dnes je 28.3.2024

Input:

Jednatel s.r.o.

1.11.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

Jednatel s.r.o.

Ing. Martin Veselý

V tomto článku rozebíráme postavení jednatele, základní pravidla dle zákona o obchodních korporacích a také aspekty daňové.

Právní úprava

Právní úprava

Při výkladu se odvoláváme na příslušná ustanovení ZOK, občanského zákoníku (NOZ) a ŽZ. V oblasti daňové jsou pak důležité zejména § 6 ZDP – závislá činnost, § 23 odst. 7 (spojené osoby), § 22 (nerezident), § 36 (srážková daň) aj. U daně z přidané hodnoty se zmiňujeme o § 5 ZDPH (ekonomická činnost). Také se věnujeme sociálnímu a zdravotnímu pojištění s přihlédnutím k vybraným paragrafům těchto zákonů.

Výklad

V článku se věnujeme postupně právním aspektům, odměňování jednatele a jeho vztahům ke společnosti s ručením omezeným, nechybí ani posouzení daňových výdajů. Krátce jsou komentovány vazby na zákon o dani z přidané hodnoty, zákonné pojistné.

Novely

Zmíníme se též o novelách daňových zákonů účinných od roku 2019.

Pokyn D-22

Na několika místech se odvoláváme též na publikovaný názor finanční správy z Pokynu D-22.

Statutární orgán

Podle ustanovení § 194 odst. 1 ZOK je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Jednatelem může být fyzická i právnická osoba. Je-li jednatelem právnická osoba, fakticky vykonává funkci jednatele pověřená osoba nebo statutární orgán této právnické osoby.

Ustanovení § 44 odst. 5 ZOK upřesňuje, že statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Obdobně hovoří i ustanovení § 194 odst. 2 ZOK. Společenská smlouva tak může z více jednatelů vytvořit kolektivní statutární orgán, jakýsi „sbor jednatelů“. Při rozhodování je v takovém případě potřebná většina jednatelů hlasujících pro konkrétní rozhodnutí týkající se vedení společnosti; toto pravidlo však může být modifikováno společenskou smlouvou.

Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, zvolí si svého předsedu (§ 44 odst. 3 ZOK), jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující. Usnášení pak probíhá za přítomnosti nebo jiné (např. e-mailové) účasti většiny členů a rozhoduje se většinou hlasů zúčastněných jednatelů (§ 156 odst. 1 NOZ). Jestliže více jednatelů kolektivní orgán nevytváří, rozhodují většinou všech jednatelů (§ 195 odst. 1 ZOK); společenská smlouva však může i tento způsob rozhodování upravit odchylně.

Jednatel jako člen orgánu

Určité nejasnosti po přijetí ZOK vyvolávalo nejednoznačné určení, zda jediný jednatel je považován za člena (v tomto případě jednočlenného) orgánu anebo je sám (statutárním) orgánem. Vzhledem k rozdílným daňovým dopadům obou variant bylo v rámci novelizace ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. potvrzeno, že jednatel se vždy považuje za člena statutárního orgánu, čímž byly daňové dopady vyjasněny a sjednoceny.

Obchodní vedení

Jednatel společnosti s ručením omezeným je osobou, která zajišťuje obchodní vedení společnosti. Je potřeba zdůraznit, že na kolektivní orgán tvořený více jednateli lze vztáhnout ustanovení § 156 odst. 2 NOZ a rozdělit působnost mezi jednotlivé jednatele podle určitých oborů. Ostatní jednatelé pak jsou povinni dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány.

Požadavky na jednatele

Vedle obchodního vedení jednatel zajišťuje a odpovídá za vedení účetnictví, předepsaných evidencí (např. pro účely DPH), seznamu společníků, podávání daňových přiznání, uložení společenské smlouvy do sbírky listin aj. Dále má povinnost na požádání informovat společníky o společnosti a předložit k nahlédnutí doklady společnosti (§ 155 ZOK), nejde-li o informace veřejně dostupné (§ 156 odst. 1 ZOK).

Pokud jde o předpoklady výkonu funkce, je vyžadována zejména bezúhonnost ve smyslu ŽZ (§ 46 odst. 1 ZOK), svéprávnost (§ 152 odst. 2 NOZ) a u podnikajících subjektů i zletilost (§ 152 odst. 3 NOZ). Výkon funkce je pak jednatel povinen provádět pečlivě, s potřebnými znalostmi, loajálně a s péčí řádného hospodáře.

