dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 21/2005 SbNU, sv. 36, K rozhodování soudu o rozhodnutí pozemkového úřadu vydaného v rámci obnovy řízení, v němž bylo rozhodováno o přiznání vlastnictví k zemědělským nemovitostem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 21

II. ÚS 316/03

K rozhodování soudu o rozhodnutí pozemkového úřadu vydaného v rámci obnovy řízení, v němž bylo rozhodováno o přiznání vlastnictví k zemědělským nemovitostem

Podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), se novým rozhodnutím ve věci původní rozhodnutí ruší. Ve věci, v níž rozhodl pozemkový úřad o přiznání vlastnictví podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, není možné zrušit původní pravomocné rozhodnutí pozemkového úřadu, aniž by bylo o přiznání vlastnictví k nemovitostem znovu rozhodnuto. Teprve nové pravomocné rozhodnutí ve věci (iudicium rescissorium) může zrušit rozhodnutí původní.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 1. února 2005 sp. zn. II. ÚS 316/03 ve znění opravného usnesení ze dne 14. dubna 2005 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. J. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze 4. 12. 2002 sp. zn. 30 Ca 259/2000, jímž bylo částečně potvrzeno a částečně zrušeno rozhodnutí pozemkového úřadu o zrušení 2 rozhodnutí pozemkového úřadu o přiznání vlastnictví k zemědělským nemovitostem, u nichž byla povolena obnova řízení.

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2002 č. j. 30 Ca 259/2000-35 ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2003 č. j. 30 Ca 259/2000-52 se ve výroku I. a III. zrušuje.

II. Ve zbývající části se návrh odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 6. 2003, se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, a to s odkazem na údajné porušení čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel ve svém návrhu rozsáhle popisuje dosavadní vývoj věci i obsah doposud vydaných rozhodnutí. Zmiňuje též námitky, které v průběhu dosavadního řízení vznášel a které má proti předchozím rozhodnutím ve věci. Pokud jde o napadené rozhodnutí, vytýká stěžovatel soudu v prvé řadě skutečnost, že rozhodl ve věci bez jednání, k čemuž účastníci nedali souhlas. Interpretaci a aplikaci ustanovení § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tak jak je provedl obecný soud, označil stěžovatel za protiprávní. Domnívá se, že soud (i správní orgán) pominul jeho odkaz na judikaturu Ústavního soudu k dané problematice. Dále namítá nesprávnost postupu soudu, pokud potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu v Třebíči, pozemkového referátu, jen ve výroku I., kterým byla předchozí rozhodnutí o vlastnictví zde uvedených nemovitostí v projednávaném řízení zrušena, a zrušil výrok II. a III. rozhodnutí pozemkového úřadu, jimiž bylo o vlastnictví zde uvedených nemovitostí rozhodnuto. Takové rozhodnutí soudu považuje za nevykonatelné. Zrušení dvou pravomocných rozhodnutí se musí uskutečnit

Nahrávám...
Nahrávám...