dnes je 27.6.2022

Input:

Nález 220/2005 SbNU, sv. 39, K proporcionalitě mezi právem na ochranu osobnosti a právem na svobodu projevu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 220

II. ÚS 94/05

K proporcionalitě mezi právem na ochranu osobnosti a právem na svobodu projevu

Z hlediska zachování proporcionality práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu není možné, aby fakt, že určitá tvrzení jsou již odvetou za tvrzení předchozí, ospravedlňoval a převážil to, že jde o tvrzení urážející a dehonestující jinou osobu. Právo vyjádřit názor k tvrzením, která jsou považována za nepravdivá, nemůže být vykonáno způsobem zjevně překračujícím meze slušnosti.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 1. prosince 2005 sp. zn. II. ÚS 94/05 ve věci ústavní stížnosti JUDr. S. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2003 č. j. 37 C 130/2001-52, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2004 č. j. 1 Co 249/2003-111 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2004 č. j. 30 Cdo 1671/2004-142, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatele, podle níž měla být žalovanému uložena povinnost zdržet se rozšiřování nepravdivých zpráv o stěžovateli, uveřejnit omluvu v regionálním tisku a zaplatit 100 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy.

Výrok

Rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2003 č. j. 37 C 130/2001-52 a Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2004 č. j. 1 Co 249/2003-111 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2004 č. j. 30 Cdo 1671/2004-142 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení shora označených rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu, a to s odkazem na údajné porušení čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 37 C 130/2001-52, z něhož zjistil následující:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 3. 2003 č. j. 37 C 130/ 2001-52 zamítl žalobu stěžovatele (žalobce) proti žalovanému Ing. I. K. (dále též „žalovaný“), jíž měla být žalovanému uložena povinnost zdržet se rozšiřování nepravdivých zpráv o žalobci, zejména rozesílání a veřejného rozšiřování článku obsaženého v Milevských novinách č. 36 ze dne 5. 9. 2001 a kopie listin označených jako závěť ze dne 2. 3. 1958, a zdržet se tvrzení, že závěť je restitučním padělkem, že je žalobce drzý podvodník a lhář, který používá své povrchní právnické vzdělání k páchání zla a bezpráví všude kolem sebe. Zamítnuta byla i část žaloby, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému uveřejnit v Milevských novinách do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku omluvu žalobci ve znění: „Já, Ing. I. K., bytem (...), se tímto omlouvám panu JUDr. S. K. za mnou uvedené nepravdivé údaje v Milevských novinách č. 36 ze dne 5. 9. 2001. Zejména se omlouvám za své prohlášení, že závěť ze dne 1. 3. 1958 je restitučním padělkem. Dále se omlouvám (...) za rozesílání

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...