Odměna, smlouva o výkonu funkce

Právní vztah mezi jednatelem a společností je upraven tzv. smlouvou o výkonu funkce, jejíž základní rysy jsou rovněž upraveny v ZOK. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a schválena valnou hromadou, včetně dodatků (§ 59 odst. 2 ZOK). Povinnými údaji (§ 60 ZOK) jsou zejména tyto údaje o odměňování:

  • vymezení všech složek odměn, včetně benefitů,

  • stanovení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu,

  • určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud mohou být přiznány.

K poslední podmínce dodejme, že výplatu podílů na zisku jednateli musí připouštět také společenská smlouva. V ostatním se podpůrně použije úprava smlouvy o příkazu.

Nicméně platí, že jednatelství lze platně vykonávat i bez smlouvy o výkonu funkce; v takovém případě ale jednatel nemá nárok na odměnu (§ 59 odst. 3 ZOK). Výkon funkce se pak přiměřeně řídí smlouvou o příkazu.

Není vyloučeno, aby jednatel platně pobíral i plnění nenároková. Zde však může vznikat problém s daňovou uznatelností (viz další text). Rozhodně lze doporučit veškerá plnění jednateli výslovně sjednat. To se týká i cestovních náhrad, které – na rozdíl od zaměstnanců – nejsou jednateli zákonem automaticky přiznány.

Pokyn D-22

V komentáři k § 24 ZDP je v tomto Pokynu uvedeno, že se jedná o pracovní cesty členů statutárních orgánů vykonávaných v souvislosti s výkonem této funkce, jestliže se konají na jiném místě, než je sídlo obchodní korporace.

Odpovědný zástupce

V praxi se často setkáváme se situací, kdy jednatel vykonává vedle své funkce i funkci odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Odpovědný zástupce je odpovědný za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů.

V souladu s § 11 ŽZ je každá právnická osoba povinna ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje podmínky pro výkon této funkce. Odpovědný zástupce se přednostně ustanoví z řad členů statutárního orgánu nebo osob, které jsou statutárním orgánem, což je u s.r.o. právě jednatel. Nelze-li jednatele jako odpovědného zástupce ustanovit, společnost ustanoví jinou osobu splňující požadované podmínky.

Jedna osoba může být odpovědným zástupcem nejvýše pro čtyři podnikatele.

Činnost odpovědného zástupce lze vykonávat buď v rámci příslušného právního vztahu (smlouvy o výkonu funkce, pracovního poměru), nebo v samostatném pracovním poměru.

Zákaz konkurence

V § 199 ZOK je nově upraven pro tuto oblast typický právní institut, a sice zákaz konkurence. Bez svolení všech společníků společnosti s ručením omezeným má jednatel zakázáno:

  • podnikání v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti,

  • zprostředkování obchodů společnosti pro jiného,

  • členství ve statutárním orgánu jiné osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání (ledaže se jedná o koncern),

  • účast na podnikání jako společník s neomezeným ručením.

Zákaz konkurence není nepřekonatelnou překážkou výkonu činnosti jednatele. Pokud nastala některá z výše uvedených situací, musí jednatel bezodkladně písemně oznámit vznik konkurenčního stavu všem společníkům. Nevysloví-li kterýkoli ze společníků s takovým stavem nesouhlas do jednoho měsíce od upozornění, stane se tento stav povoleným a může dále trvat.

Společenská smlouva může rozsah zákazu konkurence dále rozšířit, neboli jednateli určit další omezení činnosti. Při porušení zákazu konkurence se společnost může domáhat vydání odměny nebo postoupení pohledávky získané konkurenčním jednáním a náhrady škody.

Střet zájmů

Nad rámec zákazu konkurenčního jednání je jednatel omezen i pravidly o střetu zájmů uvedenými v ustanoveních §§ 54 až 57 ZOK. Dozví-li se jednatel, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a dozorčí radu nebo jiný kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, tedy valnou hromadu.

Jednání za společnost

Jednatel jedná za společnost způsobem a v rozsahu zapsaném v obchodním rejstříku. Ustanovení § 164 NOZ říká, že člen statutárního orgánu právnickou osobu zastupuje. Dřívější spor, zda jednatel za společnost jedná nebo ji zastupuje, vyřešil zákonodárce tím méně šťastným způsobem. Na tuto změnu nestačil reagovat v dalších právních předpisech.

