Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Josef Vacek
[Zanedbání náležitého dohledu] Dosavadní právní úprava Právní úprava obsažená v § 422 ObčZ zakotvovala solidární odpovědnost osoby, která je povinna nad škůdcem vykonávat dohled. Konkrétně ustanovení § 422 odst. 1 ObčZ uvádělo: „Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.“ ObčZ tak rozlišoval dvě situace. V prvním případě škůdce odpovídal za způsobenou škodu (škůdce byl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky), dohlížející osoba tudíž odpovídala společně a nerozdílně. Ve druhém případě škůdce neodpovídal za způsobenou škodu (škůdce nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky), dohlížející osoba pak odpovídala pouze sama. Nadto § 422 odst. 2 ObčZ zakotvoval princip zproštění se odpovědnosti dohlížející osoby, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbala. Ustanovení § 422 odst. 3 ObčZ pak stanovovalo pravidlo, podle kterého v případě, že dohled vykonávala organizace, neodpovídali za škodu její pracovníci, ale sama organizace. Odpovědnost pracovníků se řešila následně podle pracovněprávních předpisů.