dnes je 29.3.2024

Input:

Daňová ztráta

21.2.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

Daňová ztráta

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D., Ing. Ivana Pilařová

Daňová ztráta u právnických osob je záporná částka vzniklá transformací výsledku hospodaření před zdaněním na základ daně, případně částka, která představuje rozdíl mezi příjmy a daňově uznanými výdaji u daně z příjmů fyzických osob, nebo právnických osob, které vedou jednoduché účetnictví. Slovy zákona (§ 38n ZDP) se v obou případech vzniku daňové ztráty jedná o situaci, kdy výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23.

Vyměření

Daňová ztráta se vyměřuje a je také poslední známou daňovou povinností. Daňový subjekt je povinen daňovou ztrátu řádně vykázat v daňovém přiznání.

Pozor!
Fyzická osoba není povinna podávat daňové přiznání, pokud její hrubé příjmy, které by zahrnula do základu, nepřekročí 15 000 Kč za zdaňovací období. Pokud by však náklady související s těmito příjmy byly vyšší a vznikla by tak daňová ztráta, daňové přiznání podat musí. V případě nepodání daňového přiznání daňová ztráta nevznikne.

Takto lze postupovat i v případě, kdy poplatník – fyzická osoba za zdaňovací období nemá v základu daně žádné zdanitelné příjmy, ale může uplatnit výdaje a jejich prostřednictvím si vypočíst daňovou ztrátu. Může se to stát například na začátku podnikání.

Další možností, jak takovou situaci řešit, je využít ustanovení § 5 odst. 7 ZDP , na základě kterého se přihlédne i k zásobám a jiným dalším nezbytným výdajům spojeným se zahájením činnosti za rok předcházející roku zahájení činnosti. Pak by za první rok samozřejmě daňová ztráta nevznikla, ale došlo by k uznání dotyčných výdajů v roce následujícím.

V případě právnické osoby je podání daňového přiznání nutností, a to i na začátku podnikání, náklady týkající se roku vzniku není možné přesunout do roku zahájení činnosti.

Daňová ztráta je zpravidla vyměřena bez sdělení. To se stane ale jen v případě, že správce daně při formální i věcné kontrole nebude nic namítat proti částce daně uvedené v tomto daňovém přiznání. Pokud při kontrole daňového přiznání správce daně zjistí, že daňová ztráta měla být vypočtena v jiné částce, pak ji vyměří platebním výměrem, který doručí poplatníkovi.

Bude-li mít správce daně o výši daňové ztráty uvedené v daňovém přiznání pochybnosti, může zahájit postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu, na jehož základě provede vyměření daňové ztráty v jiné výši, resp. ve výši nula. Po skončení postupu k odstranění pochybností či daňové kontroly musí být vždy daňová ztráta vyměřena platebním výměrem, který bude poplatníkovi doručen.

Výše odčitatelné položky od základu daně

Daňová ztráta je odčitatelnou položkou od základu daně, není však vždy zcela snadné obsáhnout všechny podmínky, za kterých může být takto použita. Hned v prvním kroku je třeba správně určit výši daňové ztráty. Jednoznačně je třeba vyjít z naposledy vyměřené daňové ztráty za dané období, tedy po všech dodatečných daňových přiznání, či po změnách daňové ztráty na základě platebního výměru správce daně.

Časový limit pro odpočet ztráty

Svoji roli hraje také čas, neboť ztrátu je možné uplatnit pouze v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období po období, kdy k jejímu vzniku došlo. Budeme tedy běh času sledovat, abychom tuto lhůtu nezmeškali. Důraz přitom klademe na pojem zdaňovací období. Pokud by se podávalo daňové přiznání za období, které není zdaňovací, ale po jehož uplynutí vzniká povinnost podat daňové přiznání (§ 38ma ZDP), je možné jeho základ daně o hodnotu daňové ztráty snížit, nicméně se toto období nepočítá do zákonem stanovené „pětileté” lhůty pro čerpání ztráty.

Sledování změn ve struktuře členů obchodní korporace

Zásadní překážkou pro uplatnění ztráty se mohou stát podmínky § 38na ZDP, které stanoví podmínky pro uplatnění odpočtu zejména ve vztahu ke změně struktury členů obchodní korporace a následné zásadní změně v předmětu podnikání. Poměrně složité ustanovení začíná zkoumáním vlastnické struktury obchodní korporace. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. V případě zjištění podstatné změny následuje analýza změny struktury výnosů podle jednotlivých činností. Pokud obchodní korporace správci daně prokáže, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných v roce uplatnění daňové ztráty pochází ze stejné činnosti, jakou provozovala obchodní korporace v období, kdy byla ztráta vyměřena, je možné daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku uplatnit. V opačném případě nikoliv.

Je důležité dodržet pořadí testování:

  • Nejprve se zkoumá, zda došlo či nedošlo k podstatné změně, pokud podstatná změna nenastala, další testování se neprovádí a daňovou ztrátu lze uplatnit.

  • Pokud k podstatné změně došlo, následuje analýza změny struktury výnosů podle jednotlivých činností. Teprve v případě nedodržení zákonem stanoveného podílu nejméně 80 % tržeb pocházejících ze stejné činnosti, jakou vyvíjela obchodní korporace v období vzniku ztráty, se daňová ztráta jako odčitatelná položka od základu daně nemůže uplatnit.

Ustanovení § 38na ZDP stanoví i podmínky uplatnění daňové ztráty vzniklé za podmínek § 23a ZDP právním nástupcem zaniklé obchodní korporace při přeměnách společností. Podobně jsou nastavena pravidla odpočtu daňové ztráty vztahující se k nabytému obchodnímu závodu nabyvatelem (§ 23c ZDP).

Pomůckou při složitém výpočtu změny struktury výnosů je návod a vzorec uvedený v Pokynu GFŘ D22, v části „k § 38na”.

Chybně vypočtená daňová ztráta má svá rizika

V případě vykázání daňové ztráty daňová povinnost nevzniká. To bývá v praxi mylně spojováno s pocitem „bezpečí” v případě daňové kontroly správce daně. I v případě, kdy dojde pouze ke snížení vykázané daňové ztráty (daňová povinnost zůstává stále nulová), musíme počítat s následky chybně stanovené a uplatněné daňové ztráty v podobě penále podle § 251 odst. 1 DŘ a to ve výši 1 % z hodnoty snížené daňové ztráty. Penále nevzniká v případě podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou ztrátu. Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru,

Nahrávám...
Nahrávám...