dnes je 26.9.2022

Input:

Nález 62/2005 SbNU, sv. 36, K právu účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem; K posuzování dohody o vypořádání společného jmění manželů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 62

I. ÚS 572/04

K právu účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem
K posuzování dohody o vypořádání společného jmění manželů

Změna právního náhledu v odvolacím řízení, která neopodstatňuje změnu rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 220 občanského soudního řádu), je důvodem kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž z ústavněprávního hlediska se tím otevírá účastníkům možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z dosavadního pohledu nebyly relevantní.

Také při zjišťování obsahu dohody o vypořádání společného jmění manželů (§ 149 a 150 občanského zákoníku), případně smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu (§ 24a zákona o rodině), se uplatní použitelná interpretační pravidla, včetně okolnostního kontextu; nelze vycházet pouze ze slovního vyjádření nebo z označení úkonu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 23. března 2005 sp. zn. I. ÚS 572/04 ve znění opravného usnesení ze dne 10. ledna 2006 ve věci ústavní stížnosti J. H. proti usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004 sp. zn. 22 Cdo 634/2004, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 11. 9. 2003 sp. zn. 14 Co 257/2003 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 z 16. 9. 2002 sp. zn. 11 C 48/2002 ohledně společného jmění stěžovatelky a vedlejšího účastníka.

Výrok

I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2003 č. j. 14 Co 257/2003-132 ve znění usnesení ze dne 13. 11. 2003 č. j. 14 Co 257/2003-138 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2002 č. j. 11 C 48/2002-67 bylo porušeno stěžovatelčino právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2003 č. j. 14 Co 257/2003-132 ve znění usnesení ze dne 13. 11. 2003 č. j. 14 Co 257/2003-138 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 9. 2002 č. j. 11 C 48/2002-67 se zrušují.

Odůvodnění

Stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení ve věci ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004 č. j. 22 Cdo 634/2004-158 proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále též „obvodní soud“) specifikovaných v záhlaví a domáhala se zrušení posléze uvedených rozsudků. Stížnost byla podána včas a po formální stránce splňuje i další náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka ve svém podání tvrdila, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když ve svém rozsudku učinil závěr, že dům č. p. 822 na pozemku parc. č. 390, pozemek parc. č. 390 a pozemek parc. č. 391 v kat. úz. S. jsou ve společném jmění stěžovatelky a vedlejšího účastníka. K tomu dodala, že rozsudkem obvodního soudu ze dne 12. 6. 2000 sp. zn. 14 C 83/2000 došlo ke zúžení společného jmění až na věci

Nahrávám...
Nahrávám...