dnes je 7.12.2022

Input:

Nález 104/2000 SbNU, sv. 19, K návrhu na zrušení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 287/1997 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 104

Pl. ÚS 18/99

K návrhu na zrušení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 287/1997 Sb.

Ústavní soud zastává názor, že soudci se nenacházejí v jakémsi „právním a ekonomickém vakuu“, které by je zcela izolovalo od okolní hospodářské a sociální reality. Nelze tedy kategoricky tvrdit, že soudci mají apriorní právo na takové materiální zabezpečení, které nemůže být legislativní formou žádným způsobem a za žádných okolností změněno.

Nález

pléna Ústavního soudu ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. ÚS 18/99 ve věci návrhu Městského soudu v Brně na zrušení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 287/1997 Sb. (nález byl vyhlášen pod č. 320/2000 Sb.).

I. Výrok

Návrh se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 23. 9. 1999 návrh Městského soudu v Brně na zrušení zákona č. 287/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.

Předsedkyně senátu JUDr. Eva Gottwaldová jednající za Městský soud v Brně podle § 30 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) uvedla, že podle § 109 odst. 1 písm. b) druhé a třetí věty občanského soudního řádu přerušila řízení o žalobě soudce Nejvyššího soudu domáhajícího se zaplacení 62 000 Kč s příslušenstvím, které mu měly být vyplaceny v lednu 1998 jako další plat za druhé pololetí roku 1997 podle § 4 zákona č. 236/1995 Sb. V důsledku novelizace zákonem č. 287/1997 Sb. mu tato částka vyplacena nebyla, přestože mu na ni vznikl nárok.

Protože zákon, kterého mělo být při řešení věci použito, je podle názoru navrhovatele v rozporu s ústavním zákonem, podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky předložil věc po přerušení řízení Ústavnímu soudu. Městský soud v Brně vytýká napadenému zákonu jeho retroaktivnost, čímž mělo dojít k porušení principu právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo. Vychází při tom z tvrzení žalobce, že mu nárok na další plat za druhé pololetí roku 1997 při splnění podmínek stanovených v § 4 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb. vznikl již dne 29. 9. 1997 a že nelze žádným dalším zákonem rušit již jednou nabytý nárok. Došlo tím k závažnému porušení čl. 1, čl. 4 a čl. 28 Listiny základních práv a svobod.

Protože návrh splňoval formální náležitosti návrhu na zrušení zákona a byl učiněn podle § 64 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud vyžádal od obou komor Parlamentu České republiky vyjádření k návrhu.

Ve vyjádření Poslanecké sněmovny podepsaném předsedou prof. Ing. Václavem Klausem, CSc., je uvedeno: Zákon č. 287/1997 Sb. novelizuje zákon č. 236/1995 Sb. tak, že za § 4 upravující další plat představitelů

Nahrávám...
Nahrávám...