Nález 20/2004 SbNU, sv. 32, K průtahům v soudním řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 20
IV. ÚS 278/03
K průtahům v soudním řízení
Ústavní soud je si vědom toho, že právní řád České republiky mu nedovoluje napravit vadný postup nalézacího soudu jinak než výrokem v nálezu uvedeným. Absence jiných možností nápravy však nemůže být důvodem k tomu, aby Ústavní soud rezignoval na využití těch prostředků, kterými k odstranění protiústavního odpírání práva na spravedlivý proces způsobeného průtahy řízení disponuje, tedy aby nařídil soudu v zásazích do základního práva stěžovatele nepokračovat.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 12. února 2004 sp. zn. IV. ÚS 278/03 ve věci ústavní stížnosti R. H. proti průtahům v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 204/93.
Výrok
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se ukládá, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 23 C 204/93 a aby neprodleně v této věci jednal.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 5. 2003 se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud uložil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepokračovat v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 23 C 204/93 a neprodleně v této věci jednat. Dovozuje, že uvedený soud svou nečinností porušuje právo stěžovatele na projednání jeho žaloby bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Stěžovatel ve stížnosti uvádí, že dne 8. 12. 1993 byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podán návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví objektu bydlení a garáže v ulici B., P. 4, p. č. 493, a pozemku p. č. 493 a 484/6 k. ú. M. (dále jen „předmětné nemovitosti“). Soud ve věci dosud meritorně nerozhodl. Stěžovatel uvádí, že na průtahy v řízení podával opakovaně stížnosti, a to dne 17. 8. 2000, dne 25. 6. 2001, dne 12. 4. 2002 a dne 25. 10. 2002. Tyto stížnosti zůstaly ze strany soudu bez odpovědi a nebyla zjednána náprava. Postupem soudu vzniká stěžovateli újma, neboť nemůže předmětné nemovitosti řádně užívat a nakládat s nimi, především realizovat na pozemku zamýšlenou stavbu. Zároveň se zvyšují ceny pozemků, které mají být předmětem vypořádání, a i tím vzniká stěžovateli další škoda. Postupem soudu tak mělo být podle stěžovatele zasaženo do jeho základních práv daných čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Zároveň mělo být zasaženo do základního práva stěžovatele daného čl. 11 odst. 1 Listiny, podle kterého má vlastnické právo všech účastníků stejný zákonný obsah a ochranu, a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, podle kterého má každá osoba právo pokojně užívat majetek.
Obvodní soud pro Prahu 4 k výzvě Ústavního soudu podal k ústavní stížnosti vyjádření, v němž poukázal na to, že ve věci proběhlo nespočet jednání, byli vyslechnuti svědci, provedeny písemné důkazy a nařízeny znalecké posudky. Několik jednání neproběhlo pro špatný zdravotní stav žalované.
Podle § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něho očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že oba účastníci, a to stěžovatel podáním doručeným…
