdaňovací období nebo jeho část; přitom pro potřeby stanovení tohoto koeficientu se vlastním kapitálem rozumí vlastní kapitál společnosti vedený v účetnictví v daném zdaňovacím období u podnikatelských subjektů účtujících podle účetních předpisů pro podnikatele. U bank a pojišťoven se jedná o stejné zdroje vedené na odpovídajících účtech podle účetních předpisů pro finanční instituce. 
PDSUP  průměr denních stavů úvěrů a zápůjček ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části. Za rozhodný den, kdy dochází ke změně denního stavu úvěrů a zápůjček, se považuje den následující po dni úhrady splátky úvěru a zápůjčky. U úvěrů a zápůjček v cizí měně se kurz při výpočtu průměrného denního stavu stanoví stejným způsobem, jakým se v souladu s účetními předpisy oceňují závazky v cizí měně. Koeficient se vypočítává s přesností na dvě platná desetinná místa zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Při vykázání záporného vlastního kapitálu jsou veškeré úroky z přijatých úvěrů a půjček daňově neuznatelné.

Příklad

Účetní jednotka, akciová společnost, má zápůjčku od jiné společnosti (ovládající osoby) ve výši 10.000.000 Kč, úroky zápůjček u zaúčtované do nákladů byly v daném období 500.000 Kč.

a) Společnost má základní kapitál 2.000.000 Kč a ztrátu z hospodaření předchozích let 5.000.000 Kč.
Všechny zaplacené úroky budou daňově neuznatelné, protože vlastní kapitál společnosti je záporný.

b) Společnost má základní kapitál 2.000.000 Kč a zisk z hospodaření předchozích let 5.000.000 Kč.

  4 x 7.000.000   
K =  ____________  = 2,8 
  10.000.000   

Všechny zaplacené úroky budou daňově neuznatelné, protože koeficient je vyšší než 1.

c) Společnost má základní kapitál 2.000.000 Kč a ztrátu z hospodaření předchozích let 1.000.000 Kč (vlastní kapitál je 1.000.000 Kč).

  4 x 1.000.000   
K =  ____________  = 0,4 
  10.000.000   

500.000 – (500.000 x 0,4) = 200.000

Koeficient je nižší než 1, a proto je z částky úroků daňově uznatelných jen 300.000 Kč a 200.000 Kč (40 %) je daňově neuznatelných.

Daňově neuznatelné podle ZDP jsou zejména:

a) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla podle § 25 odst. 1 písm. f) a y) ZDP.

b) úroky poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, musí se úroky každý rok přepočítat podle aktuální výše úroků. Daňově uznatelné jsou úroky z úvěrů a zápůjček, emitovaných dluhopisů, které slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a nejsou vymezeny výše.

Od 1. 1. 2015 jsou podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance příjmy z bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele do úhrnné výše jistin 300.000 Kč od jednoho zaměstnavatele. Zápůjčky s úrokem nižším než obvyklým představují neosvobozený příjem zaměstnance. Neuznání se vztahuje na jistinu od 300.001 Kč a dodaňuje se úrok z částky nad 300.000 Kč, např. výše úrok z 1 koruny.

Od 1. 1. 2015 jsou osvobozeny příjmy v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100.000Kč u vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Dosáhnou-li úroky z úvěru nebo bezúročné zápůjčky více než 100.000 Kč (nejedná se o jistinu, ale o úroky) od 1 osoby za 1 zdaňovací období, pak je nutné zdanit celou částku úroků, tzn. nejen úroky z částky 1.000 Kč (úroky jsou celkem 101.000 Kč), ale celkovou částku 101.000 Kč [§ 4, § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. a bod 19, § 23 odst. 3 písm. a) bod 18., § 23 odst. 3 písm. a) ZDP].

