dnes je 19.3.2024

Input:

Práce na movité věci v rámci EU

16.7.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

Práce na movité věci v rámci EU

Ing. Dagmar Fitříková

Zákon o DPH používá obecný pojem „práce na movité věci”, který není pro účely DPH speciálně definován. Pod vymezení „práce na movité věci” je proto možné zahrnout nejrůznější operace, resp. činnosti, prováděné na movité věci jako je např. oprava, údržba, úprava, zpracování, montáž, instalace, leštění, broušení, lakování a jiné zušlechťovací práce. Z hlediska vymezení předmětu daně patří tyto činnosti do kategorie poskytování služeb (§ 14 odst. 1 ZDPH). Pro tento typ služeb je charakteristické, že jsou prováděny na movité věci, která je ve vlastnictví jiné osoby.


Právní úprava

§ 4 odst. 1 písm. g), § 4 odst. 4, § 9 odst. 1, § 10g, § 14 odst. 1, § 21, § 24, § 24a, §§ 26 a 28, §§ 31 a 33, § 37 odst. 1, § 72, § 72 odst. 3, § 94, § 95 a § 104 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH),

§ 141 odst. 4 a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád).

Poskytovatel nebo příjemce služby

Český plátce může být v souvislosti s poskytnutím služby, která má charakter práce na movité věci, buď v pozici poskytovatele nebo příjemce služby. Zákon o DPH neobsahuje v návaznosti na vymezení místa plnění speciální pravidla pro služby, které mají charakter práce na movité věci, pokud jsou poskytovány osobě povinné k dani. Místo plnění u takto poskytnutých nebo přijatých služeb se vyhodnotí pouze podle sídla, místa podnikání, popř. podle umístění provozovny příjemce služby, osoby povinné k dani (§ 9 odst. 1 ZDPH). Pokud je příjemcem takto poskytnuté služby (práce na movité věci) osoba nepovinná k dani, určí se místo plnění podle pravidla upraveného v § 10g ZDPH.

Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě

Zákon o DPH používá pojem osoba registrovaná k dani v jiném členském státě v mnoha ustanoveních a definuje tuto osobu v § 4 odst. 1 písm. f) ZDPH jako osobu, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy (dále také ORD).

Místo plnění u prací na movité věci

Základní pravidlo určující místo plnění u služeb, které mají charakter prací na movité věci, pokud je v pozici příjemce plnění osoba povinná k dani, je upraveno v § 9 odst. 1 ZDPH. Úprava obsažená v § 9 odst. 1 ZDPH pak umožňuje uplatnění tzv. principu „reverse charge”, tj. přenosu daňové povinnosti z poskytovatele služby na příjemce, pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani, která je usazena v jiné zemi než poskytovatel prací na movité věci. Speciální úprava ve vazbě na určení místa plnění je vymezena v § 10g ZDPH. Pravidlo pro určení místa plnění upravené tímto ustanovením se použije v případě poskytování těchto služeb osobám nepovinným k dani. Podle pravidla vymezeného v § 10g ZDPH se místo plnění při poskytnutí prací na movité věci osobě nepovinné k dani určí podle místa, kde jsou tyto služby poskytovány.

Český plátce je poskytovatelem služby – práce na movité věci

Za situace, kdy práce na movité věci provádí český plátce, je určení místa plnění ovlivněno pouze místem, kde má sídlo, místo podnikání, popř. provozovnu příjemce služby (práce na movité věci), pokud je v pozici příjemce takové služby osoba povinná k dani. Skutečnost, zda jsou práce fyzicky provedeny v tuzemsku nebo v jiné zemi a zda po provedení těchto prací je či není movitá věc odeslána do jiného státu, není pro stanovení místa plnění důležitá.

