dnes je 3.10.2024

Input:

Nález 137/1998 SbNU, sv.12, K přechodu práv při společném nájmu bytu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 12, nález č. 137

I. ÚS 34/98

K přechodu práv při společném nájmu bytu

Krajský soud v Brně opírá své rozhodnutí o § 181 občanského zákoníku v původním znění a o § 708 občanského zákoníku v platném znění. Tento předpis však platí pouze pro případ, kdy trvale opustí společnou domácnost výlučný nájemce bytu; nelze jej použít tehdy, jestliže zemře (nebo trvale opustí společnou domácnost) občan, kterému svědčí právo společného nájmu bytu (§ 700 odst. 1 občanského zákoníku). O společný nájem bytu jde tam, kde má více osob k bytu stejná práva omezená vždy jen právem druhého (dalšího) spolunájemce. U všech musí jít o práva neodvozená. Jde o právní stav, nikoli o faktické společné bydlení. Pokud stěžovateli a jeho sestře vzniklo ze zákona právo společného užívání bytu, pak dohoda o odevzdání a převzetí bytu měla být uzavřena mezi Podnikem bytového hospodářství Brno 2 a oběma společnými uživateli. Toto právo, které se transformovalo v právo nájemní (§ 871 občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů), existenci společné domácnosti nevyžaduje. Proto § 708 občanského zákoníku (opuštění společné domácnosti) je neaplikovatelný na případy, které podléhají režimu § 700 občanského zákoníku, upravujícího společný nájem. Zemře-li spolunájemce, odpadá druhému spolunájemci omezení jeho práva k bytu (ta se rozšíří). Do práv zemřelého nevstupují osoby uvedené v § 706 občanského zákoníku a přechod práva na ně zde nenastává do doby, než zůstane poslední nájemce v bytě. Totéž se týká i situace, kdy spolunájemce společný byt opustil.

U společného nájmu bytu nelze v případě opuštění bytu jedním z nájemců podat proti němu s úspěchem žalobu na vyklizení bytu, leč toliko výpověď z nájmu bytu za podmínek § 711 odst. 1 písm. h) občanského zákoníku.

Nesprávnou interpretaci hmotněprávního ustanovení při aplikaci práva nelze sice v zásadě podřadit pod ta pochybení, jejichž důsledky řeší čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, leč taková interpretace může být důvodem zrušení rozhodnutí státního orgánu Ústavním soudem tehdy, pokud je jí zasaženo některé z ústavních hmotných subjektivních práv (viz nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 31/97, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu - svazek 8, nález č. 66).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. listopadu 1998 sp. zn. I. ÚS 34/98 ve věci ústavní stížnosti M. B. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 11. 11. 1997 sp. zn. 20 Co 560/96 a proti rozsudku Městského soudu v Brně z 18. 4. 1996 sp. zn. 31 C 434/92 o uložení povinnosti vyklidit byt.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 1997 sp. zn. 20 Co 560/96 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 4. 1996 sp. zn. 31 C 434/92 se zrušují.

II. Odůvodnění

V právní věci navrhovatelky M. K. - vlastnice domu čp. 12 v Brně, B. náměstí, proti odpůrci - stěžovateli M. B. - bylo rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 4. 1996 č. j. 31 C 434/92-58 odpůrci uloženo vyklidit byt č. 6 ve II. poschodí domu v Brně, B. nám. č. 12, do tří dnů od právní moci rozsudku. Městský soud v Brně vzal za prokázáno, že původními společnými uživateli, resp. nájemci, předmětného

Nahrávám...
Nahrávám...