7.4
Ostatní kapitálové fondy
Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.
NahoruSkupina 41
Kromě základního kapitálu se v účtové skupině 41 účtuje i o ostatních
kapitálových fondech. Tvoří se vklady nad rámec vkladů do základního kapitálu,
případně v souvislosti se změnou ocenění majetku. Pravidla pro jejich tvorbu i
čerpání v převážné většině upravuje obchodní zákoník, zákon o účetnictví a v
souvislosti s přeceňováním majetku a závazků také zákon o přeměnách obchodních
společností a družstev (zákon č. 215/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Patří k nim tyto účty a na ně navazující řádky v pasivech rozvahy v oddíle
„A.II. Kapitálové fondy:
412 – Emisní ážio (A.II.1.)
413 – Ostatní kapitálové fondy (A.II.2.)
414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (A.II.3.)
416 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností
(A.II.4.)
417 – Rozdíly z přeměn společností (A.II.5.)
418 – Rozdíly z ocenění při přeměnách (A.II.6.)
419 – Změny základního kapitálu.
NahoruEmisní ažio
Účet 412 – Emisní ažio se nejčastěji vyskytuje u akciových
společností. Účtuje se na něm rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcie a jejím
emisním kursem, tj. částkou, za kterou společnost akcie prodává. Podle
obchodního zákoníku emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá
hodnota, to znamená, že nelze emitovat akcie pod jmenovitou hodnotu, s tzv.
disažiem. Emitovat akcie s vyšším kursem než je jmenovitá hodnota je však
možné. Akciové společnosti tak činí obvykle při zvyšování základního kapitálu,
aby nebyly původní akcionáři znevýhodnění tím, že nová emise akcií snižuje
hodnotu jejich obchodního podílu.
Emisní ažio může vzniknout jak při peněžních, tak při nepeněžních
úhradách upsaného kapitálu. Při nepeněžitém vkladu tvoří emisní ážio rozdíl
mezi hodnotou nepeněžitého vkladu (podle posudku znalce) a jmenovotou hodnotou
akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění, pokud stanovy,
zakladatelská smlouva, zakladatelská listina nebo usnesení valné hromady
nestanoví, že tento rozdíl nebo jeho část je společnost povinna vyplatit
upisovateli, nebo že jde o tvorbu rezervního fondu.
Obchodní zákoník dále upravuje situaci, kdy částka placená na splacení
emisního kursu akcií nebo hodnota splaceného nepeněžitého vkladu je nižší než
emisní kurs, započte se plnění nejprve na emisní ážio a teprve pak se
započítává postupně na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých
akcií.
Příklad
Valná hromada akciové společnost rozhodla dne 20. 6. o zvýšení
základního kapitálu upsáním nových vkladů z původních 2 mil. na 3 mil. (tj. o 1
mil.) s 10 % emisním ažiem.
O zvýšení základního kapitálu bylo rozhodnuto tak, že polovina
upsané částky základního kapitálu a celé emisní ažio bude uhrazeno v penězích
do jednoho měsíce po rozhodnutí valné hromady, zbytek do jednoho měsíce po
zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
Zvýšení základního kapitálu bylo zapsáno do obchodního rejstříku 10.
10. téhož účetního období.
NahoruOstatní kapitálové fondy
Dalším kapitálovým účtem je účet 413 – Ostatní kapitálové
fondy. Účtují se na něm peněžní i nepeněžní vklady, které nezvyšují
základní kapitál, přijaté dary a u družstev rovněž členské podíly na družstevní
bytovou výstavbu a státní příspěvek.
Vklady nad rámec základního kapitálu nazývá obchodní zákoník příplatky
ke vkladům. V obchodních společnostech (především ve společnosti s ručením
omezeným) může společenská smlouva určit, že valná hromada je oprávněna uložit
společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo
základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního
kapitálu podle výše jejich vkladů. Dosáhne-li však výše příplatku hodnoty
poloviny základního kapitálu, nelze již další příplatek uložit.
