dnes je 11.8.2022

Input:

Nález 106/2001 SbNU, sv. 23, K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 106

IV. ÚS 445/2000

K povaze výzvy celního úřadu k zaplacení celního dluhu ručitelem

Samotné prohlášení ručitele v záruční listině, byť bylo jeho přijetí celním orgánem potvrzeno formou rozhodnutí, povahu rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost podle § 32 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemůže mít, neboť ručitelova povinnost splnit dluh za dlužníka - čemuž svědčí samotná podstata institutu ručení - se aktualizuje teprve tehdy, když sám dlužník svůj dluh včas a řádně nesplní; přitom až výzvou určenou ručiteli se ten dovídá o tom, že dlužník, za splnění jehož povinnosti clo zaplatit převzal ručení, svůj dluh v konkrétní výši nesplnil. Teprve touto výzvou je tak určenému ručiteli - jak tomu ostatně nasvědčuje i obsah výzvy - ukládána povinnost k zaplacení nedoplatku ve stanovené lhůtě, v konkrétní výši za dlužníka, který jej sám v určené lhůtě nezaplatil. Teprve tuto výzvu, a to přes její označení, je tak možno považovat za rozhodnutí vydané podle § 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., a výzva se tak stává v poměru k ručiteli při vymáhání nedoplatku exekučním titulem, a již z tohoto důvodu je třeba ji hodnotit jako rozhodnutí materiální povahy.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 10. července 2001 sp. zn. IV. ÚS 445/2000 ve věci ústavní stížnosti OWS S., s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 2000 sp. zn. 30 Ca 89/2000, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě, jíž se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni z 20. 1. 2000 č. j. 11004/1-2069/10/99, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava z 30. 8. 1999 č. j. 7434/99, jímž byla stěžovateli jako ručiteli uložena povinnost uhradit celní dluh.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2000 č. j. 30 Ca 89/2000-8 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem s tvrzením, že došlo k porušení základních práv chráněných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy České republiky, domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 2000 sp.zn. 30 Ca 89/2000, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě, jíž se domáhal přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství v Plzni ze dne 20. 1. 2000 č. j. 11004/1-2069/10/99, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Folmava ze dne 30.8. 1999 č. j. 7434/99.

Z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30Ca 89/2000 a tvrzení uvedených v ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že Celní úřad Folmava vydal dne 30. 8. 1999 výzvu ručiteli (stěžovatel) k zaplacení splatného nedoplatku za dlužníka pana P.K., kterou mu byla uložena povinnost uhradit celní dluh ve výši 306 452 Kč, neboť dlužník jej v zákonem stanovené lhůtě neuhradil, a stěžovatel za něj poskytl Celnímu úřadu Folmava záruku ve výši 500 000 Kč. Stěžovatelovo odvolání, ve kterém namítal neplatnost záruční listiny, bylo výše uvedeným rozhodnutím celního ředitelství podle § 50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zamítnuto.

Krajský soud v Plzni pak shora označeným usnesením řízení o žalobě,

Nahrávám...
Nahrávám...