dnes je 26.1.2023

Input:

Nález 110/2000 SbNU, sv. 19, K výkladu pojmu rozhodnutí správního orgánu procesní povahy podle § 248 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 110

III. ÚS 593/99

K výkladu pojmu rozhodnutí správního orgánu procesní povahy podle § 248 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Podle § 244 a dalších občanského soudního řádu přezkoumávají soudy ve správním soudnictví zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy. Podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se může ručitel odvolat proti výzvě k plnění platební povinnosti. V odvolání může namítat pouze skutečnost, že není ručitelem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo že již bylo zaplaceno.

V případě rozhodnutí instančně vyššího správce daně jde vždy o posouzení právních a skutkových okolností případu, které se týkají postavení ručitele z hlediska namítaného ručení (případně tvrzení, že ručitelem není). V rozhodnutí o povolení přezkumu musí proto pečlivě zvážit dodržení zákonnosti rozhodnutí a zejména i skutkový stav v podobě existence skutečností, které alespoň naznačují, že ten, kdo je označen za ručitele, jím být nemusí. Pokud by instančně vyšší správce daně nepřihlédl k porušení právního předpisu, tedy podstatné vadě řízení, nebo k tomu, že skutkové okolnosti alespoň nasvědčují tomu, že ten, kdo je označen za ručitele, jím nemusí být, zůstal by při extenzivním výkladu pojmu „procesní rozhodnutí“ stěžovatel v tomto řízení bez soudní ochrany, která je mu Listinou základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1 a 2 zaručena.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 13. července 2000 sp. zn. III. ÚS 593/99 ve věci ústavní stížnosti ing. J. F. ml. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 1. 9. 1999 sp. zn. 29 Ca 32/99 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. září 1999 č. j. 29 Ca 32/99-31 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem doručeným osobně Ústavnímu soudu dne 2. prosince 1999, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. září 1999 č. j. 29 Ca 32/99-31 o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 2. prosince 1998 č. j. 5961/98/FŘ/150 o zaplacení daňového nedoplatku. Uvedeným rozhodnutím soudu se cítí být dotčen v základních právech a svobodách plynoucích z čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 32/99, jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z příloh ústavní stížnosti, bylo zjištěno následující:

Žalobou Krajskému soudu v Brně se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 2. prosince 1998 č. j. 5961/98/FŘ/150, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu Brno-venkov ze dne 22. července 1998 č. j. 93199/98/293940/2246 - výzvě k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a

Nahrávám...
Nahrávám...