Podle pravidel vymezených v § 9 odst. 1 ZDPH je místem plnění při provádění prací na movité věci buď tuzemsko, pokud český plátce provádí tyto práce pro osobu povinnou k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu (pokud jsou předmětné služby určeny k využití pro tuto provozovnu) v ČR nebo je místo plnění určeno mimo tuzemsko, pokud je v pozici příjemce služby osoba povinná k dani, která v tuzemsku nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu. V prvním případě vzniká v tuzemsku povinnost přiznat daň na výstupu českému plátci (poskytovateli služby), ve druhém případě poskytovateli služby, českému plátci povinnost přiznat daň na výstupu nevznikne, protože uskutečnil plnění s místem mimo tuzemsko. Pokud je v pozici příjemce služby osoba povinná k dani usazená v jiné členské zemi EU, dojde k přenosu daňové povinnosti z poskytovatele služby na příjemce a český plátce uplatní tzv. „reverse-charge” princip. V tomto případě tuzemskému plátci jako poskytovateli služby povinnost přiznat daň na výstupu nevznikne, a to ani v tuzemsku ani v členské zemi, kde je stanoveno místo plnění. Povinnost přiznat daň na výstupu má v těchto případech vždy osoba povinná k dani, která je v postavení příjemce služby. Místo plnění se pak určí podle země, kde je příjemce služby usazen. Pokud je u služby, která má charakter práce na movité věci, určeno podle sídla příjemce služby místo plnění v jiné členské zemi a služba je poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském statě, je český plátce, poskytovatel služby, povinen uvést údaje o takto poskytnuté službě nejen v daňovém přiznání k DPH, ale i v souhrnném hlášení.


Česká firma, plátce daně, uzavřela s rakouským partnerem smlouvu o kompletaci součástek dodaných zákazníkem – osobou registrovanou k DPH v Rakousku. Po provedení kompletace jsou zkompletované sady dle smlouvy přepraveny do Rakouska na náklady české firmy, která kompletaci provádí. Místem plnění je podle základního pravidla upraveného v § 9 odst. 1 ZDPH Rakousko, protože se nejedná o službu uvedenou ve výjimkách ze základního pravidla a protože v Rakousku má sídlo příjemce služby. Tato skutečnost má za následek tzv. přechýlení místa plnění z tuzemska do země, ve které je určeno místo plnění a umožní poskytovateli služby přenést povinnost přiznat daň na příjemce. Český plátce – poskytovatel služby není povinen v tomto případě uplatnit daň na výstupu a údaje o poskytnuté službě uvede v ř. 21 daňového přiznání. Český plátce vystaví rakouskému partnerovi daňový doklad s náležitostmi uvedenými v § 29 ZDPH, bez české daně, včetně údaje „daň odvede zákazník” Povinnost přiznat a zaplatit daň má rakouský příjemce služby. Údaje o takto poskytnuté službě uvede český plátce nejen v daňovém přiznání k DPH, ale i v souhrnném hlášení s kódem plnění „3”.


Česká firma, plátce daně, uzavřela s rakouským partnerem smlouvu o kompletaci součástek dodaných zákazníkem – osobou registrovanou k DPH v Rakousku. Po provedení kompletace jsou zkompletované součástky dle pokynů rakouského zákazníka dodávány v tuzemsku jinému českému plátci. Místo plnění se určí shodně jako v předchozím příkladu v Rakousku, tj. podle sídla příjemce služby. Skutečnost, že práce (kompletace součástek) byly realizovány v ČR a movitá věc není z ČR po provedení prací odeslána do jiné země, není pro určení místa plnění důležitá. Český plátce – poskytovatel služby není povinen v tomto případě uplatnit daň na výstupu a údaje o poskytnuté službě uvede v ř. 21 daňového přiznání. Český plátce vystaví rakouskému partnerovi daňový doklad s náležitostmi uvedenými v § 29 ZDPH bez české daně, včetně údaje „daň odvede zákazník”. Údaje o takto poskytnuté službě uvede český plátce nejen v daňovém přiznání k DPH, ale i v souhrnném hlášení s kódem plnění „3”.


