dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 429 - Sídlo podnikatele

13.7.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

1.2.5.4.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 429 - Sídlo podnikatele

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Právní úprava sídla právnických osob byla dosud obsažena především v § 19c ObčZ.

Sídlo v NOZ

Jedním z hlavních identifikačních znaků podnikatele je jeho sídlo. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že NOZ již nerozlišuje termín sídlo a místo podnikání, tj. všichni podnikatelé (fyzické i právnické osoby) budou mít vždy sídlo.

Při ustavení právnické osoby je třeba určit její sídlo. U právnické osoby přitom podle § 136 odst. 2 NOZ platí, že zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. V této souvislosti je třeba ale upozornit, že ZOK nevyžaduje jako podstatnou náležitost společenské smlouvy u s. r. o či stanov u a. s., aby v nich bylo uvedeno sídlo společnosti. To je třeba dovodit až z ustanovení § 136 odst. 2 NOZ.

Sídlo je možné v zakladatelském právním jednání (např. ve společenské smlouvě či ve stanovách) určit následujícím způsobem:

  • Jako sídlo se uvede pouze obec, v níž je umístěno sídlo podnikatele (např. Praha, Brno, Beroun apod.). Tento postup je velmi praktický, protože pokud se pak mění sídlo v rámci obce (např. v rámci Prahy) např. u s. r. o. nebo a. s., není třeba, aby se měnila společenská smlouva či stanovy. Změna sídla tak bude plně v kompetenci statutárního orgánu společnosti. Do obchodního rejstříku ale musí být zapsána celá adresa sídla, tj. i přesný název obce, údaj o příslušném veřejném prostranství (ulici, náměstí), pokud je v obci označení těchto veřejných prostranství zavedeno, uvedením popisného čísla domu, bylo-li domu přiděleno, číslem orientačním domu, je-li v obci orientační číslování zavedeno, a poštovním směrovacím číslem. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku je tedy třeba přiložit i rozhodnutí statutárního orgánu o umístění sídla na konkrétní adrese (např. Václavské náměstí 28, Praha 1, PSČ 110 00).

  • Jako sídlo se uvede celá adresa. Tento postup je nepraktický v případě, že pokud bude třeba změnit sídlo, půjde o změnu zakladatelského dokumentu a o takovém rozhodnutí musí být zejména u kapitálových společností pořízen notářský zápis. To je nejen časově a formálně náročné, ale přináší to společnosti i zvýšené finanční náklady na pořízení notářského zápisu.


Zápis do veřejného rejstříku

Sídlo je jednou z povinných náležitostí, které se zapisují u podnikatele do veřejného rejstříku (a to v případě, že jde o podnikatele, který se do veřejného rejstříku zapisuje). Zápisy do veřejného rejstříku by měly být upraveny novým zákonem o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, který byl v době zpracování komentáře schválen pouze PSP ČR.

Podle § 14 citovaného zákona by přitom mělo platit, že navrhovatel je povinen při návrhu na zápis doložit právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí v případě, pokud je právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. Typicky půjde o případy, kdy se zapisuje sídlo podnikatele v nemovitosti, která je podnikatelovým vlastnictvím a podnikatel je jako vlastník zapsán do katastru nemovitostí. V takovém případě není třeba právní důvod užívání nemovitosti (v tomto případě výpis z katastru nemovitostí) dokládat.

K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musejí být úředně ověřeny.

Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor, v nichž má umístěno svoje sídlo, po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.

Překvapivým ustanovením je právě komentovaný § 429 odst. 1 podle kterého platí, že sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Toto ustanovení vyvolává výkladové problémy, neboť otevírá

Nahrávám...
Nahrávám...