dnes je 28.6.2022

Input:

Nález 210/2005 SbNU, sv. 39, K povinnosti obecných soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí; K zásadě volného hodnocení důkazů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 210

I. ÚS 455/05

K povinnosti obecných soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí
K zásadě volného hodnocení důkazů

Jednou ze základních zásad trestního řízení je zásada volného hodnocení důkazů, vyslovená v ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu.Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu jednoznačně vyplývající hranice této zásady, podle níž jsou obecné soudy (stejně jako všechny orgány činné v trestním řízení) povinny hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Z uvedené zásady vyplývá i určitý postup a kritéria hodnocení; důkazy je nutno vyčerpávajícím způsobem popsat a logicky i věcně přesvědčivým způsobem odůvodnit. Nároky na odůvodnění a podrobný rozbor provedených důkazů se potom zvyšují tam, kde si provedené důkazy vzájemně odporují. V opačném případě, pokud výše uvedený postup není zachován a z provedených důkazů obecný soud nevyvodí přesvědčivě zjištěný skutkový stav, nelze považovat proces dokazování za ústavně konformní.

Ústavní soud při posuzování procesu dokazování a hodnocení důkazů vyjádřil své závěry v ustálené rozhodovací praxi (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 464/99 ze dne 13. 7. 2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 19, nález č. 109). V těchto závěrech prohlásil, že k hlavním zásadám trestního řízení patří zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 trestního řádu), podle níž orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Tato zásada však není a být nesmí projevem libovůle, resp. svévole orgánů činných v trestním řízení. Je nezbytné ji strukturovat do konkrétních komponentů a kritérií. Jedním z nich, patřícím ke klíčovým, je transparentnost rozhodování čili nutnost důkazní postup vyčerpávajícím způsobem popsat a logicky i věcně přesvědčivým způsobem odůvodnit. Uvedený požadavek vtělil zákonodárce do soustavy nároků kladených na odůvodnění rozsudku (§ 125 trestního řádu).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 24. listopadu 2005 sp. zn. I. ÚS 455/05 ve věci ústavní stížnosti M. R. proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 578/2005 ze dne 18. 5. 2005, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 2/2005-199 ze dne 26. 1. 2005 a rozsudku Okresního soudu v Náchodě č. j. 1 T 138/2004-172 ze dne 24. 11. 2004, kterými byl stěžovatel uznán vinným trestným činem výtržnictví a poškozování cizí věci.

Výrok

I. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 578/2005 ze dne 18. 5. 2005, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 2/2005-199 ze dne 26. 1. 2005 a rozsudek Okresního soudu v Náchodě č. j. 1 T 138/2004-172 ze dne 24. 11. 2004 se zrušují.

II. Návrhu stěžovatele, že náklady na jeho zastoupení zaplatí stát, se nevyhovuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 578/2005 ze dne

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...