dnes je 8.12.2024

Input:

Nález 191/2005 SbNU, sv.39, K principu ochrany autonomie smluvních projevů vůleK prorogaci místní příslušnosti soudu podle § 89a občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 191

II. ÚS 691/04

K principu ochrany autonomie smluvních projevů vůle
K prorogaci místní příslušnosti soudu podle § 89a občanského soudního řádu

Při interpretaci a aplikaci konkrétních ustanovení jednoduchého práva, v nichž se odráží čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod(dále jen „Listina“) a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky jako objektivní ústavní princip, jsou orgány státní moci povinny postupovat tak, aby nezasáhly do subjektivního práva jednotlivce na autonomii vůle.

Pokud obecné soudy interpretovaly a aplikovaly ustanovení § 89a občanského soudního řádu natolik formalistickým a restriktivním způsobem, že zcela vyloučily možnost naplnění dohody smluvních stran o prorogaci, zasáhly do práva garantovaného čl. 2 odst. 3 Listiny, a v důsledku toho i do práva podle čl. 38 odst. 1 Listiny.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 5. října 2005 sp. zn. II. ÚS 691/04 ve věci ústavní stížnosti G. M. A., a. s., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2004 č. j. 30 Co 466/2004-26, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2004 č. j. 48 C 168/2004-15, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou jako soudu místně příslušnému.

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2004 č. j. 30 Co 466/2004-26 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 3 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále též „obvodní soud“) ze dne 26. 5. 2004 č. j. 48 C 168/2004-15, jímž tento soud postupem dle § 105 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou jako soudu místně příslušnému.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že dne 21. 10. 2003 podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu, jíž se z titulu leasingové smlouvy domáhal zaplacení 14 386 Kč s příslušenstvím. Jako bydliště žalované bylo uvedeno D., PSČ 468 61. V žalobě stěžovatel upozornil, že místní příslušnost soudu dovodil s ohledem na ustanovení § 89a o. s. ř. a příslušný článek Všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu G. C. L., a. s., verze č. 01/2001 (dále jen „VOP“), které jsou nedílnou součástí předmětné leasingové smlouvy. V leasingové smlouvě byla mezi účastníky sjednána dohoda ve smyslu ustanovení § 262 obchodního zákoníku (dále též „obch. zák.“), že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Spolu s žalobou stěžovatel soudu zaslal ověřenou kopii leasingové smlouvy, z níž je patrna vůle stran učinit verzi 01/2001 VOP nedílnou součástí leasingové smlouvy, a přiložil VOP v podobě, v jaké je smluvní strany přijaly.

Nahrávám...
Nahrávám...