dnes je 8.12.2024

Input:

Nález 108/2000 SbNU, sv.19, K obnově správního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 108

II. ÚS 55/2000

K obnově správního řízení

Za situace, kdy zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), na rozdíl od zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nevylučuje obnovu správního řízení ani po podání návrhu na soudní přezkum ani po pravomocném přezkoumáni rozhodnutí orgánu veřejné správy soudem, je dána pravomoc správního orgánu rozhodnout o obnově řízení a posléze v novém řízení vydat rozhodnutí o věci samé i poté, co byl vydán rozsudek v rámci soudního přezkumu. Není žádného přesvědčivého argumentu pro tezi, že po soudním přezkumu správního rozhodnutí by ze zákonných důvodů nemohlo správní řízení proběhnout znovu, tím spíše, že po vydání rozhodnutí v novém řízení by mohl být opět podán návrh na soudní přezkum. Tento názor vychází z přesvědčení, že před požadavkem právní jistoty má přednost zájem na správném a spravedlivém rozhodnutí.

Nutno připustit, že mezi správním řádem účinným od 1. ledna 1968 a příslušnou částí občanského soudního řádu týkající se správního soudnictví, účinnou od 1. ledna 1992, je určitá nejednotnost, při Ústavě České republiky odpovídajícím výkladu těchto právních norem a jejich užití lze však tyto procesní právní předpisy zharmonizovat.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 11. července 2000 sp. zn. II. ÚS 55/2000 ve věci ústavní stížnosti R. M. na nečinnost Okresního pozemkového úřadu v Olomouci v řízení o stěžovatelově návrhu na restituci pozemku vedeném pod č. j. PÚ-2054/92/Pol/O/I.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje.

Ústavní soud zakazuje Okresnímu pozemkovému úřadu v Olomouci, aby svou nečinností ve stěžovatelově věci vedené pod č. j. PÚ-2054/92/Pol/O/I pokračoval v porušování práva zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a přikazuje mu, aby v této věci postupoval v dalším řízení.

II. Odůvodnění

Stěžovatel v ústavní stížnosti doručené poštou Ústavnímu soudu 27. 1. 2000 navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem zakázal Okresnímu pozemkovému úřadu v Olomouci v jeho věci vedené pod č. j. PÚ-2054/92/Pol/0/I pokračovat v porušování jeho ústavně zaručeného práva tím, že zůstane i nadále nečinný. Uvedl, že Okresní pozemkový úřad v Olomouci déle než jeden a půl roku nečiní žádné úkony v jeho restituční věci, ačkoliv rozsudkem Krajského soudu v Ostravě z 24. 6. 1998 č. j. 22 Co 308/97-32 bylo rozhodnutí pozemkového úřadu v této věci vydané v obnoveném řízení zrušeno a věc byla Okresnímu pozemkovému úřadu v Olomouci vrácena k dalšímu řízení. Příčinou této nečinnosti je nesprávný názor Okresního pozemkového úřadu v Olomouci, odlišný nejen od názoru stěžovatele, ale i od názoru Ministerstva zemědělství-Ústředního pozemkového úřadu, že obnova správního řízení poté, co jeho zákonnost už přezkoumával soud, byla nepřípustná, a i když soud správní rozhodnutí vydané v rámci obnovy řízení nejen zrušil, ale vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení, orgánu veřejné správy už nepřísluší ve věci znovu rozhodovat.

Okresní pozemkový úřad v Olomouci jako účastník řízení s návrhem nesouhlasil. Své stanovisko odůvodnil vázaností správního orgánu právním názorem soudu. Navíc namítl, že

Nahrávám...
Nahrávám...