Předpisy

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 32 – Výnosové úroky a podobné výnosy, nákladové úroky a podobné náklady
    • - § 47 – Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
    • - § 48 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
    • - § 49 – Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 19 odst. 1 písm. zk) – Osvobození od daně
    • - § 25 odst. 1 písm. w), y) a zl) – Daňová neuznatelnost nákladů (výdajů)
    • - § 25 odst. 3 – Daňová neuznatelnost úvěrové finanční nástroje, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku
    • - § 36 – Zvláštní sazba daně

563 – Kurzové ztráty

Účetní aspekty

Majetek a dluhy vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 6 písm. a) ZoÚ nebo ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka podle § 24 odst. 6 písm. b) ZoÚ a zachycují se jako kurzové ztráty nebo kurzové zisky ve třídě 6. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu, lze k okamžiku ocenění použít kurz, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a dluhů, se uskutečněním účetního případu rozumí zejména:

  1. úhrada dluhu a inkaso pohledávky,
  2. postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
  3. převzetí dluhu u původního dlužníka,
  4. vzájemné započtení pohledávek a dluhů,
  5. úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,
  6. převod záloh na úhradu pohledávek a dluhů.

Kurzové rozdíly nevznikají:

  1. při oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
  2. při dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na Kč,
  3. při splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací.

Kurzové rozdíly lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Kurzové rozdíly u CP a podílů

Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 ZoÚ reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

Aktuální nebo pevný kurz

Účetní jednotka může použít pro přepočet cizí měny na českou měnu v průběhu účetního období buď aktuální kurz, nebo pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz měněn vždy.

Při přepočtu měny, která není obsažena v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

Zajištění proti kurzovému riziku

Kurzové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kurzové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou.

Účtování o kurzových rozdílech

Č.  Text  MD 
1.  Přijatá faktura v cizí měně  1xx, 2xx, 5xx  321 
a) úhrada faktury z účtu peněžních prostředků 321  221 
b) kurzový rozdíl     
  • od okamžiku přijetí a zaúčtování faktury došlo ke zvýšení kurzu 

563  321 
  • od okamžiku přijetí a zaúčtování faktury došlo k poklesu kurzu 

321  663 
2.  Vystavená faktura v cizí měně  311  6xx 
a) přijatá úhrada faktury na běžný účet 221  311 
b) kurzový rozdíl     
  • od okamžiku přijetí a zaúčtování faktury došlo ke zvýšení kurzu 

311  663 
  • od okamžiku přijetí a zaúčtování faktury došlo k poklesu kurzu 

563  311 
3.  Převod valut z pokladny do banky nebo opačně  221, 261  261,211 
a) kurzový rozdíl na penězích na cestě z důvodu rozdílného kurzu banky a kurzu užívaného ve valutové pokladně     
  • kurzová ztráta 

563  261 
  • kurzový zisk 

261  663 

Příklad č. 1

A) Kurzové rozdíly – pohledávky a závazky (pevný kurz)

Vybrané účetní operace ve vztahu k zahraničí u společnosti, která má devizový účet u banky vedený v EUR. Pro přepočet cizí měny účetní jednotka užívá pevný roční kurz např. 27,40 Kč za 1 EUR.

Č. op. Operace Cizí měna (EUR) Částka (v Kč) MD D
1. Vydaná faktura odběratelům za zboží (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 15.000 411.000 311.2 604
2. Úhrada přijatá na devizový účet (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 15.000 411.000 221.2 311.2
3. Kurzový rozdíl   0    
4. Úbytek prodaných zásob v ceně pořízení   380.000 504 132
5. Přijatá faktura od dodavatelů za zboží a příjemka (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 5.000 137.000 132 321.2
6. Úhrada dodavatelské faktury (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 5.000 137.000 321.2 221.2
7. Kurzový rozdíl   0    
8. Kurzový rozdíl k devizovému účtu k 31. 12. (kurz 28,00 Kč za 1 EUR)   6.000 221.2 663

Výpočet devizový účet:

EUR (+ 15.000 – 5.000 = 10.000; 10.000 x 28,00 Kč) 280.000 Kč
(+ 411.000 – 137.000 = 274.000) 274.000 Kč
Rozdíl Zisk 6.000 Kč

Vliv na výsledek hospodaření:

Náklady (účet 563) 0 Kč
Výnosy (účet 663) 6.000 Kč
Kurzový zisk 6.000 Kč
Výnosy z prodeje zboží (účet 604) + 411.000 Kč
Úbytek zboží do nákladů (účet 504) – 380.000 Kč
Budoucí úbytek zboží z nákupu (účet 504) – 137.000 Kč
Výsledek hospodaření z operací v příkladu: ztráta 100.000 Kč

B) Kurzové rozdíly, pohledávky a závazky – pevný a aktuální kurz

Vybrané účetní operace ve vztahu k zahraničí u společnosti, která má devizový účet u banky. Pro přepočet cizí měny používá pevný roční kurz a operace ve vztahu k bance účtuje kurzem ČNB podle výpisu z účtu.

