Nález 45/2000 SbNU, sv.17, K přezkoumávání rozhodnutí finančních orgánů ve správním soudnictvíK posouzení okolností týkajících se postavení ručitele v daňovém řízení z hlediska jeho námitky, že ručitelem není
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 45
III. ÚS 594/99
K přezkoumávání rozhodnutí finančních orgánů ve správním soudnictví
K posouzení okolností týkajících se postavení ručitele v daňovém řízení z hlediska jeho námitky, že ručitelem není
V případě rozhodnutí instančně vyššího správce daně jde vždy o posouzení právních a skutkových okolností případu, které se týkají postavení ručitele z hlediska namítaného ručení (případně tvrzení, že ručitelem není). Rozhodnutí o povolení přezkumu musí pečlivě zvážit dodržení zákonnosti rozhodnutí, a zejména i skutkový stav v podobě existence skutečností, které alespoň naznačují, že ten, kdo je označen za ručitele, jím být nemusí. Pokud by instančně vyšší správce daně nepřihlédl k porušení právního předpisu, tedy podstatné vadě řízení nebo k tomu, že skutkové okolnosti alespoň nasvědčují tomu, že ten, kdo je označen za ručitele, jím nemusí být, zůstal by při extenzivním výkladu pojmu „procesní rozhodnutí“ stěžovatel v tomto řízení bez soudní ochrany, která je mu Listinou základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1 a 2 zaručena. Porušení základních práv a svobod takto spočívalo v neposkytnutí soudní ochrany, když se soud přidržel výkladu pojmu „procesní rozhodnutí“ v rozsahu, který vedl k namítanému zásahu do základních práv a svobod stěžovatele. Je věcí obecného soudu, aby zvážil, zda ke zkrácení práv skutečně došlo a zda rozhodnutí instančně vyššího správce daně skutečně odpovídá zákonu a zda skutečně zde nejsou okolnosti, které by vedly k nesprávnému označení ručitele.
Nález
Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 23. března 2000 sp. zn. III. ÚS 594/99 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 1. 9. 1999 sp. zn. 29 Ca 29/99, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně z 1. 12. 1998 č. j. 5959/98/FŘ/150 o zamítnutí stěžovatelčina odvolání proti výzvě Finančního úřadu Brno-venkov z 22. 7. 1998 č. j. 99314/98/293940/2246 k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 1999 č. j. 29 Ca 29/99-32 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Navrhovatelka podala dne 2. 12. 1999 návrh, který směřoval proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 1999 č. j. 29 Ca 29/99-32 s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 29/99 a spisu Finančního úřadu Brno-venkov sp. zn. 99314/98/293940/2246, které si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že dne 22. 7. 1998 vydal Finanční úřad Brno-venkov podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, „výzvu k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem v náhradní lhůtě“, kterou vyzval navrhovatelku jako ručitele k úhradě vykázaného nedoplatku ve výši 20 000 Kč daňového dlužníka F. a H., spol. s r.o. Proti této výzvě podala navrhovatelka odvolání, v němž namítala, že není ručitelkou. Finanční ředitelství v Brně dne 1. 12. 1998 rozhodnutím č. j. 5959/98/FŘ/150 odvolání zamítlo.
Zamítavé rozhodnutí Finančního ředitelství…
