dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 123/2005 SbNU, sv. 37, K právu osoby zúčastněné na řízení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 123

I. ÚS 60/05

K právu osoby zúčastněné na řízení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu

Pokud procesní předpis přiznává určité osobě postavení účastníka řízení či osoby zúčastněné na řízení (§ 33 a 34 soudního řádu správního), je povinností soudu s touto osobou jednat jako s účastníkem či osobou zúčastněnou na řízení až do okamžiku, kdy jí bude právně relevantním způsobem sděleno (např. usnesením dle § 34 odst. 4 soudního řádu správního), že jí takové procesní postavení nepřísluší. Jakýkoliv jiný postup soudu, zejména je-li účastník či osoba zúčastněná na řízení soudem ignorována, je v rozporu s principem spravedlivého procesu a právního státu.

Okruh účastníků řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 1 soudního řádu správního) v případě, že kasační stížnost podá účastník původního řízení, se liší od okruhu účastníků řízení v případě, kdy podá kasační stížnost osoba zúčastěná na původním řízení. Postup Nejvyššího správního soudu, který kasační stížnost osoby zúčastěné na původním řízení s odkazem na § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního odmítl proto, že v téže věci již byla podána kasační stížnost účastníkem původního řízení, je v rozporu s ústavně zaručeným právem stěžovatele na spravedlivý proces, neboť je jím zamezeno tomu, aby kasační stížnost stěžovatele byla soudem projednána.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně - ze dne 15. června 2005 sp. zn. I. ÚS 60/05 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. p. N. P., a. s., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. října 2004 č. j. 7 Afs 127/2004-50, jímž byla odmítnuta kasační stížnost stěžovatelky jako osoby zúčastněné na řízení.

Výrok

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004 č. j. 7 Afs 127/2004-50 se zrušuje.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 2. 2005, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Svou ústavní stížnost opírá stěžovatelka o následující důvody.

Napadeným unesením Nejvyššího správního soudu byla odmítnuta kasační stížnost stěžovatelky s odkazem na § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož soud odmítne usnesením návrh, jestliže o této věci již u soudu probíhá řízení. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že o věci již probíhá řízení, neboť proti předmětnému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále též „krajský soud“) byla již dříve podána kasační stížnost správcem konkursní podstaty stěžovatelky. Stěžovatelka s názorem Nejvyššího správního soudu nesouhlasí, neboť má za to, že v řízení před krajským soudem byli účastníky řízení JUDr. M. J. jako žalobce a Finanční úřad v Nové Pace jako žalovaný, nikoli stěžovatelka, která byla osobou zúčastněnou na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s. Stěžovatelka odkazuje na ustanovení § 102 a 105 s. ř. s., z nichž dle jejího názoru vyplývá, že pokud podal

Nahrávám...
Nahrávám...