Č. op. Operace Cizí měna (EUR) Částka (v Kč) MD D
1. Vydaná faktura odběratelům za zboží (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 15.000 411.000 311.2 604
2. Úhrada přijatá na devizový účet (kurz 28,20 Kč za 1 EUR) 15.000 423.000 221.2 311.2
3. Kurzový rozdíl
28,20 – 27,40 = + 0,80
0,80 x 15.000 = 12.000
423.000 – 411.000 = 12.000
  12.000 311.2 663
4. Úbytek prodaných zásob v ceně pořízení   380.000 504 132
5. Přijatá faktura od dodavatelů za zboží a příjemka (kurz 27,40 Kč za 1 EUR) 5.000 137.000 132 321.2
6. Úhrada dodavatelské faktury (kurz 27,90 Kč za 1 EUR) 5.000 139.500 321.2 221.2
7. Kurzový rozdíl
27,90 – 27,40 = 0,50
0,50 x 5.000 = 2.500
139.500 – 137.000 = 2.500
  2.500 563 321.2
8. Kurzový rozdíl k devizovému účtu k 31. 12. (kurz 28,00 Kč za 1 EUR)   3.500 563 221.2

Výpočet devizový účet:

EUR (+ 15.000 – 5.000 = 10.000; 10.000 x 28,00 Kč) 280.000 Kč
(+ 423.000 – 139.500 = 283.500) 283.500 Kč
Rozdíl Ztráta – 3.500 Kč

Vliv na výsledek hospodaření:

Náklady (účet 563) (2.500 + 3.500) 6.000 Kč
Výnosy (účet 663) (12.000) 12.000 Kč
Zisk 6.000 Kč
Výnosy z prodeje zboží (účet 604) + 411.000 Kč
Úbytek zboží do nákladů (účet 504) – 380.000 Kč
Budoucí úbytek zboží z nákupu (účet 504) – 137.000 Kč
Výsledek hospodaření z operací v příkladu: ztráta 100.000 Kč

Vezmeme-li v úvahu pouze operace související s naším příkladem, zjistíme, že vliv na výsledek hospodaření společně se všemi dalšími náklady a výnosy je naprosto stejný a nezáleží na použitém kurzu v průběhu účetního období.

C) Kurzové rozdíly, pohledávky a závazky – denní kurz

Vybrané účetní operace ve vztahu k zahraničí u společnosti, která má devizový účet u banky veden v EUR. Pro přepočet cizí měny používá kurz k datu uskutečnění účetního případu.

Č. op. Operace Cizí měna (EUR) Částka (v Kč) MD D
1. Vydaná faktura odběratelům za zboží (kurz 27,90 Kč za 1 EUR) 15.000 418.500 311.2 604
2. Úhrada přijatá na devizový účet (kurz 28,20 Kč za 1 EUR) 15.000 423.000 221.2 311.2
3. Kurzový rozdíl
28,20 – 27,90 = 0,30
0,30 x 15.000 = 4.500
423.000 – 418.500 = 4.500
  4.500 311.2 663
4. Úbytek prodaných zásob v ceně pořízení   380.000 504 132
5. Přijatá faktura od dodavatelů za zboží a příjemka (kurz 28,20 Kč za 1 EUR) 5.000 141.000 132 321.2
6. Úhrada dodavatelské faktury (kurz 27,90 Kč za 1 EUR) 5.000 139.500 321.2 221.2
7. Kurzový rozdíl
28,20 – 27,90 = 0,30
0,30 x 5.000 = 1.500
141.000 – 139.500 = 1.500
  1.500 321.2 663
8. Kurzový rozdíl k devizovému účtu k 31. 12. (kurz 28,00 Kč za 1 EUR)   3.500 563 221.2

Výpočet devizový účet:

