I se zdravotní pojišťovnou je lepší udržovat bezproblémové vztahy než být na válečné stezce. Podívejme se na doporučení, jak na to.
PLACENÍ POJISTNÉHO ZA ZAMĚSTNANCE JAKO PRIORITA
Lecjaký prohřešek mohou zdravotní pojišťovny při správě zdravotního pojištění do určité míry zohlednit či tolerovat, v žádném případě však neodpustí plátci, a tedy ani zaměstnavateli, neuhrazení pojistného za podmínek stanovených zákonem. Pokud zdravotní pojišťovna eviduje ve svém informačním systému pohledávku na pojistném, což lze na základě měsíčně předkládaných Přehledů a realizovaných úhrad snadno odhalit, stává se takový zaměstnavatel prvořadým předmětem jejího zájmu. Mimoto může dojít i k situaci, že zaměstnavatel pojistné nevypočte správně, takže na první pohled se jevící soulad mezi pohledávkami a platbami se může na základě kontrolního prověření změnit u zaměstnavatele buď v nedoplatek s případným penále, nebo naopak v přeplatek.
Zda je pojistné správně vypočteno a příslušné zdravotní pojišťovně včas uhrazeno, lze ze strany zdravotní pojišťovny věrohodně zjistit pouze kontrolou dokladů, kterými jsou především souhrnné mzdové rekapitulace a mzdové listy jednotlivých zaměstnanců. Zástupné kontroly formou zaslání vyúčtování provádějí zdravotní pojišťovny především z těchto důvodů:
-
aby informovaly zaměstnavatele jako plátce pojistného o stavu jeho závazků a pohledávek k určitému datu, ideální je vyúčtování s nulovými hodnotami zůstatků pojistného a penále,
-
na základě takto evidovaných pohledávek (nejsou-li zaměstnavatelem dobrovolně uhrazeny) může zdravotní pojišťovna zahájit proces jejich vyměření například zasláním Oznámení o zahájení správního řízení a následným vystavením platebního výměru. Alternativu představuje vystavení výkazu nedoplatků – v tomto případě za předpokladu, že plátce vyměřené pohledávky nezpochybní. Nejsou-li pravomocné a vykonatelné pohledávky zaměstnavatelem uhrazeny, stávají se předmětem vymáhání, například prostřednictvím exekutorských úřadů.
-
tímto postupem hodlá zdravotní pojišťovna zamezit promlčení svých pohledávek. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen "ZPZP"), a prodloužením lhůty pro vyměření a následné vymáhání pohledávek z 5 na 10 let dostaly zdravotní pojišťovny od 1. prosince 2011 z časového hlediska mnohem větší prostor pro uplatňování svých zákonných nároků.
V současné době platí praxe, že pokud zdravotní pojišťovna v rámci promlčecí doby neučinila tzv. kvalifikovaný úkon, kterým by uvědomila plátce ve věci zjištění pojistného nebo jeho vyměření a zároveň tak přerušila běh promlčecí doby, je povinna z moci úřední promlčet svůj zákonný nárok na pojistné, případně příslušenství (penále) u pohledávek starších pěti, resp. deseti let. To znamená, že zaměstnavatel nemusí vznést námitku promlčení pohledávky, naopak zdravotní pojišťovna musí v případě sporu prokázat, že v dané záležitosti učinila příslušný úkon, o kterém se plátce (třeba i případným uplatněním tzv. fikce doručení) dozvěděl. Tímto fiktivním doručením je například doručení písemnosti na adresu sídla nebo trvalého bydliště v situaci, kdy si zaměstnavatel příslušnou písemnost nevyzvedne v úložní lhůtě nebo také neotevřením datové schránky. Dokument odeslaný zdravotní pojišťovnou do datové schránky je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se tato osoba do datové schránky do 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem.
Součástí dluhu na pojistném je vznik penále. Evidované penále jsou zdravotní pojišťovny povinny ze zákona plošně uplatňovat vůči všem plátcům. V tomto směru je jedinou výjimkou, kdy se penále nepředepisuje, jeho výše maximálně 100 Kč v kalendářním roce.
DŮRAZ NA DODRŽENÍ ZÁKONNÉHO MINIMA
Při odvodu pojistného na sociální zabezpečení se neřeší minimální vyměřovací základ. Avšak při placení pojistného na zdravotní pojištění zdravotní pojišťovny zajímá, zda zaměstnavatel správně odvedl pojistné ve vazbě na povinné minimum, neboli zda:
-
činil vyměřovací základ zaměstnance alespoň 9 900 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo
-
byla dodržena poměrná část minima podle § 3 odst. 9 ZPZP.
Z tohoto důvodu zdravotní pojišťovny při kontrole každopádně prověřují částky vyměřovacího základu zaměstnance nižší než aktuální výše minimální mzdy Kč.
Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu
Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, případně jeho poměrná část, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit některý z těchto dokladů, resp. dokumentů, které jej k takovému postupu opravňují:
-
veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 7 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 4 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.
-
potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
-
doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele
a) zaměstnavatel neprovádí dopočet – například při příjmu 7 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 5 000 Kč,
b) zaměstnavatel provádí dopočet, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen – například při příjmu 4 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele 3 000 Kč.
(Poznámka: Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele).
-
čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2016 částka 1 823 Kč,
-
doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů – dále jen "ZVZP" - (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.),
-
čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. V textu čestného prohlášení vždy doporučuji formulaci, na základě které osoba oznámí zaměstnavateli případnou změnu příslušné skutečnosti v osmidenní lhůtě.
-
musí se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let). Pokud nemá zaměstnavatel rozhodnutí o přiznání důchodu, není důvod k použití kódu "D", současně však nemusí u této osoby provádět dopočet do minima.
-
doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Má-li zaměstnavatel některý z výše uvedených dokladů, odvádí pojistné vždy ze skutečné výše příjmu bez ohledu například na rozsah pracovního úvazku,…
