2.1
Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání
Ing. Růžena Klímová
Zákonem č. 205/2015 Sb. byl k 1. 10. 2015 zrušen zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. V souvislosti s touto právní úpravou byl změněn zákoník práce rovněž k 1. 10. 2015 s tím, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se nadále řídí ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla novelizována celá část jedenáct zákoníku práce (§ 248 a násl. ZP) – náhrada majetkové a nemajetkové újmy. O pracovních úrazech a nemocích z povolání pojednávají ustanovení § 269 až § 271u ZP).
Každý zaměstnavatel s výjimkou orgánů státní správy musí být nadále pojištěn pro případ odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění”). Přitom postupuje podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška”).
NahoruLhůty pro odvod pojistného
Komentář:
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.
Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. kalendářního roku. Vyměřovací základ za únor a březen činil 74 200 Kč. V jaké výši má zaměstnavatel odvést zákonné pojistné?
Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. tohoto roku. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.
NahoruVyměřovací základ
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč?
Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně (poprvé za rok 2017) od téhož zaměstnavatele.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.
Upozorňujeme, že od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek, které se týkají příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, aby se zabránilo zneužívání tohoto způsobu pojištění. Je proto nutné, aby smlouvy o soukromém životním pojištění byly upraveny v souladu s novou právní úpravou, neboť v opačném případě nebude případný příspěvek od zaměstnavatele od daně osvobozen a bude nutné odvést i pojistné na zdravotní a sociální pojištění.
NahoruOkruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí
Komentář:
Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby?
Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem „zaměstnanec”, nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. kalendářního roku a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance?
Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že osoba již není zaměstnancem.
NahoruVýpočet zákonného pojištění
NahoruSazby pojistného
