Důležitost výše zúčtovaného příjmu ve zdravotním pojištění

Pokud výkonem činnosti a dosaženým příjmem zaměstnance vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pak zaměstnavatel plní oznamovací povinnost, tedy přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a odvádí za ni pojistné podle zákona. Podívejme se nyní na některé případy, kdy je příjem či jeho výše důležitá.

ČLENOVÉ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ

Plynou-li členům orgánů právnické osoby příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci a zaměstnavatel plní povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění. Například v případě souběžně vyplácených odměn člena představenstva a příjmu z titulu zaměstnání se pro účely placení pojistného sčítají příjmy zakládající v rozhodném období kalendářního měsíce účast na zdravotním pojištění.

Pojistné se odvádí vždy – s jedinou výjimkou

Z hlediska výše příjmu není u odměn členů statutárních orgánů vazba na "rozhodnou" částku 3 500 Kč. Ta má význam pouze u osob vyjmenovaných v bodech 4 – 6 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), například u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován. V tomto případě se pojistné platí až od částky příjmu alespoň 3 500 Kč.

Jinak se u odměn za výkon funkce pojistné odvádí i z příjmu nižšího než 3 500 Kč, případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, jak je dále uvedeno.

Výkon funkce bez příjmu

Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem z toho důvodu, že jí za vykonávanou práci není zúčtován příjem.

Příjem zúčtovaný po určitém čase

Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci dubnu, přičemž je známo, že až do prosince mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období duben – listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem a teprve v měsíci prosinci bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. Tento postup platí v případě, kdy nemusí zaměstnavatel při výkonu funkce dodržet minimální vyměřovací základ. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí postup uvedený v následujícím bodě.

Neplánovaný příjem

Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce (blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) ZVZP).

Občan jiného státu jako člen statutárního orgánu

Při zaměstnávání osob ze států Evropské unie se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího Nařízení 987/2009, a to jak u osob ze států EU, tak u osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska nebo ze Spojeného království. V souvislosti s účastí těchto osob v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i ve zdravotním pojištění) je rozhodující, zda občan tohoto státu, kterého jako člena statutárního orgánu hodláte zaměstnat, vám předloží nebo nepředloží formulář A1. Tento doklad je rozhodující pro příslušnost osoby k pojištění, neboli, předloží-li tato osoba českému zaměstnavateli tento formulář, potvrzuje tím, že podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na kterou se režim výše uvedených koordinačních nařízení nevztahuje (tzv. třetí země – viz dále), je tato osoba účastna zdravotního pojištění v ČR, což znamená, že podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jedním z práv takové osoby je i právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěna. Pokud toto právo neuplatní, přihlašuje zaměstnavatel tohoto svého zaměstnance u VZP ČR.

Odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v České republice a jako zaměstnavatel musíte jednoznačně vědět, zda je toto zaměstnání (výkon funkce) v ČR jediným zaměstnáním této osoby – v tomto případě se pojistné odvádí ve prospěch zvolené české zdravotní pojišťovny. Při souběhu zaměstnání v některé z výše uvedených zemí a v České republice a při současném předložení formuláře A1 musíte zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazovali byste příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (resp. instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba ve své zemi pojištěna, a to podle podmínek platných v tamním systému zdravotního pojištění.

Vzhledem k tomu, že řešení příslušnosti k zemi pojištění je v souvislosti s výkonem výdělečně činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie přímo zásadní, doporučuji zaměstnavateli, aby si nechal od takové osoby-člena statutárního orgánu písemně potvrdit, že členství ve statutárním orgánu u českého zaměstnavatele je jeho jediným "zaměstnáním". Jinými slovy, že není zaměstnán v žádné jiné zemi, na kterou se působnost níže uvedených nařízení vztahuje (nejčastěji se jedná o zemi bydliště).

Zaměstnanci ze "třetích" zemí

Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu…