dnes je 23.4.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 564

1.2.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

1.5.1.3.6
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 564

Mgr. Pavla Krejčí

[Změna právního jednání]

Komentované ustanovení stanovuje formu právního jednání, kterým se mění obsah předchozího právního jednání. "Ustanovení hovoří poněkud nepřesně o změně obsahu právního jednání. Obsahem právního jednání je určení právních následků, které takové jednání působí, tedy určení vzniku, změny nebo zániku určitých práv a povinností. Po obsahové stránce lze právní jednání měnit pouze do doby, než vznikne, poté lze měnit již pouze subjektivní práva či povinnosti, které byly takovým jednáním založeny."1

Typy forem pro právní jednání

Komentované ustanovení rozeznává dva typy forem právního jednání:

  • - forma právního jednání, kterou vyžaduje zákon,
  • - forma právního jednání podle ujednání stran.

Forma předepsaná zákonem

Pokud se mění obsah právního jednání, jehož forma je předepsána zákonem, pak musí být změna obsahu tohoto jednání uskutečněna v téže nebo přísnější formě (rozeznáváme formu textovou, formu písemnou, formu písemnou s ověřenými podpisy a formu úřední listiny)2. Písemné právní jednání tak může být změněno např. notářským zápisem. Zákon z tohoto pravidla může stanovit výjimky. Tento zákonný požadavek je logický, neboť by pak bylo téměř zbytečné, aby právní úprava formu právního jednání stanovovala. Určitá forma právního jednání bývá zákonem stanovena na ochranu právní jistoty u těch právních vztahů, která jsou pro společnost nějakým způsobem více významné (např. § 560 – ochrana právních vztahů k nemovitostem).

Dohodnutá forma právního jednání

Pokud byla pro původní právní jednání stanovena forma dohodou stran, pak lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to původní ujednání stran nevylučuje. Ujednání o právní formě se tedy vztahuje vždy pouze na konkrétní jednání, které ovšem může vyloučit změnu tohoto jednání v jiné než smluvené právní formě. Pokud si totiž smluvní strany dohodly, že pro uzavření smlouvy užijí určitou formu, platí vyvratitelná právní domněnka, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena (§ 1758). To platí i pro případy, pokud projeví jedna strana vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Na druhou stranu je třeba komentované ustanovení vykládat i v souladu s § 582, podle kterého pro nedodržení formy právního jednání ujednané stranami lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li ještě plněno. Toto

Nahrávám...
Nahrávám...