3.6 Finanční činnosti
Mgr. Radmila Kulková
Finanční činnosti, tj. obecně vnímáno činnosti či kontrakty, jsou takové, jejichž předmětem jsou finanční produkty, jako jsou např. úvěry, vklady, provádění platebního styk, inkaso, směnárenská činnost obchody s investičními nástroji atp.).
Naplňují zpravidla všechny znaky ekonomické činnosti a jsou potencionálním předmětem DPH. ZDPH je ve smyslu evropské směrnice o DPH upravuje specificky s tím, že vyjmenované typy finančních činnosti jsou plněními, která jsou osvobozena od uplatňování DPH na výstupu, a to bez nároku na odpočet.
Výčet toho, co se pro účely zákona o DPH rozumí finanční činností, obsahuje konkrétně § 54 ZDPH. Význam mají i obecné právní normy, v dalším textu zmíněné.
Pro zařazení do takto vyjmenovaných činností je samozřejmě výchozí úprava příslušné evropské směrnice o DPH, kde je osvobození finančních činnosti zakotveno. Nutno však poznamenat, že už i z pohledu obecnějšího pojetí směrnice není v reálu situace v oblasti výkladu toho, co je finanční činností nijak přehledná.
Finanční činnosti totiž dnes přestavují oblast, která se velmi dynamicky vyvíjí a přináší neustále nové a nové typy produktů, popř. minimálně obměny produktů a obsahu finančních služeb stávajících. Snaha Evropské komise zpracovat tuto problematiku nově a dořešit existující nejasnosti zatím od roku 2007 nebyla úspěšná. Tak i český zákon o DPH vychází z původního znění recastu směrnice o DPH a z tam uvedeného znění definice finančních služeb přejímá do textu § 54 vymezení těchto činností, tak jak odpovídají české vnitrostátní úpravě.
Finanční činnosti jsou totiž hojně právně regulovány hned několika speciálními zákony. Zejména je nutné zmínit zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o platebním styku, zákon o cenných papírech, devizový zákon, zákon o bankách, zákon o investičních společnostech, zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Velmi podstatná pro tuto oblast je také úprava nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), zákona o obchodních korporacích a např. i zákona o přeměnách obchodních korporací.
Nahoru Investiční nástroje
Řada těchto činností se vztahuje k investičním nástrojům, je tedy nutné vědět, co se pod tímto pojmem skrývá. Podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, se investičními nástroji rozumějí:
-
investiční cenné papíry (tj. cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu – akcie obchodní korporace, dluhopisy aj.),
-
cenné papíry kolektivního investování (zejména akcie investičního fondu a podílové listy),
-
nástroje peněžního trhu (nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu a které mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit; nejde o platební nástroje),
-
opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k různým vyjmenovaným hodnotám (např. ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, k ceně komodit a z nich vyplývá právo na dodání komodity, ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám aj.,
-
nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,
-
finanční rozdílové smlouvy,
-
nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným vymezeným ukazatelům, mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění.
Investičními nástroji nejsou platební nástroje, což ovšem na druhé straně nevylučuje, že by platební nástroje mohly být předmětem finanční činnosti ve smyslu zákona o DPH.
Nahoru Co je finanční činností pro účely DPH
A) Převod cenných papírů
Jsou jím všechny druhy převodů cenných papírů bez ohledu na to, jakým způsobem byly pořízeny – nákupem, vkladem, a kdo je převádí. Cenou je hodnota cenného papíru, v případě bezúplatného poskytnutí je to cena zjištěná podle zákona o oceňování. Jedná se o převod cenných papírů v jakékoli podobě, tj. jak listinných, tak zaknihovaných cenných papírů.
B) Převod podílů v obchodních korporacích (obchodní podíly např. v s.r.o., v komanditní společnosti aj.).
C) Přijímání vkladů od veřejnosti
I když podle ZPDH to není podmínkou, obecně po právu je mohou provádět v zásadě pouze platební instituce k tomu oprávněné. Zahrnuje především vklady na spořící, termínované a jiné účty nebo např. stavební spoření přebírané bankami, družstevními kampeličkami nebo jinými institucemi, které k tomu mají oprávnění.
Cenou za přijímání vkladu je částka za službu účtovaná bankou.