Strojírenská firma, plátce daně, provádí v tuzemsku povrchovou úpravu výrobků, jejichž vlastníkem je obchodní společnost registrovaná k DPH ve Švédsku. Po provedení povrchových úprav jsou zušlechtěné výrobky dle pokynů zákazníka a v souladu s uzavřenou smlouvu odeslány do Německa. Český plátce – poskytovatel služby není povinen ani v tomto případě uplatnit daň na výstupu a údaje o poskytnuté službě uvede v ř. 21 daňového přiznání k DPH. Místo plnění je určeno ve shodě s § 9 odst. 1 ZDPH ve Švédsku. Český plátce vystaví švédskému partnerovi daňový doklad s náležitostmi uvedenými v § 29 ZDPH bez české daně, včetně sdělení, že místem plnění je Švédsko, a povinnost přiznat a zaplatit daň má švédský příjemce služby. Údaje o takto poskytnuté službě uvede český plátce nejen v daňovém přiznání k DPH, ale i v souhrnném hlášení s kódem plnění „3”.


Český plátce, společnost zajišťující opravy motorových vozidel, provede opravu vozidla po havárii pro podnikatele – osobu povinnou k dani, která nebyla před poskytnutím služby registrovaná k DPH na Slovensku. Příjemce služby má sídlo na Slovensku a nemá v ČR provozovnu. Místo plnění je určeno podle § 9 odst. 1 ZDPH na Slovensku, protože zde má sídlo příjemce služby. Český plátce – poskytovatel služby není povinen ani v tomto případě uplatnit daň na výstupu a údaje o poskytnuté službě uvede v ř. 21 daňového přiznání a současně i v souhrnném hlášení s kódem plnění „3”, protože slovenský podnikatel v souladu s úpravou platnou ve slovenském zákoně o DPH, požádá o přidělení DIČ pro účely takto poskytnuté služby ještě před jejím poskytnutím. Český plátce vystaví slovenskému partnerovi daňový doklad s náležitostmi uvedenými v § 29 ZDPH bez české daně včetně údaje „daň odvede zákazník”.


Český plátce, společnost zajišťující opravy motorových vozidel, provede opravu vozidla po havárii pro slovenského občana. Po provedení opravy je motorové vozidlo přepraveno na Slovensko. Vzhledem k tomu, že v tomto případě je služba (práce na movité věci) poskytnuta osobě nepovinné k dani, určí se místo plnění podle § 10g ZDPH v tuzemsku, protože zde byly práce fakticky provedeny. Povinnost přiznat a zaplatit daň má v tomto případě český plátce – poskytovatel služby.


Smluvní vztah, jehož předmětem je poskytnutí služby, která má charakter práce na movité věci, může český plátce uzavřít i s osobou, která není osobou povinnou k dani. V tomto případě není možné přenést daňovou povinnost na příjemce služby, pokud jsou předmětné práce fakticky poskytnuty v tuzemsku. Místo plnění se určí podle § 10g ZDPH v tuzemsku. Takto poskytnutá služby podléhá dani z přidané hodnoty (21 %) a povinnost přiznat a zaplatit tuto daň má poskytovatel služby – český plátce daně (viz příklad č. 5).

Český plátce je příjemcem služby – práce na movité věci

Za situace, kdy český plátce jako osoba povinná k dani přijímá služby, které mají charakter práce na movité věci a v pozici poskytovatele takové služby je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, postupuje se při určení místa plnění podle stejných pravidel jako v předchozí situaci, kdy příjemcem služby byla osoba povinná k dani, tzn., že místo plnění se určí podle základního pravidla upraveného v § 9 odst. 1 ZDPH. Skutečnost, kde jsou fakticky takové práce provedeny, není pro stanovení místa plnění důležitá. Místo plnění se určí v těchto případech v tuzemsku, protože zde má příjemce služby, český plátce, své sídlo. Pokud je v pozici poskytovatele takové služby osoba neusazená v tuzemsku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH, tj. osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, která se tohoto plnění účastní a která uskuteční zdanitelné plnění (dodání zboží nebo poskytnutí služby) s místem plnění v tuzemsku, dojde k přenesení daňové povinnosti na příjemce služby.


