dnes je 8.12.2024

Input:

Nález 91/2002 SbNU, sv.27, K rozhodování o nevydání osvědčení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 91

II. ÚS 241/01

K rozhodování o nevydání osvědčení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi

Je porušením čl. 36 odst. 2 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, jestliže osobě prověřované podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou sděleny důvody pro nevydání osvědčení nebo důvody, proč prověřovaná osoba přestala splňovat zákonné podmínky pro styk s utajovanými skutečnostmi, a dále je rovněž porušením čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jestliže není v těchto věcech povolen přezkum nezávislým orgánem, když jde o rozhodnutí týkající se základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 241/01 ve věci ústavní stížnosti Mgr. M. P. proti oznámení ředitele Národního bezpečnostního úřadu z 29. 1. 2001 č. j. 417/2001-NBÚ/03 a proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu z 22. 3. 2001 č. j. 417/2001-NBÚ/03 o zániku platnosti stěžovatelova osvědčení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi spojené s návrhem na zrušení věty třetí § 36 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a návrhem na zrušení věty první § 73 odst. 1 a § 73 odst. 2 téhož zákona.

I. Výrok

1. Oznámení ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 29. 1. 2001 č. j. 417/2001-NBÚ/03 a rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 22. 3. 2001 č. j. 417/2001-NBÚ/03 se zrušují.

2. Návrh na zrušení věty třetí ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a návrh na zrušení věty první ustanovení § 73 odst. 1 a ustanovení § 73 odst. 2 téhož zákona se odmítá.

II. Odůvodnění

Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatele podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, ve které napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánu veřejné správy a namítá, že došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, konkrétně pak čl. 36 odst. 2 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel dále namítal porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod [sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“)].

Z ústavní stížnosti a připojených správních rozhodnutí bylo Ústavním soudem zjištěno, že v souladu s § 36 odst. 7 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 148/1998 Sb.“) bylo stěžovateli oznámením ředitele Národního bezpečnostního úřadu (dále též „NBÚ“) ze dne 29. 1. 2001, napadeným ústavní stížností, sděleno, že jako osoba, které bylo vydáno osvědčení, přestal splňovat podmínky uvedené v § 18 odst. 2 zákona č. 148/1998 Sb. Stěžovatel byl dále vyzván, aby vydal osvědčení č. 003 248 ze dne 16. 6. 2000. Proti tomuto oznámení podal stěžovatel stížnost k řediteli NBÚ, ve které uvedl, že nezná důvody zániku platnosti osvědčení, nicméně se domnívá, že

Nahrávám...
Nahrávám...