dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2747 - Základní ustanovení

13.7.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

4.2.14.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2747 - Základní ustanovení

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava smlouvy o tichém společenství byla obsažena pouze v ObchZ, a to v ustanoveních § 673 až § 681. Právní úprava v NOZ je v zásadě obdobná, mění se mírně terminologie. Smlouva se v NOZ označuje jako smlouva o tiché společnosti (nikoliv o tichém společenství).

Tichá společnost, o které NOZ nově mluví (a jde o návrat k prvorepublikové terminologii), není samostatným subjektem práva, jde de facto o označení závazku (obligačního vztahu), který se mezi tichým společníkem a podnikatelem vytváří. Tichá společnost se tedy ani nezapisuje do obchodního či jiného rejstříku a údaj o vzniku tiché společnosti se nikde neuvádí.

Prvorepubliková judikatura


Nejvyšší soud Československé republiky, Rv I 916/28 [Vážný 8126]

Smlouvou o tiché společnosti zakládá se jen smluvní poměr mezi podnikatelem obchodní živnosti a mezi tichým společníkem, tichá společnost není však samostatným právním podmětem. "Společenské jmění“ i s podnikem jest podnikem původního podnikatele, komplementáře, na jehož podniku se tichý společník zúčastňuje vkladem. Pronajal-li komplementář dům tiché společnosti, v níž byl jediným komplementářem, pronajal ho vlastně sobě, a jest ten, komu dům dále pronajala tichá společnost, hlavním nájemníkem, nikoliv podnájemníkem.“
Smlouvou o tiché společnosti se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích jeho podnikání a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na čistém zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet.

Smluvními stranami smlouvy o tiché společnosti jsou tedy tzv. tichý společník, který poskytuje podnikateli určitý vklad, a podnikatel, který se oproti poskytnutí vkladu zavazuje vyplatit tichému společníkovi určitý podíl na zisku.

Tichý společník

Tichým společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, přičemž není podmínkou, aby tichý společník byl podnikatelem. Může jít tedy i o fyzickou osobu nepodnikatele, která má zájem "investovat“ určité finanční prostředky (vklad) do podnikání jiné osoby s tím, že jí v důsledku toho vzniká nárok na podíl na výsledku hospodaření takové osoby.

Příjemce vkladu

Smluvní stranou smlouvy o tiché společnosti na straně "příjemce vkladu“ může být pouze podnikatel. Nepodnikatel nemůže být příjemcem vkladu a smluvní stranou smlouvy. V takovém případě by nešlo o smlouvu o tiché společnosti.

Podnikatelem se v souladu s § 420 NOZ rozumí osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Za podnikatele se pak podle § 421 NOZ vždy považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a dále se má za to (vyvratitelná domněnka), že podnikatelem je i osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Účast pouze na některém ze závodů podnikatele

Smluvní strany si mohou ujednat, že se tichý společník bude účastnit svým vkladem na provozu pouze některého ze závodů podnikatele. Co se rozumí závodem (resp. obchodním závodem) definuje § 502 NOZ. Podle tohoto ustanovení je obchodní závod ("závod“) organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Jde tedy de facto o nové označení pro "podnik“, jak byl dosud používán ObchZ. Blíže k vymezení, co se rozumí závodem, viz § 502 NOZ. V této souvislosti pouze poukazujeme na to, že dosud bylo v právní teorii sporné, zda může mít podnikatel více podniků (dnešní terminologií závodů). Nyní je zjevné, že zákonodárce již počítá s tím, že podnikatel mít může více závodů.

Forma smlouvy, schválení smlouvy

Zatímco dosud byla pro smlouvu o tichém

Nahrávám...
Nahrávám...