Nemocenské pojištění vychází z důležitého principu, podle kterého mohou nárok na dávky z tohoto pojištění uplatnit pouze osoby pojištěné neboli účastné nemocenského pojištění. Jinak také řečeno, před vznikem nemocenského pojištění a po jeho zániku již nárok na dávky uplatnit nelze. Z této zásady registrujeme jedinou výjimku, kterou je právě ochranná lhůta jako jeden z prvků sociálně ochranného charakteru.
Uveďme si nejprve nejdůležitější zásady, vztahující se k ochranné lhůtě:
-
ochranná lhůta se neuplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, ale platí jen pro základní dávky tohoto pojištění, tedy pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství;
-
institut ochranné lhůty se vztahuje pouze k pojištěné činnosti s tím, že její běh plyne samostatně z každé takové pojištěné činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ochranná lhůta však neplyne například z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
-
nemocenské náleží, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od dne zániku nemocenského pojištění;
-
běh ochranné lhůty však nikdy nemůže být delší, než kolik činila délka zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění (pojištěné zaměstnání).
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. dne kalendářního měsíce, avšak již 4. dne sám ukončil tento pracovní poměr ve zkušební době, neboli zaměstnání trvalo 4 kalendářní dny. Na dočasnou pracovní neschopnost nastoupil 10. dne v měsíci.
Nárok na nemocenské z titulu ochranné lhůty nevznikl, protože ochranná lhůta trvala pouze 4 dny, a tudíž již uplynula.
-
rozhodujícím dnem pro počátek ochranné lhůty je den, který bezprostředně následuje po skončení pojištěné činnosti (zaměstnání).
-
pokud jde o skončení ochranné lhůty, pak logicky vzato je nejčastějším případem jejího zániku okamžik (den) jejího uplynutí.
OCHRANNÁ LHŮTA A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Ochranná lhůta hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli především z těchto důvodů:
-
navazuje na ni postup zaměstnavatele při oznamování pobírání nemocenských dávek zdravotní pojišťovně. Z Poučení k formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" vyplývá, že prostřednictvím kódů "N" a "K" vymezuje zaměstnavatel období pobírání těchto dávek tehdy, je-li mu daná skutečnost známa – fakticky i v situaci, když zaměstnanec onemocní v ochranné lhůtě, neboť zaměstnavateli dokládá neschopenku.
-
řeší pojistný vztah osoby, která se pobíráním nemocenských dávek (třeba jen po část kalendářního měsíce) stala "státním pojištěncem" a po dobu pobírání těchto dávek jí nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Zařazení do této kategorie osob, za které hradí pojistné stát, by měla osoba primárně oznámit zdravotní pojišťovně sama. I…