 
EUR (+ 15.000 – 5.000 = 10.000 EUR; 10.000 x 28,000 Kč) 280.000 Kč
(+ 423.000 – 139.500 = 311.500 Kč) 283.500 Kč
Rozdíl Ztráta – 3.500 Kč

Vliv na výsledek hospodaření:

Náklady (účet 563) (3.500) 3.500 Kč
Výnosy (účet 663) (4.500 + 1.500) 6.000 Kč
Kursová ztráta 2.500 Kč
Výnosy z prodeje zboží (účet 604) + 418.500 Kč
Úbytek zboží do nákladů (účet 504) – 380.000 Kč
Budoucí úbytek zboží z nákupu 504 – 141.000 Kč
Výsledek hospodaření z operací v příkladu: ztráta 100.000 Kč

Příklad č. 2

Operace ve vztahu k pokladně a devizovému účtu při použití aktuálního kurzu ČNB

Č. op. Operace Cizí měna (EUR) Částka (v Kč) MD D
1. Hotovost v pokladně
(kurz 27,40 Kč za 1 EUR)
3.000 82.200 211.2  
2. Vyplacená záloha na služební cestu zaměstnanci
(kurz 27,40 Kč za 1 EUR)
800 21.920 335 211.2
3. Vyúčtovány náklady služební cesty
(kurz 27,10 Kč za 1 EUR)
600 16.260 512 335
4. Hotovost vrácená do pokladny
(kurz 27,10 Kč za 1 EUR)
200 5.420 211.2 335
5. Kurzový rozdíl u pohledávek   240 563 335
6. Odvod hotovosti na devizový účet výdajový pokladní doklad
(kurz 27,60 Kč za 1 EUR)
2.000 55.200 261 211.2
7. Připsání hotovosti na devizový účet výpis z účtu
(kurz 27,60 Kč za 1 EUR)
2.000 55.200 221.2 261
8. Kurzové rozdíly k 31. 12.
(kurz 28,00 Kč za 1 EUR)
• pokladna
  700 563 211.2
• devizový účet   800 563 221.2

Výpočet devizový účet:

EUR 2.000 = 2.000 (2.000 x 28,00 Kč) 56.000 Kč
Kč =55.200     55.200 Kč
Rozdíl     – 800 Kč

Výpočet pokladna:

EUR (3.000 – 800 + 200 – 2.000 = 400; 400 x 28,00 Kč) 11.200 Kč
(82.200 – 21.920 + 5.420 – 55.200 = 10.500) 10.500 Kč
Rozdíl   – 700Kč

Vliv na výsledek hospodaření:

Náklady (účet 563) (240 + 700 + 800) 1.740 Kč
Výnosy (účet 663)   0 Kč
Ztráta   – 1.740 Kč
Náklady na služební cestu (účet 512)   – 16.260 Kč
Výsledek hospodaření z operací v příkladu: ztráta   – 18.000 Kč

Daňové aspekty

Kurzové rozdíly zaúčtované v souladu s účetními předpisy, a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni, k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému výdaji (nákladu) se vztahují.

Různé kurzy u dodavatelů a odběratelů u stejné operace

V ČR je možné, aby společnosti vedoucí podvojné účetnictví fakturovaly v cizí měně. V praxi existuje celá řada kurzů, které mohou účetní jednotky použít: aktuální kurz České národní banky, fixní či celní kurz, kurz pro DPH, atd.

Kurz u daně z příjmů u poplatníků, kteří nevedou účetnictví

Pro poplatníka, který nevede podvojné účetnictví, ale daňovou evidenci, je rozhodující datum platby, nikoliv datum daňového dokladu. Pokud mluvíme o poplatníkovi nevedoucím účetnictví (jako je např. osoba samostatně výdělečně činná – dále jen "OSVČ"), může si vybrat pro přepočet cizí měny:

a) jednotný kurz – průměr kurzů ČNB (zveřejňovaný po skončení kalendářního roku ve finančním zpravodaji),

b) postupuje podle účetních předpisů.

Kurz pro přepočet cestovních náhrad

Vznikne-li zaměstnanci nárok na cestovní náhrady v cizí měně (jedná se o zahraniční pracovní cestu), účetní jednotka použije kurz ČNB ke dni, kdy došlo k poskytnutí zálohy na pracovní cestu. Pokud záloha poskytnuta nebyla, je nutné použít kurz platný k prvnímu dni pracovní cesty.