Podnikatel registrovaný k DPH v ČR je vlastníkem stroje, který pořídil od dodavatele z Belgie. Vždy jednou ročně je na základě smlouvy provedena údržba tohoto stroje, kterou pro českého plátce zajišťuje specializovaná firma z Německa. Práce jsou prováděny v ČR servisním technikem německé firmy. Stroj, na kterém jsou práce prováděny, neopustí ČR. Místem plnění je v tomto případě tuzemsko, protože zde má příjemce služby své sídlo (§ 9 odst. 1 ZDPH). Poskytovatel služby, společnost registrovaná k DPH v Německu, přenese povinnost přiznat daň na příjemce služby – českého plátce. Příjemci služby vzniká v ČR povinnost přiznat daň na výstupu a současně je oprávněn uplatnit nárok i na odpočet daně na vstupu při splnění zákonem stanovených podmínek.


Rakouská servisní firma provedla pro českého plátce servis speciálního zařízení. Zařízení bylo za tímto účelem přepraveno do Rakouska a po provedení opravy si toto zařízení český plátce odvezl zpět do ČR. I v tomto případě se místo plnění u takto poskytnuté služby určí v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, protože zde má příjemce služby své sídlo (§ 9 odst. 1 ZDPH). Skutečnost, kde byly fakticky předmětné práce provedeny, není z pohledu DPH důležitá. Příjemce služby má s ohledem na místo plnění takto poskytnuté služby povinnost přiznat a zaplatit DPH v tuzemsku. Současně mu vzniká i nárok na odpočet daně. Rakouský partner takto poskytnuté služby nezatížil rakouskou DPH, protože jako poskytovatel služby v rámci principu „reverse-charge” přenesl povinnost přiznat daň na příjemce služby.


Český výrobce dodává na Slovensko speciální – chladící zařízení. Jako výrobce je povinen zajistit záruční opravy svých výrobků. Za tímto účelem uzavřel český výrobce rámcovou smlouvu se slovenskou firmou registrovanou k dani na Slovensku, která provádí opravy těchto zařízení na Slovensku. Veškeré opravy jsou prováděny na Slovensku, po opravě se zařízení nepřemisťuje a zůstává na Slovensku. Místem plnění takto poskytnutých služeb je i v tomto případě tuzemsko, protože zde má příjemce služby, český plátce své sídlo. Skutečnost, kde byly fakticky předmětné práce provedeny, není z pohledu DPH důležitá. Příjemce služby má s ohledem na místo plnění takto poskytnuté služby povinnost přiznat a zaplatit DPH v tuzemsku. Současně mu vzniká i nárok na odpočet daně. Slovenský partner takto poskytnuté služby nezatíží slovenskou DPH, protože jako poskytovatel služby v rámci principu „reverse-charge” přenesl povinnost přiznat daň na příjemce služby.


Slovenský podnikatel, který není registrován k DPH, provedl pro českého plátce opravu stroje. Slovensku podnikatel je v postavení osoby neusazené v tuzemsku podle § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH. Zařízení bylo za tímto účelem přepraveno na Slovensko a po provedení opravy byl stroj přepraven zpět do ČR. I v tomto případě se místo plnění u takto poskytnuté služby určí v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, protože zde má příjemce služby své sídlo (§ 9 odst. 1 ZDPH). Skutečnost, kde byly fakticky předmětné práce provedeny, není z pohledu DPH důležitá. Příjemce služby má s ohledem na místo plnění takto poskytnuté služby povinnost přiznat a zaplatit DPH v tuzemsku. Současně mu vzniká i nárok na odpočet daně. Skutečnost, že slovenský podnikatel není dosud registrován k dani z přidané hodnoty, není z pohledu DPH důležitá. Příjemce plnění, český plátce má podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH povinnost přiznat daň.

Přepočet cizí měny z hlediska ZDPH

V případech, kdy jednou ze smluvních stran při poskytnutí služby – práce na movité

Nahrávám...
Nahrávám...