Návrh věcného záměru k novému zákonu o účetnictví

3.10

Návrh věcného záměru k novému zákonu o účetnictví

Ing. Pavla Strakošová

Dne 5. 10. 2020 vláda schválila Návrh věcného záměru zákona o účetnictví. Věcný záměr zákona o účetnictví se váže především ke stávajícímu zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů. Cílem věcného záměru bylo vysvětlit důvody, proč je navrhováno zpracování nového zákona o účetnictví, který by stávající zákon o účetnictví nahradil, a představit nové schéma prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu.

Podkladem pro tvorbu věcného záměru byl materiál Souhrn řešení koncepce nové účetní legislativy 2020–2030, který zpracovala odborná pracovní skupina založená při ministerstvu financí a tvoří ji kromě zaměstnanců ministerstva financí i odborníci z profesních "účetních" komor, akademické sféry a úřednické sféry. Tento diskusní materiál byl následně využit jako podklad pro veřejnou konzultaci. Názory, připomínky vzešlé z odborné konzultace byly následně využity při tvorbě věcného záměru.

Pro ty, kteří se chtějí podrobně seznámit s věcným záměrem, je záměr volně přístupný na stránkách https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBHXJBT1V.

V současné době již probíhají práce na paragrafovém znění nového zákona o účetnictví, neboť do poloviny roku 2022 by měl být předložen návrh legislativního textu. Účinnost nové účetní legislativy, tedy nejen nového zákona o účetnictví, ale i prováděcích vyhlášek, případně českých účetních standardů, by mohla být od 1. ledna 2024.

Při přípravě legislativního textu nového zákona ministerstvo stále spolupracuje a nadále bude spolupracovat, i v této komplikované době, s odbornou pracovní skupinou. Navíc se účetní veřejnost pravděpodobně dočká i nadstandardního připomínkového řízení.

Článek představuje některé připravované novinky, které lze očekávat. Naproti tomu v řadě ustanovení nového zákona o účetnictví dojde pouze k formulačním změnám oproti dosavadnímu znění zákona, přestože věcný obsah těchto ustanovení zůstane nadále stejný. Mějme však na paměti, že příprava legislativního textu je stále na začátku a konečné znění nové účetní legislativy může být odlišné od novinek, které tento článek představuje. Článek se nevěnuje účetnictví veřejného sektoru, případně jen velmi okrajově.

Mezi novinky, které lze očekávat, patří:

• vytvoření koncepčního rámce účetnictví,

• zahrnutí definic základních prvků účetní závěrky do zákona,

• výslovné zakotvení základních účetních zásad, principů přímo do zákona,

• rozsah vedení účetnictví,

• rozšíření použití mezinárodních účetních standardů upravených právem EU (IFRS-EU),

• nové pojetí výroční zprávy,

• vymezení účetních jednotek,

• měna účetní závěrky,

• okamžiky ocenění,

• účetní zápisy a účetní systém,

• přestupky (sankce),

• nové prováděcí právní předpisy k zákonu o účetnictví,

• vydání nové inventarizační vyhlášky s působností na všechny účetní jednotky,

• české účetní standardy.

Koncepční rámec

Stávající právní předpisy upravující účetnictví neobsahují výslovný text toho, co se obvykle uznává za celistvý koncepční rámec účetnictví, nicméně to neznamená, že by stávající právní úprava neobsahovala žádné vyslovené či nevyslovené koncepty, které jsou obsaženy ve stávajícím znění zákona.

Koncepčním rámcem účetnictví se rozumí soubor předpokladů, principů a definic, ze kterých účetnictví obecně vychází. Koncepční rámec se pro účetní jednotku stává vodítkem při tvorbě konkrétních pravidel a metod. Vzhledem k tomu, že koncepční rámec vymezuje účel účetnictví, nachází zásadní uplatnění při výkladu nejednoznačných nebo chybějících ustanovení právních předpisů v oblasti účetnictví či při řešení konfliktu mezi různými pravidly. Nezanedbatelnou rolí koncepčního rámce je vysvětlení a zdůvodnění řešení, která právní předpis zvolil z možných řešení a vzájemné souvislosti jednotlivých částí účetní závěrky a jejich stavebních prvků tak, aby jim uživatel účetní závěrky porozuměl a správně je interpretoval.

Počítá se proto se zapracováním základních koncepčních prvků, kterými jsou cíl účetnictví, základní pojmy a definice, zásady a principy a kvalitativní požadavky. Tyto koncepční prvky budou tvořit koncepční základ účetnictví.

Inspirací pro český koncepční rámec se staly mezinárodní účetní standardy IFRS a mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor IPSAS. Koncepční rámec musí být využitelný pro všechny účetní jednotky.

Cíle účetnictví vymezují, komu a čemu má účetnictví sloužit. Cíle jsou hlavní determinantou celé právní úpravy v oblasti účetnictví, včetně samotného koncepčního rámce. Cílem účetnictví je sloužit informačním potřebám třetích stran tak, aby se na základě takto získaných informací mohly ekonomicky rozhodovat.

Základní prvky účetních výkazů a definice

Musí být k dispozici jasně vymezený pojmový aparát, který musí být vybudován tak, aby se s jeho pomocí dostávalo uživatelům takového typu informací, který očekávají. Pojmový aparát používaný pro potřeby účetní legislativy může být poněkud odlišný od pojmosloví používaného v jiných právních předpisech, zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Předpoklady a zásady představují základní koncepční pilíře, na nichž je konkrétní účetnictví vystavěno. Předpoklady a zásady vymezují myšlenkový prostor, ze kterého se vychází při tvorbě účetních metod a jejich soubor vytyčuje přístup k plnění cílů účetnictví.

