č. 99/2004 Sb. NSS; Správní trestání: k pojmu „provozovatel taxislužby“
č. 99/2004 Sb. NSS
Správní trestání: k pojmu „provozovatel taxislužby“
k § 2 odst. 12 a § 35 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. (v textu též „zákon o silniční dopravě“)
Před uložením sankce podle § 35 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je třeba především postavit najisto, že osoba, které má být sankce uložena, je dopravcem ve smyslu § 2 odst. 12 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2003, čj. 7 A 84/2001-41)
Věc: Martin V. v P. proti bývalému Ministerstvu dopravy a spojů (nyní Ministerstvu dopravy) o pokutu podle zákona o silniční dopravě.
Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 4. 2000 byla žalobci uložena pokuta za porušení § 21 odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v návaznosti na § 14 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 4. 2001 bylo rozhodnutí orgánu I. stupně změněno a výše uložené pokuty snížena. Došlo též ke změně právní kvalifikace jednání.
Žalobce včas napadl posléze uvedené rozhodnutí žalobou u Vrchního soudu; ten však řízení do konce roku 2002 nedokončil a věc byla po 1. 1. 2003 předána Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí žalovaného pro vady řízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Při ukládání pokuty vyšel správní orgán I. stupně z kontroly, provedené pracovnicí odboru dopravy, při níž bylo zjištěno, že vozidlo provozované žalobcem jako podnikatelem bylo označeno střešní svítilnou bílé barvy s nápisem „A. . .“. Dále bylo zjištěno, že žalobce nesdělil dopravnímu úřadu záměr používat toto vozidlo jako vozidlo taxislužby. Tím došlo k porušení ustanovení § 21 odst. 3 zákona o silniční dopravě v návaznosti na ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) prováděcí vyhlášky; s ohledem na to, že na vozidle, jemuž nebylo přiděleno evidenční číslo taxislužby, bylo umístěna střešní svítilnou bílé barvy s nápisem „A. . .“, došlo také k porušení § 21 odst. 6 zákona o silniční dopravě. Tím byla naplněna skutková podstata deliktu [§35 písm. g), písm. f) a písm. t) zákona o silniční dopravě, ve znění zák. č. 304/1997 Sb. ].
Při nařízeném ústním jednání žalobce uvedl, že v den kontroly provedené 6. 1. 2000 taxislužbu neprovozoval. O střešní svítilně sdělil, že to byl střešní nosič, který nebyl připojen na elektrický proud a sloužil pouze jako reklama. Uvedl, že koncesní listina mu byla sice vydána, ale taxislužbu neprovozuje a od 31. 3. 2000 je zaměstnán jako řidič taxislužby u pana K. Dne 6. 1. 2000 byl pouze soukromou osobou.
V odvolacím řízení žalobce především namítl, že pokuta byla uložena za delikt z 6. 1. 2000, který však nebyl projednán ve stanovené lhůtě jednoho roku, a proto nelze pokutu uložit ani vymáhat. Dále uvedl, že zjištění, z nichž vychází správní orgán, jsou nesprávně hodnocena a jsou neúplná. Žalobce v době provedené kontroly nepodnikal ani nebyl zaměstnán, tudíž neprovozoval taxislužbu. Pracovat v taxislužbě začal až 31. 3. 2000 u zaměstnavatele pana K., takže nemohl porušit ustanovení § 21 odst. 3 a 4 zákona o silniční dopravě.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 4.…
