dnes je 29.3.2024

Input:

Obchodní rejstřík obecně

4.10.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

4.1.1 Obchodní rejstřík obecně

Mgr. Pavla Krejčí

Obchodní rejstřík jako zdrojový registr

Obchodní rejstřík je jedním ze zdrojových registrů základního registru osob podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Systém základních registrů tvoří páteř komunikace mezi orgány veřejné moci a umožňuje sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy tak, aby občan, právnická osoba nebo cizinec nemuseli dokládat údaje, které jsou o nich vedeny v příslušném registru. Obchodní rejstřík je provázán s dalšími databázemi a umožňuje poskytování dat jak pro databáze rezortu Ministerstva spravedlnosti (insolvenční rejstřík, rejstřík trestů apod.), tak i pro externí databáze a registry – především zmíněné základní registry veřejné správy, které uchovávají všechny podstatné informace, mj. i o právnických osobách a podnikajících fyzických osobách.

Obchodní rejstřík jako informační zdroj

Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Má pro podnikatelskou praxi velký význam, neboť informace v něm obsažené jsou přístupné veřejnosti. Stěžejní význam obchodního rejstříku tak spočívá v tom, že (nejen) podnikatelské veřejnosti poskytuje důležité informace o osobách, které jsou v něm zapsány. Jak je přitom podrobně popsáno v následující kapitole, veřejnost může z obchodního rejstříku uvedené informace nejen čerpat, ale do značné míry může i vycházet z toho, že jsou uvedené informace přesné a správné a na tuto skutečnost se spolehnout. Obchodní rejstřík tak mimo jiné poskytuje právnickým i fyzickým osobám potřebnou právní jistotu ohledně údajů, které jsou do něj zapsány.

Zpřístupnění údajů z obchodního rejstříku

Zpřístupnění údajů zapsaných v obchodním rejstříku je z technického hlediska prováděno několika způsoby.

Nejčastěji využívaným je zpřístupnění údajů prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz , ze kterých je možno získat opis (vytisknout jej nebo uložit v elektronické podobě).

Vydání opisu

Další možnost spočívá v podání žádosti o vydání opisu z obchodního rejstříku, přičemž požádáno může být buď o tzv. úředně ověřený opis, nebo o výpis neověřený (tedy pouze informativní). Lze žádat nejen o opis v listinné podobě, ale i o ověřený opis elektronický. Ověřený opis (úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu se zápisem v obchodním rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin) mohou vydávat vedle rejstříkových soudů např. notáři, obecní úřady, pobočky Czech Point či pobočky Hospodářské komory. Obdobně lze požádat o opis listiny, která je u rejstříkového soudu založena ve sbírce listin (např. účetní závěrky a podobně).

Závislost společnosti na zápisu

Akciová společnost je na vedení zápisu o ní v obchodním rejstříku existenčně závislá. Stejně jako jiné veřejné korporace i akciové společnosti vznikají až okamžikem zápisu do obchodního rejstříku (§ 126 odst. 1 NOZ), a bez tohoto zápisu tak nemohou vzniknout. I v průběhu své existence je akciová společnost na provedení konkrétních zápisů v obchodním rejstříku závislá, a to u tzv. konstitutivních zápisů (k tomu viz dále), tedy tehdy, pokud je zápis určité změny ve společnosti či rozhodnutí jejího orgánu do obchodního rejstříku podmínkou pro účinnost takové změny, resp. takového rozhodnutí. V neposlední řadě je obchodní rejstřík pro akciovou společnost významný v souvislosti se zánikem společnosti, k němuž dochází výmazem z obchodního rejstříku (§ 185 NOZ).

Ochrana dobré víry

Pozor!
Obchodní rejstřík, jak bylo výše naznačeno, představuje evidenci, jejíž správnost je do určité míry zaručena, resp. dobrá víra osob jednajících v důvěře ve správnost údajů zapsaných do obchodního rejstříku je chráněna. Tento velice významný princip je výslovně vyjádřen v § 8 odst. 1 ZVR, podle něhož proti osobě, která právně jedná důvěřujíc v údaji zapsaném v obchodním rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká právo namítnout, že tento zápis neodpovídá skutečnosti. Jedná se o takzvaný princip materiální publicity.

Uvedená zásada se v praxi nejčastěji promítá do ochrany dobré víry v to, že konkrétní osoba jedná jménem určitého subjektu. Pokud tedy někdo jedná v dobré víře v zápis v obchodním rejstříku, podle kterého jménem

Nahrávám...
Nahrávám...