dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 62/1999 SbNU, sv. 14, K právu na soudní ochranu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 62

II. ÚS 94/98

K právu na soudní ochranu

Paragraf 132 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) uvádí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

Tyto úvahy se pak vyjádří v odůvodnění rozsudku postupem, který stanoví § 157 odst. 2 a 3 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení v odůvodnění rozsudku uvede soud podstatný obsah přednesů, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, a posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení, jichž použil. V zájmu výchovného působení rozsudku dbá soud o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé a zabývalo se i příčinami sporu.

V rozporu s § 157 odst. 2 o.s.ř. je tzv. souborné zjištění, stejně jako to, když v odůvodnění se reprodukují jednotlivé důkazy, i protichůdné, aniž je zaujato stanovisko, co soud skutečně zjišťuje. Takové rozsudky jsou prakticky nepřezkoumatelné.

Nedodržením zákonem stanoveného postupu (zejména pouhým souhrnným zjištěním místo striktního postupu dle o.s.ř.) dochází k porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle těchto ustanovení jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 27. dubna 1999 sp. zn. II. ÚS 94/98 ve věci ústavní stížnosti JUDr. C. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 19. 11. 1997 sp. zn. 22 Ca 88/97, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži - pozemkového úřadu z 23. 5. 1996 č. j. PÚ 2118-LC/42 o tom, že stěžovatel není vlastníkem nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. listopadu 1997 č. j. 22 Ca 88/97-30 a rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži - pozemkového úřadu z 23. května 1996 č. j. PÚ 2118-LC/42 se zrušují.

II. Odůvodnění

1. JUDr. C. V. podal dne 2. 3. 1998 (s doplněním dne 23. 7. 1998) ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 88/97 z 19. 11. 1997 a proti rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži - okresního pozemkového úřadu z 23. 5. 1996 č. j. PÚ 2118/92-LC/42. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě bylo rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži potvrzeno. Napadeným rozhodnutím Okresního úřadu v Kroměříži - okresního pozemkového úřadu bylo rozhodnuto tak, že navrhovatel není vlastníkem nemovitostí - parcely č. 1755 s pivovarem č. p. 655 se sladovnou, zapsaných nyní v KN jako parcela č. 1755/1 stav. s domem č. p. 655, parcela č. 1755/2 stav. s ost. stav. objektem. Rozhodnutí pozemkového úřadu bylo odůvodněno tak, že při svém rozhodování byl pozemkový úřad vázán právním názorem Krajského soudu v Brně, který rozhodl, že nemovitosti uvedené ve výroku napadeného rozhodnutí nejsou majetkem, na nějž se vztahuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů

Nahrávám...
Nahrávám...