D) Poskytování úvěrů a peněžních zápůjček
Rozumí se jím jak poskytování úvěrů a půjček bankami, tak poskytování půjček nebankovními subjekty. Za součást této činnosti se považuje také přijetí, komplexní posouzení a vyhodnocení žádosti o poskytnutí úvěru, a to i v případě, že je účtováno samostatně, nebo že úvěr není poskytnut. Pokud jde o správu úvěru, zákon výslovně uvádí, že osvobození v případě těchto operací může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr. Od 1. 1. 2009 platí stejná zásada i pro půjčky (v terminologii nového občanského zákoníku pro zápůjčky). To znamená, že osvobození může uplatnit jen osoba, která zápůjčku poskytla. Cenou je sjednaný poplatek a úrok.
Zdanitelným plněním nejsou úroky přijaté plátcem daně z běžných nebo termínovaných účtů či vkladů.
E) Platební styk a zúčtování
Tyto operace jsou prováděny tzv. platebními institucemi, popř. dalšími oprávněnými subjekty vymezenými zákonem o platebním styku (zákon č. 284/2009 Sb.); jde o relativně širokou škálu služeb – např. vedení všech typů účtů, provádění plateb a převodů peněz včetně provozování platebních karet. Cenou je odměna za provedenou službu.
F) Vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků
Jde např. o vydávání platebních karet, jejich správu, blokaci nebo zrušení, vydávání šekových knížek, vystavení šeků, jejich vrácení či odvolání. Cenou je účtovaný poplatek spojený s vydáním platebního prostředku nebo další poplatky. Osvobození operací souvisejících s vydáváním platebních karet, správou karet nebo s jejich blokací může uplatnit pouze vydavatel těchto platebních prostředků.
Vydáváním platebních prostředků není vydávání různých klubových, slevových a dalších karet, které opravňují jejich vlastníka k nákupu se slevou, ale nejsou platebním prostředkem.
G) Poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků
Od 1. 1. 2009 došlo v souladu se směrnicí 2006/112/EU k upřesnění, že osvobození od daně se netýká jen bankovních záruk, ale i všech peněžních záruk. Zahrnuje i přijetí, komplexní posouzení a vyhodnocení žádosti o poskytnutí záruky, a to i v případě, že záruka nebude poskytnuta. Cenou je sjednaný úrok a poplatek za uskutečněné platby za záruky.
H) Otevření, potvrzení a avizování akreditivu
Navazuje na § 2682 NOZ. Cenou je účtovaný poplatek.
I) Obstarávání inkasa. Souvisí s aplikací § 2694 NOZ, obstarání přijetí peněžní částky nebo jiného inkasního úkonu od třetí osoby pro příkazce, např. i obstarání inkasa korunových směnek či směnek v cizí měně. Cenou je inkasovaný poplatek – odměna za obstarání inkasního úkonu.
J) Směnárenská činnost
Jedná se o nákup a prodej valut a cestovních šeků. Cenou pro subjekt, který ji provádí, je provize, resp. úhrada často označovaná i jako poplatek za směnárenský úkon. Problematickým zde je často z pohledu DPH stanovení základu daně v případě, že obchodník navenek neúčtuje samostatnou provizi (poplatek). Zde by pak základem daně měla být rozdílová marže směnárenských nákup a prodejů.
K) Operace týkající se peněz
Jsou prováděny oprávněnými platebními institucemi a spočívají např. ve výměně poškozených bankovek, výměně mincí za bankovky či naopak, nákupu a prodeji valut. Cenou je odměna (poplatek).
L) Dodání zlata ČNB a přijímání vkladů ČNB od bank a státu
Představuje dodání zlatých mincí a světově obchodovatelných slitků zlata, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou, otiskem značky nebo osvědčením. Cenou je sjednaná cena za dodávku zlata. K této finanční činnosti patří také přijímání vkladů ČNB od státu a jiných bank.
M) Organizování regulovaného trhu s investičními nástroji
Jde o činnost prováděnou organizátory veřejného trhu s investičními nástroji podle § 56 až § 73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, kteří organizují nabídku a poptávku cenných papírů – např. burzou nebo jinou oprávněnou osobou. Cenou za všechny tyto činnosti je odměna za službu.
N) Přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka
Patří mezi hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zahrnuje činnosti související s obstaráním koupě nebo prodeje…
