dnes je 8.12.2024

Input:

Nález 50/1999 SbNU, sv.13, K náhradě hotových výdajů vynaložených při poskytování právních služeb

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 50

IV. ÚS 15/99

K náhradě hotových výdajů vynaložených při poskytování právních služeb

Poskytnutí právní služby mimo rámec vymezený § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nezakládá sice nárok na odměnu, je však důvodem pro poskytnutí náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 této vyhlášky. Jakkoli by věc mohla být považována za bagatelní, posunuje ji do ústavně- právní roviny mimo jiné i ta okolnost, že takové nesprávné posouzení právního předpisu obecnými soudy by ve svých důsledcích mohlo ohrozit i právo obviněného na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 31. března 1999 sp. zn. IV. ÚS 15/99 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. Z. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 11. 11. 1998 sp. zn. 12 To 616/98 o zamítnutí stěžovatelovy žádosti o náhradu cestovních nákladů.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 11. 1998 čj. 12 To 616/98-90 se v napadeném výroku zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pokud jím byla zamítnuta stěžovatelova žádost na náhradu cestovních nákladů vynaložených dne 3. 9. 1998 ve výši 57,50 Kč, stěžovatel uvádí, že tímto rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená práva, a to rovněž práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Obviněný musí mít právo kdykoli se poradit se svým obhájcem, přičemž z hlediska nároku na náhradu hotových výdajů není délka porady s klientem podmíněna žádným časovým úsekem. Toto právo obviněného nesmí být omezeno ekonomickými vlivy, např. nemožností obhájce hradit z vlastních prostředků cestu za obviněným do vzdálené věznice. To, že jde o obhajobu ustanoveného obhájce, nesmí být na újmu klienta, jak by se stalo v případě, jestliže by soud nepřiznal obhájci náhradu hotových výdajů v souvislosti s druhou a další poradou obhájce s klientem ve věznici, nepřesáhne-li tato porada dobu jedné hodiny. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhuje, aby citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové bylo v napadené části zrušeno.

Krajský soud v Hradci Králové uvedl ve svém vyjádření ze dne 10. 3. 1999, že v rozhodovací praxi obecných soudů ve výkladu celé řady ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), skutečně nepanuje shoda. Mimosmluvní odměna advokátů je, jak stanoví § 6 advokátního tarifu, vázána výlučně na „úkon právní služby,“ a ty jsou vypočteny v § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu. Přitom podle odst. 3 lze odměnu přiznat i za úkony, které jsou odměnitelným úkonům nejbližší. Nárok na náhradu hotových výdajů, který zahrnuje i ony sporné cestovní výdaje, je podmíněn především účelností jejich vynaložení v souvislosti s poskytnutím právní služby. Tento nárok se proto neváže k jakékoli právní službě, ale pouze ke konkrétnímu úkonu právní služby s rozšířením na případy uvedené v § 14 odst. 2

Nahrávám...
Nahrávám...