Kurz v podvojném účetnictví

Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost vést účetnictví v české měně. Účetní jednotka se sama může rozhodnout, jaký kurz bude používat. Zvolený kurz je třeba uvést ve vnitropodnikové směrnici a není vhodné jej v průběhu účetního období měnit. Účetní jednotka samozřejmě často účtuje o dokladech v cizí měně, ať už přijatých, či vydaných. V takovém případě má na výběr z těchto možností:

a) Použije aktuální kurz vyhlášený ČNB pro den, kdy nastal okamžik ocenění.

b) Použije pevný kurz k prvnímu dni období, pro které účetní jednotka pevný kurz používá. I tady platí, že své rozhodnutí musí zavést do vnitropodnikové směrnice. Nejdelším obdobím, po které může být pevný kurz stanoven, je jeden kalendářní rok.

c) Použije skutečný kurz – toto se týká nákupu a prodeje cizí měny za českou.

Kurz pro DPH

Přepočet cizí měny na českou je pro účely DPH upraven v § 4 odst. 5 ZDPH, který říká, že plátce použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro plátce ke vzniku povinnosti přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění. Výjimkou je dovoz zboží ze třetích zemí, kdy se použije celní kurz podle celních předpisů. Pro přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru.

Zákon o DPH dále uvádí, že povinnou náležitostí daňového dokladu je rovněž výše daně v Kč. Proto na dokladu budou uvedeny dvě měny. Ve vnitřním předpise si účetní jednotka zvolí, jakým kurzem bude účetní případy přepočítávat.

U opravných daňových dokladů se při opravě základu a výše daně použije kurz platný pro tu stranu, která provádí přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.

Pro přepočet cizí měny se má podle ZoÚ použít kurz platný ke dni uskutečnění účetního případu. Při fakturaci mezi dodavatelem a odběratelem se může jednat o dva odlišné okamžiky. Pro dodavatele je tímto dnem okamžik vystavení faktury, pro odběratele je to okamžik přijetí dodavatelské faktury. Proto, i kdyby dodavatel a odběratel používali denní kurz, pak se může přepočet na cizí měnu lišit. K použití stejného kurzu tedy dochází pouze v případě, kdy ve stejný den dojde k vystavení faktury a současně jejímu přijetí. V případě, kdy si fakturují v cizí měně dva tuzemské subjekty, je zřejmé, že vyčíslení DPH částky v Kč slouží i pro správné vykázání v kontrolním hlášení, kdy nárokovaná DPH na vstupu u odběratele musí odpovídat částce DPH odvedené dodavatelem.

Kurz pro DPH při nákupu v EU

V případě přijetí dokladu z EU nebo ze zahraničí jsou možné dva případy:

1/ Poskytnutí služby, a to osobou registrovanou k dani v jiném členském státě EU nebo zahraniční osobou. V tomto případě použijeme k přepočtu kurz platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, kterým je zpravidla den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového dokladu poskytovatelem (což je případ, kdy je doklad vystaven ještě před poskytnutím služby).

2/ Pořízení zboží z jiného členského státu

Zde je plátce povinen přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před tímto 15. dnem, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu. Podle toho se tedy pro přepočet použije kurz platný kde dni povinnosti přiznat daň.

Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21 ZDPH, což je dnem dodání (= převodem práva nakládat se zbožím jako vlastník).

Modelový příklad přepočtu cizí měny ve vztahu k DPH

Vystavená faktura tuzemským dodavatelem:

  • datum uskutečnění zdanitelného plnění – poskytnutí služby: 6. 4. 2019

  • kurz 6. 4. 2019 – ČNB: 24 Kč/EUR

  • účetní jednotka používá podle vnitřní směrnice pro vydané faktury pevný kurz k 1. dne měsíce = 1. 4. 2019 kurz ČNB: 23,90 Kč/EUR

  • okamžik přijetí úhrady v bance 7. 6. 2019 – účetní jednotka používá podle vnitřní směrnice pro bankovní operace aktuální kurz ČNB k datu úhrady: 24,90 Kč/EUR

