dnes je 7.12.2022

Input:

Nález 71/2004 SbNU, sv. 33, K povinnosti soudu vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 33, nález č. 71

IV. ÚS 563/03

K povinnosti soudu vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo

Soudy jsou povinny se podle ustanovení § 132 občanského soudního řádu vypořádat se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci. Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, má to za následek vadu řízení promítající se jako zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu)* ze dne 12. května 2004 sp. zn. IV. ÚS 563/03 ve věci ústavní stížnosti S., spol. s r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 26. 10. 2003 sp. zn. 44 Co 626/2000, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Blansku z 12. 7. 2000 sp. zn. 3 C 1152/98, kterým bylo vyhověno žalobě obce O. proti stěžovateli o zaplacení nájemného za užívání pozemků.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2003 č. j. 44 Co 626/2000-38 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně a tvrdí, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z připojeného spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 3 C 1152/98 Ústavní soud zjistil, že se obec O. po stěžovateli domáhala zaplacení 18 332 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného nájemného za užívání pozemků podle nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 1996. Platebním rozkazem Okresního soudu v Blansku ze dne 11. 9. 1998 č. j. Ro 483/98-5 bylo žalobě vyhověno. V důsledku odporu stěžovatele byl platební rozkaz zrušen a po čtyřech ústních jednáních byl vydán rozsudek ze dne 12. 7. 2000 č. j. 3 C 1152/98-22, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti tomuto rozsudku se stěžovatel odvolal a odvolací soud vydal ústavní stížností napadený rozsudek, kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Z přiloženého úplného výpisu z obchodního rejstříku stěžovatele Ústavní soud zjistil, že od 16. 3. 1993 do 11. 11. 1996 byl jednatelem a společníkem stěžovatele M. G. a od 11. 11. 1996 doposud je jednatelem a společníkem stěžovatele O. G.

Stěžovatel uvádí, že se byl před sepsáním ústavní stížnosti podívat na místo, kde se pronajaté pozemky nacházejí, a zjistil, že pozemkové parcely tvoří souvislou plochu bez vyznačení hranic jednotlivých parcel. Bez místní znalosti nelze s jistotou předmětné pozemkové parcely určit. Dále uvádí, že předmětná nájemní smlouva neobsahuje běžné náležitosti, tedy účel užívání, povinnost vrátit pozemky po skončení nájmu v původním stavu a výměru pozemků. Nájemní smlouva je tedy podle názoru stěžovatele neplatná, ačkoli ji soudy obou stupňů považovaly za perfektní. Soudy tak vydaly rozhodnutí, aniž měly úplně zjištěn skutkový stav. Dále stěžovatel uvádí, že

Nahrávám...
Nahrávám...