dnes je 11.8.2022

Input:

Nález 114/2005 SbNU, sv. 37, K rozsahu přezkumné činnosti správního soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 114

I. ÚS 605/03

K rozsahu přezkumné činnosti správního soudu

Jak již Ústavní soud několikrát vyslovil, účel a smysl právních předpisů není možné hledat pouze ve slovech a větách toho kterého předpisu, ve kterém jsou vždy také přítomny i principy uznávané demokratickými právními státy. Lze říci, že tyto zásady platí tím spíše v řízeních, ve kterých dochází k aplikaci zákonů, kterými se demokratický právní stát snaží reagovat na křivdy vzniklé za minulého nedemokratického režimu, jenž byl zákonem č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, označen za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 2. června 2005 sp. zn. I. ÚS 605/03 ve věci ústavní stížnosti V. F. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. 5 A 544/2002 a proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 5. 2002 č. j. 671 115 0281, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.

Výrok

I. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. 5 A 544/2002 se zrušuje.

II. Návrh na zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 5. 2002 č. j. 671 115 0281 se zamítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností se stěžovatel s odvoláním na čl. 4 odst. 4 a čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. 5 A 544/2002 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále též jen „ČSSZ“) zedne 2. 5. 2002 č. j. 671 115 0281, kterým byla zamítnuta jeho žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje zaosvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, (dále jen „zákon č. 261/2001 Sb.“).

V ústavní stížnosti stěžovatel v podstatě uvedl, že byl odsouzen rozsudkem Vojenského obvodového soudu v Litoměřicích ze dne 27. května 1987 sp. zn. 4 T 115/87 pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců nepodmíněně. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 21. listopadu 2001 sp. zn. 5 Nt 1009/2001 byl uvedený rozsudek zrušen a ve věci byla povolena obnova řízení. Následným rozsudkem z téhož dne sp. zn. 5 T 195/2001 byl

Nahrávám...
Nahrávám...