Základ daně: 2.000 EUR + DPH 21 % : 420 EUR = celkem 2.420 EUR

Přijatá faktura tuzemským odběratelem:

  • okamžik přijetí faktury 6. 5. 2019

  • kurz 6. 5. 2019 – ČNB: 24,50 Kč/EUR

  • účetní jednotka používá podle vnitřní směrnice pro přijaté faktury pevný kurz k 1. dne měsíce = 1. 5. 2019 kurz ČNB: 24,20 Kč/EUR

  • účetní jednotka používá podle vnitřní směrnice pro úhrady faktur aktuální kurz ČNB k datu úhrady – úhrada faktury 6. 6. 2019 – kurz: 24,80 Kč/EUR

Dodavatel:

Datum Text EUR Kurz pro DPH CZK Kurz pro účetnictví CZK MD D
6. 4. 2019 Poskytnutí služby – základVystavená faktura 2.000 24,00 48.000  
  DPH 420 24,00 10.080    
6. 4. 2019 Poskytnutí služby – základ 2.000 23,90 47.800 311 602
  DPH pro účetnictví 420     23,90 10.038 311 343
  DPH pro přiznání 420 24,00 10.080   10.080 – 10.038 = 42 311 343
6. 6. 2019 Úhrada – výpis z BÚ 2.000     24,90 49.800 221 311
  DPH 420     24,90 10.458 221 311
7. 6. 2019 Kurzové rozdíly – základ 2.000     24,90 – 23,90 49.800 – 47.800 = 2.000 311 663
  Kurzové rozdíly – DPH 420     24,90 – 24,00 10.458 – 10.080 = 378 311 663

Odběratel:

Datum Text EUR Kurz pro DPH CZK Kurz pro účetnictví CZK MD D
6. 5. 2019 Přijetí faktury – zdanitelné plnění 2.000 24,00 48 000  
  DPH 420 24,00 10 080    
6. 5. 2019 Přijetí faktury – základ 2.000 24,20 48.400 518 321
  DPH pro účetnictví 420     24,20 10.164 343 321
  DPH pro přiznání 420 24,00 10 080   10.164 – 10.080 = 84 321 343
6. 6. 2019 Úhrada – výpis z BÚ 2.000     24,80 49.600 321 221
  DPH 420     24,80 10.416 321 221
6. 6. 2019 Kurzové rozdíly – základ 2.000     24,80 – 23,90 49.600 – 48.400 = 1.200 563 321
  Kurzové rozdíly – DPH 420     24,80 – 23,90 10.416 – 10.080 = 336 563 321

Pro rok 2019 byl novelizován § 37a ZDPH, který řeší přijetí zálohy v cizí měně před uskutečněním plnění a teprve následně dojde k uskutečnění plnění. Pokud bude rozdíl mezi základem daně z celého plnění a základu daně ze zálohy kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Pokud by tento rozdíl byl naopak záporný, vznikl by tedy přeplatek, použije se pro přepočet kurz, jenž byl uplatněn při přiznání daně z přijaté úplaty před dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

Příklad – zálohy:

Celá částka plnění je 10.000 EUR. K 20. 5. 2019 byla přijata záloha 8.000 EUR, kurz 25 CZK / EUR. K 30. 5. 2019 bylo plnění uskutečněno, kurz 25,50 CZK / EUR se použije pro přepočet zbývajících 2.000 EUR.

Příklad – zálohy:

K 20. 5. 2019 byla přijata záloha 8.000 EUR, kurz 25 CZK / EUR. K 30. 5. 2019 bylo plnění uskutečněno, celá částka plnění je 10.000 EUR. Kurz 25,50 CZK / EUR se k DUZP se nepoužije. Záporný základ daně 2.000 EUR se přepočte kurzem platným při přijetí platby před DUZP, tj. kurzem 25 CZK / EUR.

Příklad – účtování DPH ze záloh v cizí měně

Dodavatel – česká firma, plátce DPH, pro přepočet používá aktuální kurzy ČNB a odběratel česká firma, plátce DPH také používá pro přepočet aktuální kurzy ČNB.

Dodavatel vystavil dne 26. 5. 2019 zálohovou fakturu

Nahrávám...
Nahrávám...