dnes je 28.6.2022

Input:

Nález 37/2005 SbNU, sv. 36, K rozhodování o bolestném a o náhradě za ztížení společenského uplatnění

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 37

II. ÚS 117/04

K rozhodování o bolestném a o náhradě za ztížení společenského uplatnění

Podle čl. 90 Ústavy České republiky jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Právo na náhradu škody na zdraví je právem, kterému zákon poskytuje ochranu. Proto i výklad procesních předpisů musí být proveden tak, aby se nedostal do rozporu s touto zásadou.

Jestliže odvolací soud zruší rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o dělitelném plnění tak, že zčásti bylo žalobě vyhověno a zčásti byla žaloba zamítnuta, tak, že zruší jak vyhovující výrok, tak výrok zamítavý, a v odůvodnění nezaujme žádný právní názor k výši plnění, nelze dovodit, že v důsledku takového rozhodnutí došlo k rozštěpení uplatněného nároku na dva díly, z nichž každý má jiný režim pro posouzení přípustnosti dovolání.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 3. března 2005 sp. zn. II. ÚS 117/04 ve věci ústavní stížnosti L. M. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 30. 9. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1062/2002, jímž byly zrušeny rozsudek Krajského soudu v Plzni ze 7. 1. 2002 sp. zn. 14 Co 724/2001 a rozsudek Okresního soudu v Chebu z 23. 7. 2001 sp. zn. 9 C 66/95, a to pokud jde o stěžovatelku ohledně částky 337 500 Kč s příslušenstvím a ve výrocích o nákladech řízení mezi ní a stranou žalovanou; jinak bylo stěžovatelčino dovolání odmítnuto.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 2003 č. j. 25 Cdo 1062/2002-151 se ve výroku, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky, zrušuje.

Odůvodnění

Řádně a včas doručenou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku Nejvyššího soudu v části, kterou bylo dovolání žalobkyně odmítnuto, s tím, že bylo porušeno její právo zakotvené v čl. 90 a 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Napadeným rozsudkem Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 1. 2002 č. j. 14 Co 724/2001-135 a rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 7. 2001 č. j. 9 C 66/95-118, a to pokud jde o stěžovatelku ohledně částky 337 500 Kč s příslušenstvím, a ve výrocích o nákladech řízení mezi ní a žalovanou - městskou nemocnicí. Jinak bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto.

Stěžovatelka se v původním řízení domáhala náhrady škody na zdraví, a to konkrétně bolestného ve výši 36 000 Kč, a za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 125 000 Kč. Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 18. 10. 1999 č. j. 9 C 66/95-67 uložil žalované povinnost zaplatit stěžovatelce na bolestném částku 18 000 Kč a za ztížení společenského uplatnění částku 337 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu, pokud šlo o zaplacení částky 18 000 Kč na bolestném a částky 787 500 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění, zamítl. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. 4. 2000 č. j. 14 Co 272/2000-87 rozsudek soudu prvního stupně ve shora citovaných výrocích zrušil a věc mu vrátil k

Nahrávám...
Nahrávám...