Třeba ve vztahu k finančním orgánům zastupování společnosti neplatí, neboť § 25 DŘ jednatele mezi zákonnými zástupci neuvádí; jednání jednatele před finančními orgány je tak i nadále přímým jednáním za společnost.

Pozor!
Ve vztahu ke společnosti je ovšem jednatel spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) ZDP, což vyžaduje dodržení principu tržního odstupu u vzájemných transakcí.

Zdaňování odměny jednatele

Odměny jednatele – fyzické osoby jsou zdaněny prakticky shodně jako u zaměstnance. V zákoně jsou podřazeny pod příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) bod první ZDP. Po přijetí nového NOZ bylo možné přijmout výklad, že jednatel může být buď statutárním orgánem (zdanění podle bodu 3.), nebo jeho členem, pokud je jednatelů více (zdanění podle bodu 1.). To však mělo rozdílné daňové důsledky při zdanění jednatelů – nerezidentů, a bylo proto rozumné tyto rozdílné přístupy sjednotit.

Od roku 2015 je proto již jednoznačně upraveno, že jednatel je vždy členem orgánu právnické osoby, tedy i v případě jednočlenného statutárního orgánu.

Jednatel – nerezident

Je-li jednatel daňovým nerezidentem, jeho odměna bude zdaněna podle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bodu 6., a je tedy samostatným titulem pro zdanění srážkovou daní v sazbě 15 % podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP – tedy bez navýšení o solidární daň. S tím souvisí i nutnost podat hlášení o sražení daně na příslušném tiskopise a zahrnout sraženou daň do ročního vyúčtování.

Podřazení odměn jednatele pod závislou činnost mj. znamená, že jednatel může podepsat u společnosti prohlášení k dani, uplatňovat slevy na dani a při splnění zákonných podmínek si nechat společností provést roční zúčtování záloh.

Podíly na zisku

Jak uvádíme výše, smlouva o výkonu funkce může jednateli přiznat podíly na zisku, aniž by zároveň byl společníkem. Takové příjmy budou rovněž zdaněny jako příjmy ze závislé činnosti. O příjmy z kapitálového majetku přitom nejde, neboť ty jsou vázány na majetkovou účast [§ 8 odst. 1 písm. a) ZDP].

Podíly na zisku společnosti vyplácené jiným osobám než společníkům se obvykle označují jako tantiémy a nejedná se o dividendové příjmy, nýbrž právě o příjmy ze závislé činnosti.

Závislá činnost

V minulosti se občas stávalo, že jednatel si za svou činnost vystavoval faktury a příjem uplatňoval v dílčím základu daně z podnikání. Jednalo se však o chybný postup.

Z pohledu zdanění odměny jednatele totiž vůbec není důležité, zda funkci vykonává v pracovněprávním nebo obchodněprávním vztahu. Jak uvádíme výše, daňový zákon vystavěl legální fikci, podle níž hledí na příjem jednatele jako na příjem ze závislé činnosti.

Z judikatury

Touto problematikou se zabýval například Nejvyšší správní soud v rozsudku 6 Afs 9/2003.

Příklad
Jádrem sporu byla kvalifikace příjmů společníka s.r.o. (v tomto ohledu lze postavit společníka na roveň jednateli), který uzavřel se společností smlouvu o poskytnutí právní pomoci, podle níž byla společníkovi za tuto činnost vyplácena měsíční odměna ve výši 50 000 Kč.

Finanční úřad překlasifikoval příjmy společníka na příjmy ze závislé činnosti, ze kterých měly být odváděny zálohy na daň z příjmů. Krajský soud takový postup potvrdil, poté co vyložil, že přestože činnost má charakter samostatně výdělečné činnosti, a proto by na ni z tohoto důvodu dopadlo zdanění podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, splňuje v tomto případě podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, a sice výkon práce pro společnost.

Dovodil, že příjem z činnosti uskutečňované společníkem pro společnost je příjmem, ohledně něhož je pro daňové účely vystavěna legální fikce, podle níž se na takový příjem hledí jako na příjem ze závislé činnosti, byť by šlo obecně za jiných skutkových okolností o příjem z činnosti, jež není závislou. Nejvyšší správní soud plně potvrdil výklad

Nahrávám...
Nahrávám...