dnes je 5.10.2024

Input:

Nález 212/2005 SbNU, sv.39, K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 212

III. ÚS 24/05

K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Ústavní soud konstatuje, že v nyní projednávané věci obecné soudy - Krajský soud v Ostravě, resp. Nejvyšší správní soud, který v souzené věci vyslovil pro krajský soud závazný právní názor, postupovaly v rozporu s kogentní normou [ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání], a nerespektovaly tak cíl tohoto zákona stanovený v jeho ustanovení § 2 odst. 3, tj. poměrné uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku. Obecné soudy tak neodůvodněně zvýhodnily jednoho z věřitelů, tj. stát, zastoupený finančními orgány. Tím porušily čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který upravuje, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu, jakož i čl. 11 odst. l větu druhou Listiny základních práv a svobod, podle které vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Svou interpretací obecného práva obecné soudy porušily právo stěžovatelky na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obecné soudy svým rozhodnutím vytvořily nerovné postavení účastníků v konkursním řízení, neboť potvrdily privilegované postavení správce daně ve vztahu k ostatním věřitelům v tomto řízení. Potvrzením zvýhodněného postavení finančního úřadu při uspokojování jeho pohledávek za úpadcem dochází k odčerpávání finančních prostředků z konkursní podstaty na úkor ostatních věřitelů. Tím je omezována možnost poměrného uspokojení ostatních věřitelů a také možnost správce konkursní podstaty získat odměnu z konkursní podstaty. Správce daně je tak neodůvodněně zvýhodňován ve svém postavení věřitele sui generis ve vztahu k ostatním věřitelům. Napadeným rozhodnutím tedy došlo rovněž k porušení čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého všichni účastníci jsou si v řízení rovni.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 24. listopadu 2005 sp. zn. III. ÚS 24/05 ve věci ústavní stížnosti JUDr. K. M., správkyně konkursní podstaty úpadce P., a. s., v likvidaci, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2004 č. j. 22 Ca 405/2004-57, kterým bylo rozhodnuto ve věci rozhodnutí správce daně o zamítnutí žádosti stěžovatelky o vrácení daňového přeplatku.

Výrok

I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2004 č. j. 22 Ca 405/2004-57 došlo k porušení čl. 4 odst. 4 a čl. 11 odst. l věty druhé Listiny základních práv a svobod. Dále jím bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a princip rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2004 č. j. 22 Ca 405/2004-57 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. 1. 2005, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10.

Nahrávám...
Nahrávám...