3.12.2 Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing. Olga Krchovová
Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2022 činí výše minimální mzdy 16 200 Kč. Pro účely minimálního vyměřovacího základu platí základní sazba minimální měsíční mzdy uvedená v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
U pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.
Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele
Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 5 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu.
Příklad 2 – zaměstnanec pracuje a pečuje o dítě
Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a má zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 6 400 Kč. Zkrácený úvazek je z důvodu péče o toto dítě. Rodičovský příspěvek již nepobírá.
Zaměstnankyně patří mezi specifické pojištěnce státu, u kterých jsou stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do této kategorie. Skutečnost, že pečuje o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let, dokládá čestným prohlášením (splnění podmínky celodenní a řádné péče).
Příklad 3 – pojištěnec státu
Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 5 955 Kč měsíčně.
Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii "M" vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie "M" se použije kód "U".
Předpokládejme, že zaměstnankyně využije možnosti být na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.
V kategorii "M" zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě, vrátí se do zaměstnání na kratší pracovní úvazek a již nebude pobírat ani rodičovský příspěvek, bude patřit mezi osoby, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, pokud nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu právě z důvodu péče o dítě do 7 let. Kategorie "M" musí být ukončena s použitím kódu "U". Nadále však bude osobou, která celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do sedmi let věku nebo o dvě děti do 15 let (kód "L").
Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená
Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnky do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu "M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.
1. Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii "M" nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód "M" s použitím kódu "U". V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód "M".
Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.
Jestliže v této době již nepobírá rodičovský příspěvek, pak musí zaměstnavatel oznámit ukončení kódu "M" s použitím kódu "U" a nově zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu "L". Po návratu do zaměstnání je nutné ukončit i kód "L" s použitím kódu "T".
2. Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie "M" použitím kódu "U". Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu "M".
Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené
Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou.
Mezi pojištěnce státu patří také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu "M" a ukončení rodičovské dovolené kódem "U".
Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima
Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.
U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 10 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 8 000 Kč.
Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu
Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něj je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 2 500 Kč a u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.
Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od zaměstnavatele A doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.
*) Výše minimálního pojistného činí 2 187 Kč, v našem příkladu činí pojistné 2 188 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u každého zaměstnavatele v souladu s právní úpravou.
Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ
Podnikání je hlavním zdrojem příjmu
Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. Zaměstnavateli musí zaměstnanec prokázat, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která činí pro rok 2022 2 627 Kč měsíčně.
Podnikání není hlavním zdrojem příjmu
V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1.
Příklad 10 – částečná nezaměstnanost a doplatek do minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy zaměstnancům ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě nízké mzdy může být z důvodu snížené náhrady vyměřovací základ pro zdravotní pojištění pod výší minimální mzdy.
Pokud náhrada ušlého výdělku ve výši 60 % průměrného výdělku bude nižší než minimální vyměřovací základ, musí doplatek do minima hradit v plné výši zaměstnavatel. Současně se jedná o daňově účinný náklad.
Příklad 11 – neplacené volno a neomluvená absence
Zaměstnavatel nemá povinnost sledovat pro účely zdravotního pojištění pracovní volno bez náhrady příjmu ani neomluvenou absenci, neboť tyto skutečnosti již nemají vliv na odvod zdravotního pojištění.
…