Společník může poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když
tak nestanoví společenská smlouva. Za příplatek ke vkladu může být považován i
rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu (podle posudku znalce) a jmenovitou
hodnotou obchodního podílu společníka, pokud s tím souhlasí valná hromada
společníků. Příplatky ke vkladům lze společníkům vrátit jen v rozsahu, v jakém
převyšují ztráty společnosti.
Příklad
Při založení obchodní společnosti dvěma společníky se základním
kapitálem 600.000 Kč (podíl každého společníka 300.000 Kč) rozhodla valná
hromada společníků o splacení vkladů takto:
-
Společník vloží do společnosti nákladní automobil jako nepeněžní
vklad, oceněný znalcem na částku 800.000 Kč. Částka převyšující vklad do
základního kapitálu je příplatkem ke vkladu.
-
Společník vloží do společnosti pozemek jako nepeněžní vklad pro
budoucí výstavbu výrobní haly, oceněný znalcem na částku 500.000 Kč. Částka
převyšující vklad do základního kapitálu je příplatkem ke vkladu.
Nepeněžní vklady byly splaceny v souladu s obchodním zákoníkem před
zápisem společnosti do obchodního rejstříku.
Zahajovací rozvaha obchodní společnosti ke dni zápisu společnosti
do obchodního rejstříku
NahoruOceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
Kapitálový fond 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a
závazků se používá při přecenění vybraných titulů cenných papírů, které
nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování, na reálnou hodnotu. Změna reálné
hodnoty cenného papíru se zaúčtuje podle povahy na vrub nebo ve prospěch tohoto
kapitálového fondu souvztažně s účtem příslušného krátkodobého finančního
majetku. Při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný oceňovací rozdíl
zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného finančního majetku.
U derivátových operací se změna reálné hodnoty derivátů určených k
obchodování účtuje na vrub nebo ve prospěch účtu 414 souvztažně podle povahy na
vrub nebo ve prospěch účtů 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových
operací, 376 – Nakoupené opce, 377 – Prodané opce. Při realizaci kontraktů (tj.
např. vypořádání, uplatnění, neuplatnění, prodeji) se přecenění zruší. Bude-li
uplatněna nakoupená nákupní opce, vstupuje její cena do pořizovací ceny aktiva.
V ostatních případech bude pořizovací cena opce vyúčtována do nákladů na účet
567 – Náklady z derivátových operací. Při realizaci prodané opce se cena opce
odúčtuje ve prospěch účtu 667 – Výnosy z derivátových operací.
Příklad
Obchodní společnost nakoupila a zaplatila z běžného účtu 10 opčních
listů v za 100.000 Kč. Náklady spojené s jejich pořízením (poplatky
obchodníkovi zaplacené hotově) činily 10.000 Kč. Koncem účetního období činila
reálná hodnota opčních listů 125.000 Kč.
V následujícím účetním období společnost opční listy prodala za
120.000 Kč. Před prodejem stornovala změnu jejich reálné hodnoty na ocenění v
původní pořizovací ceně.
NahoruOceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
Na účtu 416 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách se
účtují rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní
jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při
přeměně společnosti podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění.
Rozvahovým dnem pro ocenění se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní
závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny
společnosti.
V souvislosti s přeměnami je důležitý tzv. rozhodný den, kterým
se podle zákona o přeměnách obchodních společností rozumí den, od něhož se
jednání společností zúčastněných na přeměně považují z účetního hlediska za
jednání uskutečněná na účet nástupnické (nebo nástupnických) společnosti.
Přitom rozhodný den přeměny nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, k němuž
bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den
přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu přeměny do obchodního
rejstříku. Zákon o účetnictví spojuje s rozhodným dnem počátek účetního období.
Proto účetní jednotky nejčastěji volí jako rozhodný den počátek kalendářního
nebo hospodářského roku.
Ke dni, který předchází rozhodnému dni, sestavují všechny zúčastněné
společnosti (zanikající, rozdělovaná i nástupnická společnost) konečné
účetní závěrky. Novela zákona o přeměnách změnila i obsah konečné účetní
závěrky, tj. opustila koncepci účtování k datu konečné účetní závěrky o
přecenění…