Kvalitativní charakteristiky a omezení podrobněji specifikují nároky na kvalitu informací generovaných účetnictvím. Jedná se o soubor podmínek, které musí být splněny, aby bylo dosaženo stanoveného cíle. Tyto podmínky je nutné respektovat při tvorbě účetních metod. Omezení představují úlevy z kvalitativních nároků, jejichž aplikací nedojde k ohrožení stanoveného cíle.

Definice základních prvků účetní závěrky

Zákon bude nově obsahovat definice základních prvků účetní závěrky, které současné znění zákona postrádá. V návaznosti na koncepční rámec, budou definovány pojmy jako aktivum, dluh, závazek případně dluh, vlastní kapitál, případně vlastní jmění, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Definice těchto základních prvků budou vycházet z definic uvedených v koncepčních rámcích IFRS a IPSAS.

Základní účetní zásady a principy

Za účetní zásady a principy, se obecně považuje soubor pravidel, která jsou bytostně vlastní účetnictví, jako způsobu zachycení ekonomické reality formalizovaným a předvídatelným způsobem. Zásady představují základní koncepční pilíře, na nichž je konkrétní účetnictví vystavěno. Zásady vymezují myšlenkový prostor, ze kterého se vychází při tvorbě účetních metod a jejich soubor vytyčuje přístup k plnění cílů účetnictví. Jedině jejich plným dodržováním jsou účetní jednotky schopny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz finanční situace a výkonnosti účetní jednotky a osoba, která tyto informace využívá, mohla na jejím základě činit kvalifikovaná ekonomická rozhodnutí. Účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz, pokud informace v ní uvedené, odrážejí podstatu zobrazovaných ekonomických jevů a jsou přitom úplné, neutrální a neobsahují chyby. Účetní jednotky se těmito zásadami řídí při vedení účetnictví a při sestavování účetní závěrky bez ohledu na to, zda si to uvědomují či nikoli. Účetní zásady zpravidla nebývají vyčerpávajícím způsobem kodifikovány.

Ve stávajícím znění zákona o účetnictví jsou obecné zásady roztříštěny. Nově dojde k jejich vyčlenění a shrnutí na jedno místo v zákoně. Podrobněji budou následně rozvedeny v koncepčním rámci, který by měl sloužit účetním jednotkám jako výkladové vodítko.

Mezi zásady a předpoklady účetního výkaznictví patří zejména kvalitativní požadavky na účetní závěrku, kterými jsou věrný a poctivý obraz, přednost obsahu nad formou, úplnost, neutralita informace a opatrnost, správnost, srovnatelnost, srozumitelnost a včasnost.

Do předpokladů, zásad a omezení dále patří trvání účetní jednotky, nezávislost účetních období (akruální princip) a přiřazování nákladů a výnosů (matching princip), stálost metod, významnost, zákaz vzájemného zúčtování (kompenzace).

Rozsah vedení účetnictví

Nový zákon o účetnictví stejně jako stávající znění zákona předpokládá, že všechny účetní jednotky budou primárně vést podvojné účetnictví. Požadavky na samotné vedení podvojného účetnictví budou pro všechny účetní jednotky stejné. Diferenciace či úlevy, v případě účetních metod, budou až na úrovni účetní závěrky, příp. konsolidované účetní závěrky.

Některým účetním jednotkám, po splnění určitých kritérií, bude stejně jako v současném znění zákona o účetnictví, umožněno vedení jednoduchého účetnictví (v této oblasti se neplánují žádné změny).

Použití mezinárodních účetních standardů upravených právem EU (IFRS-EU)

Předpokládá se rozšíření povinného použití IFRS-EU pro sestavení účetní závěrky pro některé účetní jednotky působící na finančním trhu, jde zejména o banky a některé finanční instituce a pojišťovny. Rozšíření použití IFRS-EU přispěje k souladu požadavků na účetní výkaznictví s požadavky vyplývajících z nejrůznějších sektorových regulací, podle kterých je již dnes vyžadováno např. pro účely vykazování kapitálové přiměřenosti, solventnosti či oceňování pro regulatorní potřeby. Navrhovanou změnu je však nezbytné provázat se změnou v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Předpokládá se opuštění stávajícího postupu, kdy účetní jednotky vykazující podle IFRS-EU musí přetransformovat takto zjištěný hospodářský výsledek na výsledek hospodaření vypočtený podle českých účetních předpisů, který je následně východiskem pro základ daně z příjmu. Výsledek hospodaření zjištěný podle IFRS-EU se stane výsledkem hospodaření pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob.

Výroční zpráva

Nový zákon o účetnictví počítá se zachováním pojmu "výroční zpráva", jelikož se jedná o zaužívaný termín, přičemž se předpokládá, že pojem "výroční zpráva" bude mít širší význam. Výroční zpráva bude obsahovat všechny "zprávy", které účetní jednotka bude mít povinnost vypracovat. To znamená, že zprávy jako například zpráva vedení účetní jednotky bude součástí výroční zprávy, její podmnožinou. Napříč právním řádem dojde k upřesnění pojmu "výroční zpráva" tak, aby se jím v jiných zákonech rozuměla pouze výroční zpráva ve smyslu zákona o účetnictví.

Výroční zpráva se tak stane zastřešujícím pojmem a bude obsahovat:

a) účetní informace, které jsou již dnes v rámci výroční zprávy požadovány stávajícím zněním zákona o účetnictví,

b) další finanční informace, kterými se rozumí zejména zpráva o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země,

c)…